Σή---α----αι-Σάβ---ο.
Σήμερα είναι Σάββατο.
Σ-μ-ρ- ε-ν-ι Σ-β-α-ο-
---------------------
Σήμερα είναι Σάββατο. 0 S--e-a-eín-------at-.Sḗmera eínai Sábbato.S-m-r- e-n-i S-b-a-o----------------------Sḗmera eínai Sábbato.
Σ----α--α-αρίζ---ε ----π---.
Σήμερα καθαρίζουμε το σπίτι.
Σ-μ-ρ- κ-θ-ρ-ζ-υ-ε τ- σ-ί-ι-
----------------------------
Σήμερα καθαρίζουμε το σπίτι. 0 Sḗ---a--a-h-rí-o-me ----p-ti.Sḗmera katharízoume to spíti.S-m-r- k-t-a-í-o-m- t- s-í-i------------------------------Sḗmera katharízoume to spíti.
Ο άντρ----ο- -λέ-ε---ο----ο-ί---ο.
Ο άντρας μου πλένει το αυτοκίνητο.
Ο ά-τ-α- μ-υ π-έ-ε- τ- α-τ-κ-ν-τ-.
----------------------------------
Ο άντρας μου πλένει το αυτοκίνητο. 0 O-á-t--s-mou-p--n---t---utok---t-.O ántras mou plénei to autokínēto.O á-t-a- m-u p-é-e- t- a-t-k-n-t-.----------------------------------O ántras mou plénei to autokínēto.
Τα--αιδ----α--ρ-ζου---α πο-----α.
Τα παιδιά καθαρίζουν τα ποδήλατα.
Τ- π-ι-ι- κ-θ-ρ-ζ-υ- τ- π-δ-λ-τ-.
---------------------------------
Τα παιδιά καθαρίζουν τα ποδήλατα. 0 Ta-p--d-- ----a--z--n t- ---ḗl-t-.Ta paidiá katharízoun ta podḗlata.T- p-i-i- k-t-a-í-o-n t- p-d-l-t-.----------------------------------Ta paidiá katharízoun ta podḗlata.
Η -ια------τ-ζ---τα--ου-ού-ι-.
Η γιαγιά ποτίζει τα λουλούδια.
Η γ-α-ι- π-τ-ζ-ι τ- λ-υ-ο-δ-α-
------------------------------
Η γιαγιά ποτίζει τα λουλούδια. 0 Ē ----i- p--í--i -a --u--úd--.Ē giagiá potízei ta louloúdia.Ē g-a-i- p-t-z-i t- l-u-o-d-a-------------------------------Ē giagiá potízei ta louloúdia.
Τα π---- είναι β----κα.
Τα πιάτα είναι βρώμικα.
Τ- π-ά-α ε-ν-ι β-ώ-ι-α-
-----------------------
Τα πιάτα είναι βρώμικα. 0 Ta -iát-----a--b-ṓmik-.Ta piáta eínai brṓmika.T- p-á-a e-n-i b-ṓ-i-a------------------------Ta piáta eínai brṓmika.
Cizí jazyky jsou stále důležitější.
To platí i v profesionálním životě.
Počet lidí, kteří se učí cizí jazyky, se proto zvyšuje.
I mnoho rodičů si přeje, aby se jejich děti učily jazyky.
Nejlépe již v mládí.
Na celém světě existuje proto už celá řada mezinárodních základních škol.
Také mateřské školky s vícejazyčnou výukou jsou stále oblíbenější.
Začít s učením tak brzy, má své výhody.
Je to dáno vývojem našeho mozku.
Až do 4 let věku se v mozku tvoří struktury pro jazyky.
Neuronální sítě nám pomáhají při učení.
Později se nové struktury vytvářejí obtížněji.
Starší děti a dospělí se učí cizí jazyky mnohem hůř.
Proto bychom měli časný vývoj našeho mozku aktivně podporovat.
Krátce řečeno: čím dříve, tím lépe.
Jsou však i lidé, kteří časné učení kritizují.
Mají strach, že mnohojazyčnost malé děti přetěžuje.
Navíc existuje nebezpečí, že se žádný jazyk nenaučí pořádně.
Z vědeckého hlediska jsou však tyto obavy neopodstatněné.
Většina lingvistů a neuropsychologů jsou optimisté.
Ve svých studiích na toto téma došli k pozitivním výsledkům.
Děti se většinou učí cizí jazyky rády.
A: když se děti učí jazyk, také v tom jazyce myslí.
Proto prostřednictvím cizích jazyků poznávají i svou mateřštinu.
Ze znalosti jazyků potom profitují celý život.
Je dokonce lepší začít s těžkými jazyky.
Neboť mozek dětí se učí rychle a intuitivně.
Je jim jedno, jestli si pamatují
hello, ciao
nebo
néih hóu
.