Konverzační příručka

cs Úklid   »   bs Ćišćenje kuće

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [osamnaest]

Ćišćenje kuće

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bosenština Poslouchat Více
Dnes je sobota. D-n-s j- s---t-. Danas je subota. D-n-s j- s-b-t-. ---------------- Danas je subota. 0
Dnes máme čas. D--a- ima-- vr--e-a. Danas imamo vremena. D-n-s i-a-o v-e-e-a- -------------------- Danas imamo vremena. 0
Dnes uklidíme byt. D-n-s č---i-- stan. Danas čistimo stan. D-n-s č-s-i-o s-a-. ------------------- Danas čistimo stan. 0
Já uklidím koupelnu. Ja -is-im k-p-tilo. Ja čistim kupatilo. J- č-s-i- k-p-t-l-. ------------------- Ja čistim kupatilo. 0
Můj manžel umyje auto. Moj -už per- --t-. Moj muž pere auto. M-j m-ž p-r- a-t-. ------------------ Moj muž pere auto. 0
Děti umyjí kola. D-e---pe-----c-k--. Djeca peru bicikla. D-e-a p-r- b-c-k-a- ------------------- Djeca peru bicikla. 0
Babička zalije květiny. N-n- -ali---a c-ij-će. Nana zalijeva cvijeće. N-n- z-l-j-v- c-i-e-e- ---------------------- Nana zalijeva cvijeće. 0
Děti si uklidí dětský pokoj. D---a p---r-ma-u-d-eč-j- s-bu. Djeca pospremaju dječiju sobu. D-e-a p-s-r-m-j- d-e-i-u s-b-. ------------------------------ Djeca pospremaju dječiju sobu. 0
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Moj-mu- p-s--ema-svo--p--a-- s-o. Moj muž posprema svoj pisaći sto. M-j m-ž p-s-r-m- s-o- p-s-ć- s-o- --------------------------------- Moj muž posprema svoj pisaći sto. 0
Dám prádlo do pračky. J---ta-lj---v-- --m----u--- pra-----e--. Ja stavljam veš u mašinu za pranje veša. J- s-a-l-a- v-š u m-š-n- z- p-a-j- v-š-. ---------------------------------------- Ja stavljam veš u mašinu za pranje veša. 0
Pověsím prádlo. Ja -ros-irem--e-. Ja prostirem veš. J- p-o-t-r-m v-š- ----------------- Ja prostirem veš. 0
Vyžehlím prádlo. J---eg-----e- /-r--lj-. Ja peglam veš / rublje. J- p-g-a- v-š / r-b-j-. ----------------------- Ja peglam veš / rublje. 0
Okna jsou špinavá. Pr-z--- s- p--javi. Prozori su prljavi. P-o-o-i s- p-l-a-i- ------------------- Prozori su prljavi. 0
Podlaha je špinavá. Po- -e-prljav. Pod je prljav. P-d j- p-l-a-. -------------- Pod je prljav. 0
Nádobí je špinavé. P----e -e pr-jav-. Posuđe je prljavo. P-s-đ- j- p-l-a-o- ------------------ Posuđe je prljavo. 0
Kdo umyje okna? Ko--is-- prozo--? Ko čisti prozore? K- č-s-i p-o-o-e- ----------------- Ko čisti prozore? 0
Kdo vyluxuje? K--u-------prašinu? Ko usisava prašinu? K- u-i-a-a p-a-i-u- ------------------- Ko usisava prašinu? 0
Kdo umyje nádobí? K----re-po-u-e? Ko pere posuđe? K- p-r- p-s-đ-? --------------- Ko pere posuđe? 0

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .