Konverzační příručka

cs Ve městě   »   sl V mestu

25 [dvacet pět]

Ve městě

Ve městě

25 [petindvajset]

V mestu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovinština Poslouchat Více
Chci (jet) na nádraží. Rad -i -e- --R-da -i---- na že-ezn------o-ta--. Rad bi šel / Rada bi šla na železniško postajo. R-d b- š-l / R-d- b- š-a n- ž-l-z-i-k- p-s-a-o- ----------------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla na železniško postajo. 0
Chci (jet) na letiště. Ra--b----l --R--a------a ---leta--šče. Rad bi šel / Rada bi šla na letališče. R-d b- š-l / R-d- b- š-a n- l-t-l-š-e- -------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla na letališče. 0
Chci (jet) do centra. R-d--- -el-/--ad--bi ----v--en--- m-s-a. Rad bi šel / Rada bi šla v center mesta. R-d b- š-l / R-d- b- š-a v c-n-e- m-s-a- ---------------------------------------- Rad bi šel / Rada bi šla v center mesta. 0
Jak se dostanu na nádraží? Ka-o-prid-m--a------n-ško -o-t-jo? Kako pridem na železniško postajo? K-k- p-i-e- n- ž-l-z-i-k- p-s-a-o- ---------------------------------- Kako pridem na železniško postajo? 0
Jak se dostanu na letiště? Ka-o pr-dem----l-ta-išč-? Kako pridem na letališče? K-k- p-i-e- n- l-t-l-š-e- ------------------------- Kako pridem na letališče? 0
Jak se dostanu do centra? Kak--pr-de- v c-------e-ta. Kako pridem v center mesta. K-k- p-i-e- v c-n-e- m-s-a- --------------------------- Kako pridem v center mesta. 0
Potřebuji taxi. P-treb-j-m-t-ksi. Potrebujem taksi. P-t-e-u-e- t-k-i- ----------------- Potrebujem taksi. 0
Potřebuji plán města. Pot---ujem---------d-mes-a. Potrebujem zemljevid mesta. P-t-e-u-e- z-m-j-v-d m-s-a- --------------------------- Potrebujem zemljevid mesta. 0
Potřebuji hotel. P--r--uje--hote-. Potrebujem hotel. P-t-e-u-e- h-t-l- ----------------- Potrebujem hotel. 0
Chci si pronajmout auto. Ra- bi-n---- --aj-la)---to. Rad bi najel (najela) avto. R-d b- n-j-l (-a-e-a- a-t-. --------------------------- Rad bi najel (najela) avto. 0
Tady je moje kreditní karta. T- -e -o---k-editna--art-ca. Tu je moja kreditna kartica. T- j- m-j- k-e-i-n- k-r-i-a- ---------------------------- Tu je moja kreditna kartica. 0
Tady je můj řidičský průkaz. Tu je----- -o--i--- dovo--e---. Tu je moje vozniško dovoljenje. T- j- m-j- v-z-i-k- d-v-l-e-j-. ------------------------------- Tu je moje vozniško dovoljenje. 0
Co je v tomto městě k vidění? Kaj-s- da -id--i-v -es--? Kaj se da videti v mestu? K-j s- d- v-d-t- v m-s-u- ------------------------- Kaj se da videti v mestu? 0
Běžte do starého města. P--d-t- ---t----de- m--ta. Pojdite v stari del mesta. P-j-i-e v s-a-i d-l m-s-a- -------------------------- Pojdite v stari del mesta. 0
Zúčastněte se okružní jízdy městem. Poj-i-e-n- ----n--v--n-o-p-----t-. Pojdite na krožno vožnjo po mestu. P-j-i-e n- k-o-n- v-ž-j- p- m-s-u- ---------------------------------- Pojdite na krožno vožnjo po mestu. 0
Běžte do přístavu. P-jdite-v-pristan-šče. Pojdite v pristanišče. P-j-i-e v p-i-t-n-š-e- ---------------------- Pojdite v pristanišče. 0
Zúčastněte se okružní jízdy přístavem. P-jd--e -a--r-žno -o-n-o-po---i-ta--š--. Pojdite na krožno vožnjo po pristanišču. P-j-i-e n- k-o-n- v-ž-j- p- p-i-t-n-š-u- ---------------------------------------- Pojdite na krožno vožnjo po pristanišču. 0
Jaké další pamětihodnosti jsou tady ještě? Ka- -- -e-vr---o o-l-da? Kaj je še vredno ogleda? K-j j- š- v-e-n- o-l-d-? ------------------------ Kaj je še vredno ogleda? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Slovanské jazyky

Slovanský jazyk je mateřským jazykem pro 300 miliónů lidí. Patří k indoevropským jazykům. Existuje zhruba 20 slovanských jazyků. Nejvýznamnějším z nich je ruština. Tu používá jako svůj mateřský jazyk více než 150 miliónů lidí. Po ní následuje polština a ukrajinština s více než 50 milióny mluvčími. Jazykověda slovanské jazyky rozděluje na tyto skupiny: západoslovanské, východoslovanské a jihoslovanské jazyky. Mezi západoslovanské jazyky patří polština, čeština a slovenština. Ruština, ukrajinština a běloruština jsou východoslovanské jazyky. K jihoslovanským jazykům patří srbština, chorvatština a bulharština. Kromě toho existuje mnoho dalších slovanských jazyků. Těmi však hovoří relativně málo lidí. Slovanské jazyky mají společný prajazyk. Jednotlivé jazyky se z něho vyvinuly relativně pozdě. Jsou tedy mladší než jazyky germánské a románské. Velká část slovní zásoby slovanských jazyků je podobná. Je to tím, že se od sebe oddělily relativně pozdě. Z vědeckého hlediska jsou slovanské jazyky konzervativní. To znamená, že obsahují stále množství starých struktur. Jiné indoevropské jazyky tyto staré formy již ztratily. Slovanské jazyky jsou proto pro výzkum velmi zajímavé. Z výzkumu lze získat poznatky o dřívějších jazycích. Vědci doufají, že se dostanou k počátkům indoevropských jazyků. Charakteristickým znakem slovanských jazyků je málo samohlásek. Kromě toho mají hodně znaků, které se v jiných jazycích nevyskytují. S jejich výslovností mají proto často problémy především Západoevropané. Ale žádný strach - všechno bude dobré! Polsky: Wszystko będzie dobrze!