Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   bg Притежателни местоимения 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [шейсет и седем]

67 [sheyset i sedem]

Притежателни местоимения 2

[Pritezhatelni mestoimeniya 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
brýle Оч-ла Очила О-и-а ----- Очила 0
Ochi-a Ochila O-h-l- ------ Ochila
Zapomněl své brýle. Т-й-з-брав--своите-оч--а---о-и-ат--с-. Той забрави своите очила / очилата си. Т-й з-б-а-и с-о-т- о-и-а / о-и-а-а с-. -------------------------------------- Той забрави своите очила / очилата си. 0
To---abr----sv-i-e-o-h----/----i-ata -i. Toy zabravi svoite ochila / ochilata si. T-y z-b-a-i s-o-t- o-h-l- / o-h-l-t- s-. ---------------------------------------- Toy zabravi svoite ochila / ochilata si.
Kdepak jsou jeho brýle? Къ-- -и--а-----в-т--о--л- --очи-а-а--у? Къде ли са неговите очила / очилата му? К-д- л- с- н-г-в-т- о-и-а / о-и-а-а м-? --------------------------------------- Къде ли са неговите очила / очилата му? 0
Kyde ---s- ne--------c-----/-oc---a-- -u? Kyde li sa negovite ochila / ochilata mu? K-d- l- s- n-g-v-t- o-h-l- / o-h-l-t- m-? ----------------------------------------- Kyde li sa negovite ochila / ochilata mu?
hodinky / hodiny Час-в-ик Часовник Ч-с-в-и- -------- Часовник 0
Ch-so--ik Chasovnik C-a-o-n-k --------- Chasovnik
Jeho hodinky jsou rozbité. Н--ови-т -асовник - ч--ов---ът-м-----овред-н. Неговият часовник / часовникът му е повреден. Н-г-в-я- ч-с-в-и- / ч-с-в-и-ъ- м- е п-в-е-е-. --------------------------------------------- Неговият часовник / часовникът му е повреден. 0
N--ov---t c-a----ik-/-c-a-o--i----mu ye-povre-e-. Negoviyat chasovnik / chasovnikyt mu ye povreden. N-g-v-y-t c-a-o-n-k / c-a-o-n-k-t m- y- p-v-e-e-. ------------------------------------------------- Negoviyat chasovnik / chasovnikyt mu ye povreden.
Hodiny visí na stěně. Час--н--ът ви-и н--с---ат-. Часовникът виси на стената. Ч-с-в-и-ъ- в-с- н- с-е-а-а- --------------------------- Часовникът виси на стената. 0
C----vnikyt----- n- -te-a--. Chasovnikyt visi na stenata. C-a-o-n-k-t v-s- n- s-e-a-a- ---------------------------- Chasovnikyt visi na stenata.
pas Па--орт Паспорт П-с-о-т ------- Паспорт 0
Pasport Pasport P-s-o-t ------- Pasport
Ztratil svůj pas. Т-й-з--уб- ---- ----о-т-- -а-п--т---и. Той загуби своя паспорт / паспорта си. Т-й з-г-б- с-о- п-с-о-т / п-с-о-т- с-. -------------------------------------- Той загуби своя паспорт / паспорта си. 0
T-y z---b--svo-a--a-po---/ -as--rt- --. Toy zagubi svoya pasport / pasporta si. T-y z-g-b- s-o-a p-s-o-t / p-s-o-t- s-. --------------------------------------- Toy zagubi svoya pasport / pasporta si.
Kde je jeho pas? Къ-е-л- е-не-о-ият----п--т-/---сп---ъ--му? Къде ли е неговият паспорт / паспортът му? К-д- л- е н-г-в-я- п-с-о-т / п-с-о-т-т м-? ------------------------------------------ Къде ли е неговият паспорт / паспортът му? 0
Kyde--i-y--n--ov---t-pas--rt /--as-o-ty----? Kyde li ye negoviyat pasport / pasportyt mu? K-d- l- y- n-g-v-y-t p-s-o-t / p-s-o-t-t m-? -------------------------------------------- Kyde li ye negoviyat pasport / pasportyt mu?
ona – její (svůj / svoje) т- - тех-н /---о--/--и те – техен / свои / си т- – т-х-н / с-о- / с- ---------------------- те – техен / свои / си 0
t------khe--/-svoi / -i te – tekhen / svoi / si t- – t-k-e- / s-o- / s- ----------------------- te – tekhen / svoi / si
Ty děti nemohou najít své rodiče. Д-ц-т- ---м-гат ----а-е--- с-о----р--ит--и - --ди-ели-----. Децата не могат да намерят своите родители / родителите си. Д-ц-т- н- м-г-т д- н-м-р-т с-о-т- р-д-т-л- / р-д-т-л-т- с-. ----------------------------------------------------------- Децата не могат да намерят своите родители / родителите си. 0
D-t-at- ne m--a- ---na---yat-s-o--e-r--------- -o-i-el-t--si. Detsata ne mogat da nameryat svoite roditeli / roditelite si. D-t-a-a n- m-g-t d- n-m-r-a- s-o-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- s-. ------------------------------------------------------------- Detsata ne mogat da nameryat svoite roditeli / roditelite si.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Н- е---ам техн--- р-дит-ли-/---дит--и-- им -дв--! Но ей там техните родители / родителите им идват! Н- е- т-м т-х-и-е р-д-т-л- / р-д-т-л-т- и- и-в-т- ------------------------------------------------- Но ей там техните родители / родителите им идват! 0
No -e- tam-tekhni-e -od-t-li -------el-t---- i---t! No yey tam tekhnite roditeli / roditelite im idvat! N- y-y t-m t-k-n-t- r-d-t-l- / r-d-t-l-t- i- i-v-t- --------------------------------------------------- No yey tam tekhnite roditeli / roditelite im idvat!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- –---ш-/--и Вие – Ваш / Ви В-е – В-ш / В- -------------- Вие – Ваш / Ви 0
V---- Va-h - Vi Vie – Vash / Vi V-e – V-s- / V- --------------- Vie – Vash / Vi
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? К------е-Ва-ето---т-ване-----ту---ет------г-спод-н -юле-? Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, господин Мюлер? К-к б-ш- В-ш-т- п-т-в-н- / п-т-в-н-т- В-, г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------------------------- Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, господин Мюлер? 0
Ka--b-sh- ---h-to-py---ane-/--y---a-e-o-Vi---osp-din-My-ler? Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospodin Myuler? K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-i- M-u-e-? ------------------------------------------------------------ Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospodin Myuler?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Къ---е--а-а----ена-- --на -и- -о--од-н ---ер? Къде е Вашата жена / жена Ви, господин Мюлер? К-д- е В-ш-т- ж-н- / ж-н- В-, г-с-о-и- М-л-р- --------------------------------------------- Къде е Вашата жена / жена Ви, господин Мюлер? 0
Ky-e-----asha-----e---/--hena V-, -os---i------e-? Kyde ye Vashata zhena / zhena Vi, gospodin Myuler? K-d- y- V-s-a-a z-e-a / z-e-a V-, g-s-o-i- M-u-e-? -------------------------------------------------- Kyde ye Vashata zhena / zhena Vi, gospodin Myuler?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Ви- – --ш---Ви Вие – Ваш / Ви В-е – В-ш / В- -------------- Вие – Ваш / Ви 0
V-- ---a-h-- Vi Vie – Vash / Vi V-e – V-s- / V- --------------- Vie – Vash / Vi
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Как--е-е -а-ето-п---в-н--/ п--у-а-ет- Ви----сп-ж- Ш--т? Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, госпожо Шмит? К-к б-ш- В-ш-т- п-т-в-н- / п-т-в-н-т- В-, г-с-о-о Ш-и-? ------------------------------------------------------- Как беше Вашето пътуване / пътуването Ви, госпожо Шмит? 0
K-k--e-he-Vas---o-p-t-va---/ -y-uv-ne-- V-, -o--ozho-S-mi-? Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospozho Shmit? K-k b-s-e V-s-e-o p-t-v-n- / p-t-v-n-t- V-, g-s-o-h- S-m-t- ----------------------------------------------------------- Kak beshe Vasheto pytuvane / pytuvaneto Vi, gospozho Shmit?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? К-д- е В--ият мъ--/--ъжът---- го----о-Ш-и-? Къде е Вашият мъж / мъжът Ви, госпожо Шмит? К-д- е В-ш-я- м-ж / м-ж-т В-, г-с-о-о Ш-и-? ------------------------------------------- Къде е Вашият мъж / мъжът Ви, госпожо Шмит? 0
Kyd- -e--a--i-at myzh---m-zhy--V----os-o-ho---m-t? Kyde ye Vashiyat myzh / myzhyt Vi, gospozho Shmit? K-d- y- V-s-i-a- m-z- / m-z-y- V-, g-s-o-h- S-m-t- -------------------------------------------------- Kyde ye Vashiyat myzh / myzhyt Vi, gospozho Shmit?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!