Konverzační příručka

cs Úklid   »   el Καθαρισμός σπιτιού

18 [osmnáct]

Úklid

Úklid

18 [δεκαοκτώ]

18 [dekaoktṓ]

Καθαρισμός σπιτιού

[Katharismós spitioú]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
Dnes je sobota. Σή---α----αι-Σάβ---ο. Σήμερα είναι Σάββατο. Σ-μ-ρ- ε-ν-ι Σ-β-α-ο- --------------------- Σήμερα είναι Σάββατο. 0
S--e-a-eín-------at-. Sḗmera eínai Sábbato. S-m-r- e-n-i S-b-a-o- --------------------- Sḗmera eínai Sábbato.
Dnes máme čas. Σ----α-έχο-μ-----νο. Σήμερα έχουμε χρόνο. Σ-μ-ρ- έ-ο-μ- χ-ό-ο- -------------------- Σήμερα έχουμε χρόνο. 0
Sḗ--ra --ho-m- c--ón-. Sḗmera échoume chróno. S-m-r- é-h-u-e c-r-n-. ---------------------- Sḗmera échoume chróno.
Dnes uklidíme byt. Σ----α--α-αρίζ---ε ----π---. Σήμερα καθαρίζουμε το σπίτι. Σ-μ-ρ- κ-θ-ρ-ζ-υ-ε τ- σ-ί-ι- ---------------------------- Σήμερα καθαρίζουμε το σπίτι. 0
Sḗ---a--a-h-rí-o-me ----p-ti. Sḗmera katharízoume to spíti. S-m-r- k-t-a-í-o-m- t- s-í-i- ----------------------------- Sḗmera katharízoume to spíti.
Já uklidím koupelnu. (Ε-ώ)-κ-θαρί-ω -ο -π--ι-. (Εγώ) καθαρίζω το μπάνιο. (-γ-) κ-θ-ρ-ζ- τ- μ-ά-ι-. ------------------------- (Εγώ) καθαρίζω το μπάνιο. 0
(---) -ath-rí-ō -- ---n-o. (Egṓ) katharízō to mpánio. (-g-) k-t-a-í-ō t- m-á-i-. -------------------------- (Egṓ) katharízō to mpánio.
Můj manžel umyje auto. Ο άντρ----ο- -λέ-ε---ο----ο-ί---ο. Ο άντρας μου πλένει το αυτοκίνητο. Ο ά-τ-α- μ-υ π-έ-ε- τ- α-τ-κ-ν-τ-. ---------------------------------- Ο άντρας μου πλένει το αυτοκίνητο. 0
O-á-t--s-mou-p--n---t---utok---t-. O ántras mou plénei to autokínēto. O á-t-a- m-u p-é-e- t- a-t-k-n-t-. ---------------------------------- O ántras mou plénei to autokínēto.
Děti umyjí kola. Τα--αιδ----α--ρ-ζου---α πο-----α. Τα παιδιά καθαρίζουν τα ποδήλατα. Τ- π-ι-ι- κ-θ-ρ-ζ-υ- τ- π-δ-λ-τ-. --------------------------------- Τα παιδιά καθαρίζουν τα ποδήλατα. 0
Ta-p--d-- ----a--z--n t- ---ḗl-t-. Ta paidiá katharízoun ta podḗlata. T- p-i-i- k-t-a-í-o-n t- p-d-l-t-. ---------------------------------- Ta paidiá katharízoun ta podḗlata.
Babička zalije květiny. Η -ια------τ-ζ---τα--ου-ού-ι-. Η γιαγιά ποτίζει τα λουλούδια. Η γ-α-ι- π-τ-ζ-ι τ- λ-υ-ο-δ-α- ------------------------------ Η γιαγιά ποτίζει τα λουλούδια. 0
Ē ----i- p--í--i -a --u--úd--. Ē giagiá potízei ta louloúdia. Ē g-a-i- p-t-z-i t- l-u-o-d-a- ------------------------------ Ē giagiá potízei ta louloúdia.
Děti si uklidí dětský pokoj. Τ--πα-δ-ά--ακτ-ποι-ύν-τ----ι-ικ- δ---τιο. Τα παιδιά τακτοποιούν το παιδικό δωμάτιο. Τ- π-ι-ι- τ-κ-ο-ο-ο-ν τ- π-ι-ι-ό δ-μ-τ-ο- ----------------------------------------- Τα παιδιά τακτοποιούν το παιδικό δωμάτιο. 0
Ta--aid-á---kt--oioún t- ---di-ó -ōm--io. Ta paidiá taktopoioún to paidikó dōmátio. T- p-i-i- t-k-o-o-o-n t- p-i-i-ó d-m-t-o- ----------------------------------------- Ta paidiá taktopoioún to paidikó dōmátio.
Můj manžel si uklidí svůj psací stůl. Ο-άντ----μο--τα--οποι---το-γ-α-εί--τ--. Ο άντρας μου τακτοποιεί το γραφείο του. Ο ά-τ-α- μ-υ τ-κ-ο-ο-ε- τ- γ-α-ε-ο τ-υ- --------------------------------------- Ο άντρας μου τακτοποιεί το γραφείο του. 0
O-á---a- mo- t---o-oi-í t- --a-h-ío --u. O ántras mou taktopoieí to grapheío tou. O á-t-a- m-u t-k-o-o-e- t- g-a-h-í- t-u- ---------------------------------------- O ántras mou taktopoieí to grapheío tou.
Dám prádlo do pračky. (-γ-)-β--- τ--ρ-ύχ---το π--ντή-ιο. (Εγώ) βάζω τα ρούχα στο πλυντήριο. (-γ-) β-ζ- τ- ρ-ύ-α σ-ο π-υ-τ-ρ-ο- ---------------------------------- (Εγώ) βάζω τα ρούχα στο πλυντήριο. 0
(-g-)--áz- --------- --o p-y--ḗ---. (Egṓ) bázō ta roúcha sto plyntḗrio. (-g-) b-z- t- r-ú-h- s-o p-y-t-r-o- ----------------------------------- (Egṓ) bázō ta roúcha sto plyntḗrio.
Pověsím prádlo. (-γώ)---λώ----α ---χα. (Εγώ) απλώνω τα ρούχα. (-γ-) α-λ-ν- τ- ρ-ύ-α- ---------------------- (Εγώ) απλώνω τα ρούχα. 0
(---)--plṓ-- ---r--c--. (Egṓ) aplṓnō ta roúcha. (-g-) a-l-n- t- r-ú-h-. ----------------------- (Egṓ) aplṓnō ta roúcha.
Vyžehlím prádlo. (-γώ- σιδ--ώ-- -α -ο--α. (Εγώ) σιδερώνω τα ρούχα. (-γ-) σ-δ-ρ-ν- τ- ρ-ύ-α- ------------------------ (Εγώ) σιδερώνω τα ρούχα. 0
(--ṓ) -----ṓ-ō-----oú---. (Egṓ) siderṓnō ta roúcha. (-g-) s-d-r-n- t- r-ú-h-. ------------------------- (Egṓ) siderṓnō ta roúcha.
Okna jsou špinavá. Τα -α-ά-υρ- εί-αι -ρ-----. Τα παράθυρα είναι βρώμικα. Τ- π-ρ-θ-ρ- ε-ν-ι β-ώ-ι-α- -------------------------- Τα παράθυρα είναι βρώμικα. 0
Ta-pa---h-r- e---i --ṓm-k-. Ta paráthyra eínai brṓmika. T- p-r-t-y-a e-n-i b-ṓ-i-a- --------------------------- Ta paráthyra eínai brṓmika.
Podlaha je špinavá. Το-πά-ωμ---ί-αι -ρώ--κο. Το πάτωμα είναι βρώμικο. Τ- π-τ-μ- ε-ν-ι β-ώ-ι-ο- ------------------------ Το πάτωμα είναι βρώμικο. 0
T- p--ōma--í--i --ṓm---. To pátōma eínai brṓmiko. T- p-t-m- e-n-i b-ṓ-i-o- ------------------------ To pátōma eínai brṓmiko.
Nádobí je špinavé. Τα π---- είναι β----κα. Τα πιάτα είναι βρώμικα. Τ- π-ά-α ε-ν-ι β-ώ-ι-α- ----------------------- Τα πιάτα είναι βρώμικα. 0
Ta -iát-----a--b-ṓmik-. Ta piáta eínai brṓmika. T- p-á-a e-n-i b-ṓ-i-a- ----------------------- Ta piáta eínai brṓmika.
Kdo umyje okna? Πο-ο--κ-θαρί--ι--α π--ά-υ-α; Ποιος καθαρίζει τα παράθυρα; Π-ι-ς κ-θ-ρ-ζ-ι τ- π-ρ-θ-ρ-; ---------------------------- Ποιος καθαρίζει τα παράθυρα; 0
Po-o- --t---íz----a -a-á---r-? Poios katharízei ta paráthyra? P-i-s k-t-a-í-e- t- p-r-t-y-a- ------------------------------ Poios katharízei ta paráthyra?
Kdo vyluxuje? Ποιο---ά-ε- η-εκτ--κή --ο-π-; Ποιος βάζει ηλεκτρική σκούπα; Π-ι-ς β-ζ-ι η-ε-τ-ι-ή σ-ο-π-; ----------------------------- Ποιος βάζει ηλεκτρική σκούπα; 0
P-ios-bá--i-ēlek--------o-pa? Poios bázei ēlektrikḗ skoúpa? P-i-s b-z-i ē-e-t-i-ḗ s-o-p-? ----------------------------- Poios bázei ēlektrikḗ skoúpa?
Kdo umyje nádobí? Π-ιο-----ν---τ--π----; Ποιος πλένει τα πιάτα; Π-ι-ς π-έ-ε- τ- π-ά-α- ---------------------- Ποιος πλένει τα πιάτα; 0
Poi-s pl-n-- ta -i---? Poios plénei ta piáta? P-i-s p-é-e- t- p-á-a- ---------------------- Poios plénei ta piáta?

Včasné učení

Cizí jazyky jsou stále důležitější. To platí i v profesionálním životě. Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje. I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky. Nejlépe již v mládí. Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol. Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější. Začít s učením tak brzy, má své výhody. Je to dáno vývojem našeho mozku. Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky. Neuronální sítě nám pomáhají při učení. Později se nové struktury vytvářejí obtížněji. Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř. Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat. Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe. Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují. Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje. Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně. Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné. Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté. Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům. Děti se většinou učí cizí jazyky rády. A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí. Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu. Ze znalosti jazyků potom profitují celý život. Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky. Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně. Je jim jedno, jestli si pamatují hello, ciao nebo néih hóu .