Konverzační příručka

cs Úklid   »   eo Dompurigado

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [dek ok]

Dompurigado

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Dnes je sobota. H--iaŭ -st-s--abato. Hodiaŭ estas sabato. H-d-a- e-t-s s-b-t-. -------------------- Hodiaŭ estas sabato. 0
Dnes máme čas. H--ia- ni h-va- t--p-n. Hodiaŭ ni havas tempon. H-d-a- n- h-v-s t-m-o-. ----------------------- Hodiaŭ ni havas tempon. 0
Dnes uklidíme byt. Ho--a- ni----i-ad-s----l--ejo-. Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon. H-d-a- n- p-r-g-d-s l- l-ĝ-j-n- ------------------------------- Hodiaŭ ni purigadas la loĝejon. 0
Já uklidím koupelnu. M- pu-i-a--- la banĉ-m---n. Mi purigadas la banĉambron. M- p-r-g-d-s l- b-n-a-b-o-. --------------------------- Mi purigadas la banĉambron. 0
Můj manžel umyje auto. M-- ---o-lav-s--- --t--. Mia edzo lavas la aŭton. M-a e-z- l-v-s l- a-t-n- ------------------------ Mia edzo lavas la aŭton. 0
Děti umyjí kola. La-i----------i-ad----a-bici-lo-n. La infanoj purigadas la biciklojn. L- i-f-n-j p-r-g-d-s l- b-c-k-o-n- ---------------------------------- La infanoj purigadas la biciklojn. 0
Babička zalije květiny. Av--j--a-vu-a- la -l---j-. Avinjo akvumas la florojn. A-i-j- a-v-m-s l- f-o-o-n- -------------------------- Avinjo akvumas la florojn. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. L------noj o-d---s -a infan--m----. La infanoj ordigas la infanĉambron. L- i-f-n-j o-d-g-s l- i-f-n-a-b-o-. ----------------------------------- La infanoj ordigas la infanĉambron. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. M----d-o -r-i-a- sia- -k-ibotab--n. Mia edzo ordigas sian skribotablon. M-a e-z- o-d-g-s s-a- s-r-b-t-b-o-. ----------------------------------- Mia edzo ordigas sian skribotablon. 0
Dám prádlo do pračky. Mi e------la l-vo--ĵon -n-----avm--ino-. Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon. M- e-i-a- l- l-v-t-ĵ-n e- l- l-v-a-i-o-. ---------------------------------------- Mi enigas la lavotaĵon en la lavmaŝinon. 0
Pověsím prádlo. Mi-et--das-l- -eki-o--n---vi--ĵo-. Mi etendas la sekigotan lavitaĵon. M- e-e-d-s l- s-k-g-t-n l-v-t-ĵ-n- ---------------------------------- Mi etendas la sekigotan lavitaĵon. 0
Vyžehlím prádlo. M- -lad-s--- --vi---o-. Mi gladas la lavitaĵon. M- g-a-a- l- l-v-t-ĵ-n- ----------------------- Mi gladas la lavitaĵon. 0
Okna jsou špinavá. La---nes-ro--e---- malp---j. La fenestroj estas malpuraj. L- f-n-s-r-j e-t-s m-l-u-a-. ---------------------------- La fenestroj estas malpuraj. 0
Podlaha je špinavá. L---lank---st-s --l--r-. La planko estas malpura. L- p-a-k- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La planko estas malpura. 0
Nádobí je špinavé. L--v-z--o--sta--malpu--. La vazaro estas malpura. L- v-z-r- e-t-s m-l-u-a- ------------------------ La vazaro estas malpura. 0
Kdo umyje okna? K-- -----adas-l---e-est--jn? Kiu purigadas la fenestrojn? K-u p-r-g-d-s l- f-n-s-r-j-? ---------------------------- Kiu purigadas la fenestrojn? 0
Kdo vyluxuje? K-u-po---su---? Kiu polvosuĉas? K-u p-l-o-u-a-? --------------- Kiu polvosuĉas? 0
Kdo umyje nádobí? Ki- l--a---a -az-ro-? Kiu lavas la vazaron? K-u l-v-s l- v-z-r-n- --------------------- Kiu lavas la vazaron? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .