Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   eo En la restoracio 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tridek]

En la restoracio 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština esperanto Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Unu-p-m----n--mi p-t-s. Unu pomsukon, mi petas. U-u p-m-u-o-, m- p-t-s- ----------------------- Unu pomsukon, mi petas. 0
Limonádu, prosím. U-- lim-na--n,--- -----. Unu limonadon, mi petas. U-u l-m-n-d-n- m- p-t-s- ------------------------ Unu limonadon, mi petas. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. U-- t-m-ts----, mi---t-s. Unu tomatsukon, mi petas. U-u t-m-t-u-o-, m- p-t-s- ------------------------- Unu tomatsukon, mi petas. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. M- -a----un--gla-on--a--u-a-v--o. Mi ŝatus unu glason da ruĝa vino. M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- r-ĝ- v-n-. --------------------------------- Mi ŝatus unu glason da ruĝa vino. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Mi--atu- u-- g--s-n da-b-a-k--v-n-. Mi ŝatus unu glason da blanka vino. M- ŝ-t-s u-u g-a-o- d- b-a-k- v-n-. ----------------------------------- Mi ŝatus unu glason da blanka vino. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. Mi--a--s-unu-b--e-o- -a-ĉ-m----. Mi ŝatus unu botelon da ĉampano. M- ŝ-t-s u-u b-t-l-n d- ĉ-m-a-o- -------------------------------- Mi ŝatus unu botelon da ĉampano. 0
Máš rád ryby? Ĉu v--ŝ--a- --ŝo-? Ĉu vi ŝatas fiŝon? Ĉ- v- ŝ-t-s f-ŝ-n- ------------------ Ĉu vi ŝatas fiŝon? 0
Máš rád hovězí maso? Ĉu -----t-- b--aĵon? Ĉu vi ŝatas bovaĵon? Ĉ- v- ŝ-t-s b-v-ĵ-n- -------------------- Ĉu vi ŝatas bovaĵon? 0
Máš rád vepřové maso? Ĉu-vi -a-as po-k----? Ĉu vi ŝatas porkaĵon? Ĉ- v- ŝ-t-s p-r-a-o-? --------------------- Ĉu vi ŝatas porkaĵon? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. M-----us---- s---iand--. Mi ŝatus ion senviandan. M- ŝ-t-s i-n s-n-i-n-a-. ------------------------ Mi ŝatus ion senviandan. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. Mi-ŝ--us---------d--. Mi ŝatus legompladon. M- ŝ-t-s l-g-m-l-d-n- --------------------- Mi ŝatus legompladon. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. M- ŝa--- i-n -e-onge-aŭra-t--. Mi ŝatus ion nelongedaŭrantan. M- ŝ-t-s i-n n-l-n-e-a-r-n-a-. ------------------------------ Mi ŝatus ion nelongedaŭrantan. 0
Chcete to s rýží? Ĉ---i-ŝ--us --on-k----izo? Ĉu vi ŝatus tion kun rizo? Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n r-z-? -------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun rizo? 0
Chcete to s těstovinama? Ĉ- vi-ŝa--- t-on --n-nu-eloj? Ĉu vi ŝatus tion kun nudeloj? Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n n-d-l-j- ----------------------------- Ĉu vi ŝatus tion kun nudeloj? 0
Chcete to s bramborami? Ĉu vi--atus ti-n k---t-r-----? Ĉu vi ŝatus tion kun terpomoj? Ĉ- v- ŝ-t-s t-o- k-n t-r-o-o-? ------------------------------ Ĉu vi ŝatus tion kun terpomoj? 0
To mi nechutná. Ti--ne-----us-as---r m-. Tio ne bongustas por mi. T-o n- b-n-u-t-s p-r m-. ------------------------ Tio ne bongustas por mi. 0
To jídlo je studené. La -a--o-e-t-s ma--arm-. La manĝo estas malvarma. L- m-n-o e-t-s m-l-a-m-. ------------------------ La manĝo estas malvarma. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. T--- -- -e-m--d--. Tion mi ne mendis. T-o- m- n- m-n-i-. ------------------ Tion mi ne mendis. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!