Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   ro Pronume posesive 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [şaizeci şi şapte]

Pronume posesive 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
brýle oc--l--ii ochelarii o-h-l-r-i --------- ochelarii 0
Zapomněl své brýle. Ş--a-uit-t oc--larii. Şi-a uitat ochelarii. Ş--- u-t-t o-h-l-r-i- --------------------- Şi-a uitat ochelarii. 0
Kdepak jsou jeho brýle? U--e şi----u- o-hela-ii? Unde şi-a pus ochelarii? U-d- ş--- p-s o-h-l-r-i- ------------------------ Unde şi-a pus ochelarii? 0
hodinky / hodiny c--sul ceasul c-a-u- ------ ceasul 0
Jeho hodinky jsou rozbité. Ce--u---u- es-e -t--c--. Ceasul lui este stricat. C-a-u- l-i e-t- s-r-c-t- ------------------------ Ceasul lui este stricat. 0
Hodiny visí na stěně. C-a------ârn--p--pe-ete. Ceasul atârnă pe perete. C-a-u- a-â-n- p- p-r-t-. ------------------------ Ceasul atârnă pe perete. 0
pas p---por--l paşaportul p-ş-p-r-u- ---------- paşaportul 0
Ztratil svůj pas. Şi-a p--rd-t --ş--or-ul. Şi-a pierdut paşaportul. Ş--- p-e-d-t p-ş-p-r-u-. ------------------------ Şi-a pierdut paşaportul. 0
Kde je jeho pas? Unde ş--a--us --şa-or-u-? Unde şi-a pus paşaportul? U-d- ş--- p-s p-ş-p-r-u-? ------------------------- Unde şi-a pus paşaportul? 0
ona – její (svůj / svoje) ei-– al-l-r ei – al lor e- – a- l-r ----------- ei – al lor 0
Ty děti nemohou najít své rodiče. C-pi---n----i-----g-si--ăr-nţ-i. Copiii nu îşi pot găsi părinţii. C-p-i- n- î-i p-t g-s- p-r-n-i-. -------------------------------- Copiii nu îşi pot găsi părinţii. 0
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Dar -ată--vi- -ăr-n--- -o-! Dar iată, vin părinţii lor! D-r i-t-, v-n p-r-n-i- l-r- --------------------------- Dar iată, vin părinţii lor! 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) d-----vo---ră --al--umnea--astră dumneavoastră – al dumneavoastră d-m-e-v-a-t-ă – a- d-m-e-v-a-t-ă -------------------------------- dumneavoastră – al dumneavoastră 0
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? C---- fo-t -x--rs-a -u---avoast-- -----l- -üll--? Cum a fost excursia dumneavoastră domnule Müller? C-m a f-s- e-c-r-i- d-m-e-v-a-t-ă d-m-u-e M-l-e-? ------------------------------------------------- Cum a fost excursia dumneavoastră domnule Müller? 0
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Und- este ----a----neavo-str---o-n-le --lle-? Unde este soţia dumneavoastră domnule Müller? U-d- e-t- s-ţ-a d-m-e-v-a-t-ă d-m-u-e M-l-e-? --------------------------------------------- Unde este soţia dumneavoastră domnule Müller? 0
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) d--n--v-----ă-– a ------v-----ă dumneavoastră – a dumneavoastră d-m-e-v-a-t-ă – a d-m-e-v-a-t-ă ------------------------------- dumneavoastră – a dumneavoastră 0
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? C-- a fost -x--rsi---u-----o-st-ă--o--nă-Sc-mid-? Cum a fost excursia dumneavoastră doamnă Schmidt? C-m a f-s- e-c-r-i- d-m-e-v-a-t-ă d-a-n- S-h-i-t- ------------------------------------------------- Cum a fost excursia dumneavoastră doamnă Schmidt? 0
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? U--- --te-s---l-d-m---voa-tră--oa--ă Sch--dt? Unde este soţul dumneavoastră doamnă Schmidt? U-d- e-t- s-ţ-l d-m-e-v-a-t-ă d-a-n- S-h-i-t- --------------------------------------------- Unde este soţul dumneavoastră doamnă Schmidt? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!