Նա--- --ն-ց- մոռա-ել-է:
Նա իր ակնոցը մոռացել է:
Ն- ի- ա-ն-ց- մ-ռ-ց-լ է-
-----------------------
Նա իր ակնոցը մոռացել է: 0 N---r a---ts-y m--ra-s’-e- eNa ir aknots’y morrats’yel eN- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e----------------------------Na ir aknots’y morrats’yel e
Որտե-ղ է---ա -կ----:
Որտե՞ղ է նրա ակնոցը:
Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ն-ց-:
--------------------
Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: 0 V-rte--- e nra akn-t-’yVorte՞gh e nra aknots’yV-r-e-g- e n-a a-n-t-’------------------------Vorte՞gh e nra aknots’y
Ժ---ցու--ը--ախ--ծ - -ա-ից:
Ժամացույցը կախված է պատից:
Ժ-մ-ց-ւ-ց- կ-խ-ա- է պ-տ-ց-
--------------------------
Ժամացույցը կախված է պատից: 0 Zh--a---u----y k-kh-ats----ati--’Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’Z-a-a-s-u-t-’- k-k-v-t- e p-t-t-’---------------------------------Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’
Ն- կորց--լ-- իր --ձն-գ--ը:
Նա կորցրել է իր անձնագիրը:
Ն- կ-ր-ր-լ է ի- ա-ձ-ա-ի-ը-
--------------------------
Նա կորցրել է իր անձնագիրը: 0 Na-k-rts’-el-- -------na-iryNa korts’rel e ir andznagiryN- k-r-s-r-l e i- a-d-n-g-r-----------------------------Na korts’rel e ir andznagiry
Ո---՞--է նրա---ձն-գ-ր-:
Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը:
Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ձ-ա-ի-ը-
-----------------------
Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: 0 V-r-e-g- e nra and--a-iryVorte՞gh e nra andznagiryV-r-e-g- e n-a a-d-n-g-r--------------------------Vorte՞gh e nra andznagiry
Ահ- -ա-ի- -ն-նր--ց -ն---եր-:
Ահա գալիս են նրանց ծնողները:
Ա-ա գ-լ-ս ե- ն-ա-ց ծ-ո-ն-ր-:
----------------------------
Ահա գալիս են նրանց ծնողները: 0 Ah- ----- -------nts- -s-oghn-ryAha galis yen nrants’ tsnoghneryA-a g-l-s y-n n-a-t-’ t-n-g-n-r---------------------------------Aha galis yen nrants’ tsnoghnery
Որ---ղ - Ձ-ր-ա--ւ-ին-,-տի--ն-Շմ--:
Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ:
Ո-տ-՞- է Ձ-ր ա-ո-ս-ն-, տ-կ-ն Շ-ի-:
----------------------------------
Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: 0 Vor------e --------s------i-i--S-midVorte՞gh e Dzer amusiny, tikin ShmidV-r-e-g- e D-e- a-u-i-y- t-k-n S-m-d------------------------------------Vorte՞gh e Dzer amusiny, tikin Shmid
Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit.
To jej odlišuje od zvířat a rostlin.
Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují.
Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk.
Proč ale člověk mluví?
K mluvení jsou třeba určité organické znaky.
Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk.
To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk.
V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně.
Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit.
Zatím nevíme, kdy to přesně bylo.
Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč.
Vědci si myslí, že za to může genetická mutace.
Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů.
Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen.
Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí.
Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí.
Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší.
U lidí a šimpanzů je velmi podobný.
Lze najít pouze dva malé rozdíly.
Mozek je ale rozpozná.
Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity.
Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv.
Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena.
Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit.
Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším.
Mluvit se však nenaučily…
Jejich pískání ale znělo jinak!