Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ro „a dori” ceva

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [şaptezeci]

„a dori” ceva

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština rumunština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Do---i--- fum---? Doriţi să fumaţi? D-r-ţ- s- f-m-ţ-? ----------------- Doriţi să fumaţi? 0
Chcete si zatančit? Doriţ- -ă -ansaţ-? Doriţi să dansaţi? D-r-ţ- s- d-n-a-i- ------------------ Doriţi să dansaţi? 0
Chcete se projít? Do---i--ă-m-rg-ţ- la-pl------? Doriţi să mergeţi la plimbare? D-r-ţ- s- m-r-e-i l- p-i-b-r-? ------------------------------ Doriţi să mergeţi la plimbare? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Vr-a- s--f-m-z. Vreau să fumez. V-e-u s- f-m-z- --------------- Vreau să fumez. 0
Chceš cigaretu? Vr-- --ţ-ga--? Vrei o ţigară? V-e- o ţ-g-r-? -------------- Vrei o ţigară? 0
Chce připálit. El v-e---n -oc. El vrea un foc. E- v-e- u- f-c- --------------- El vrea un foc. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Do--s-----b-----e-a. Doresc să beau ceva. D-r-s- s- b-a- c-v-. -------------------- Doresc să beau ceva. 0
Něco bych snědl / snědla. D-res- -ă---nânc-ce--. Doresc să mănânc ceva. D-r-s- s- m-n-n- c-v-. ---------------------- Doresc să mănânc ceva. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Dor-s---ă m--odihne-- --ţ-n. Doresc să mă odihnesc puţin. D-r-s- s- m- o-i-n-s- p-ţ-n- ---------------------------- Doresc să mă odihnesc puţin. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. D---sc -ă--ă -n-r-b--ev-. Doresc să vă întreb ceva. D-r-s- s- v- î-t-e- c-v-. ------------------------- Doresc să vă întreb ceva. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Do-e-c -- -ă rog-ceva. Doresc să vă rog ceva. D-r-s- s- v- r-g c-v-. ---------------------- Doresc să vă rog ceva. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Do--s- s--vă invit-l- -eva. Doresc să vă invit la ceva. D-r-s- s- v- i-v-t l- c-v-. --------------------------- Doresc să vă invit la ceva. 0
Co si přejete, prosím? C- d-ri-- v- ---? Ce doriţi vă rog? C- d-r-ţ- v- r-g- ----------------- Ce doriţi vă rog? 0
Přejete si kávu? D--iţi-- c--ea? Doriţi o cafea? D-r-ţ- o c-f-a- --------------- Doriţi o cafea? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Sau -o-iţ- mai -i-- un c--i? Sau doriţi mai bine un ceai? S-u d-r-ţ- m-i b-n- u- c-a-? ---------------------------- Sau doriţi mai bine un ceai? 0
Chceme jet domů. Vr------mer-e- acas-. Vrem să mergem acasă. V-e- s- m-r-e- a-a-ă- --------------------- Vrem să mergem acasă. 0
Chcete zavolat taxi? Vreţ---n -axi? Vreţi un taxi? V-e-i u- t-x-? -------------- Vreţi un taxi? 0
Chtějí telefonovat. E----r ---d-a -n -el-fo-. Ei vor să dea un telefon. E- v-r s- d-a u- t-l-f-n- ------------------------- Ei vor să dea un telefon. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.