Slovníček fráz

sk Radové číslovky   »   cs Řadové číslovky

61 [šesťdesiatjeden]

Radové číslovky

Radové číslovky

61 [šedesát jedna]

Řadové číslovky

Vyberte, ako chcete vidieť preklad:   
slovenčina čeština Prehrať Viac
Prvý mesiac je január. Pr--- m--í- je--e---. První měsíc je leden. P-v-í m-s-c j- l-d-n- --------------------- První měsíc je leden. 0
Druhý mesiac je február. Dr-h- mě--c j- ún-r. Druhý měsíc je únor. D-u-ý m-s-c j- ú-o-. -------------------- Druhý měsíc je únor. 0
Tretí mesiac je marec. T-etí-měs----e b----n. Třetí měsíc je březen. T-e-í m-s-c j- b-e-e-. ---------------------- Třetí měsíc je březen. 0
Štvrtý mesiac je apríl. Č--rt- měsí--je --b-n. Čtvrtý měsíc je duben. Č-v-t- m-s-c j- d-b-n- ---------------------- Čtvrtý měsíc je duben. 0
Piaty mesiac je máj. P--- m---c--- květe-. Pátý měsíc je květen. P-t- m-s-c j- k-ě-e-. --------------------- Pátý měsíc je květen. 0
Šiesty mesiac je jún. Š---ý -ěsí--j- -er-en. Šestý měsíc je červen. Š-s-ý m-s-c j- č-r-e-. ---------------------- Šestý měsíc je červen. 0
Šesť mesiacov je pol roka. Šes---ěs-c------ůl r-ku. Šest měsíců je půl roku. Š-s- m-s-c- j- p-l r-k-. ------------------------ Šest měsíců je půl roku. 0
Január, február, marec, L--e-----o-, -ř-zen, Leden, únor, březen, L-d-n- ú-o-, b-e-e-, -------------------- Leden, únor, březen, 0
apríl, máj a jún. du---, k--t-----če-v--. duben, květen a červen. d-b-n- k-ě-e- a č-r-e-. ----------------------- duben, květen a červen. 0
Siedmy mesiac je júl. Se------------ ----e-e-. Sedmý měsíc je červenec. S-d-ý m-s-c j- č-r-e-e-. ------------------------ Sedmý měsíc je červenec. 0
Ôsmy mesiac je august. Osm--m-s-- j--srpe-. Osmý měsíc je srpen. O-m- m-s-c j- s-p-n- -------------------- Osmý měsíc je srpen. 0
Deviaty mesiac je september. De--tý měsíc -- z-ří. Devátý měsíc je září. D-v-t- m-s-c j- z-ř-. --------------------- Devátý měsíc je září. 0
Desiaty mesiac je október. D-sá-ý --síc--- -íjen. Desátý měsíc je říjen. D-s-t- m-s-c j- ř-j-n- ---------------------- Desátý měsíc je říjen. 0
Jedenásty mesiac je november. J--en-ctý m-sí- ----i--o--d. Jedenáctý měsíc je listopad. J-d-n-c-ý m-s-c j- l-s-o-a-. ---------------------------- Jedenáctý měsíc je listopad. 0
Dvanásty mesiac je december. D--ná-----ěs-c--e--r---n-c. Dvanáctý měsíc je prosinec. D-a-á-t- m-s-c j- p-o-i-e-. --------------------------- Dvanáctý měsíc je prosinec. 0
Dvanásť mesiacov je jeden rok. Dv---c----s-c---- jed-n----. Dvanáct měsíců je jeden rok. D-a-á-t m-s-c- j- j-d-n r-k- ---------------------------- Dvanáct měsíců je jeden rok. 0
Júl, august, september, Č-rve---,-srpen- -á--, Červenec, srpen, září, Č-r-e-e-, s-p-n- z-ř-, ---------------------- Červenec, srpen, září, 0
október, november a december. ř-jen--listopa- ----o-i--c. říjen, listopad a prosinec. ř-j-n- l-s-o-a- a p-o-i-e-. --------------------------- říjen, listopad a prosinec. 0

Materinský jazyk je vždy najdôležitejší

Materinský jazyk je prvým jazykom, ktorý sa naučíme. Deje sa tak automaticky, bez toho aby sme si to uvedomovali. Väčšina ľudí má iba jeden materinský jazyk. Ostatné jazyky sa učia ako cudzie jazyky. Samozrejme existujú aj ľudia, ktorí vyrastajú s viacerými jazykmi. Väčšinou však hovoria týmito jazykmi na rôznej úrovni. Často ich tiež používajú inak. Napríklad jeden z nich používajú v práci. A ten druhý doma. To, ako dobre jazyk ovládame, závisí na mnohých faktoroch. Keď sa ho učíme ako malé deti, obyčajne ho zvládame dobre. Centrum reči v mozgu nám v prvých rokoch života funguje najefektívnejšie. Tiež je dôležité, ako často jazyk používame. Čím viac hovoríme, tým sme v ňom lepší. Vedci si však myslia, že človek nikdy nemôže hovoriť dvoma jazykmi rovnako dobre. Jeden jazyk je vždy dôležitejší. Túto domnienku potvrdzujú aj experimenty. Jedna štúdia testovala rôznych ľudí. Polovica z nich hovorila plynule dvoma jazykmi. Materinským jazykom bola čínština, druhým jazykom bola angličtina. Druhá polovica ľudí hovorila iba anglicky, bol to ich materinský jazyk. Tieto osoby mali vyriešiť jednoduché úlohy v angličtine. Pritom im bola meraná mozgová aktivita. Mozgové aktivity týchto subjektov vykazovali značné odlišnosti! Jedna časť mozgu bola obzvlášť aktívna u ľudí hovoriacich dvoma jazykmi. Naproti tomu ľudia s jedným jazykom nevykazovali v tejto oblasti žiadnu aktivitu. Obe skupiny vyriešili tieto úlohy rovnako rýchlo a rovnako dobre. Napriek tomu si Číňania všetko ešte prekladali do svojho materinského jazyka ...