Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   hy Possessive pronouns 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [վաթսունյոթ]

67 [vat’sunyot’]

Possessive pronouns 2

[andznakan deranunner 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
brýle ա---ց ակնոց ա-ն-ց ----- ակնոց 0
akn-t-’ aknots’ a-n-t-’ ------- aknots’
Zapomněl své brýle. Նա--- --ն-ց- մոռա-ել-է: Նա իր ակնոցը մոռացել է: Ն- ի- ա-ն-ց- մ-ռ-ց-լ է- ----------------------- Նա իր ակնոցը մոռացել է: 0
N---r a---ts-y m--ra-s’-e- e Na ir aknots’y morrats’yel e N- i- a-n-t-’- m-r-a-s-y-l e ---------------------------- Na ir aknots’y morrats’yel e
Kdepak jsou jeho brýle? Որտե-ղ է---ա -կ----: Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ն-ց-: -------------------- Որտե՞ղ է նրա ակնոցը: 0
V-rte--- e nra akn-t-’y Vorte՞gh e nra aknots’y V-r-e-g- e n-a a-n-t-’- ----------------------- Vorte՞gh e nra aknots’y
hodinky / hodiny ժ-մաց--յց ժամացույց ժ-մ-ց-ւ-ց --------- ժամացույց 0
zh--a--’-yts’ zhamats’uyts’ z-a-a-s-u-t-’ ------------- zhamats’uyts’
Jeho hodinky jsou rozbité. Ն-- -ամ-ց-ւ-ց-փչ--ե---: Նրա ժամացույց փչացել է: Ն-ա ժ-մ-ց-ւ-ց փ-ա-ե- է- ----------------------- Նրա ժամացույց փչացել է: 0
Nra-------s-uy-s- ----’--s’y-- e Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e N-a z-a-a-s-u-t-’ p-c-’-t-’-e- e -------------------------------- Nra zhamats’uyts’ p’ch’ats’yel e
Hodiny visí na stěně. Ժ---ցու--ը--ախ--ծ - -ա-ից: Ժամացույցը կախված է պատից: Ժ-մ-ց-ւ-ց- կ-խ-ա- է պ-տ-ց- -------------------------- Ժամացույցը կախված է պատից: 0
Zh--a---u----y k-kh-ats----ati--’ Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’ Z-a-a-s-u-t-’- k-k-v-t- e p-t-t-’ --------------------------------- Zhamats’uyts’y kakhvats e patits’
pas ա-ձնագ-ր անձնագիր ա-ձ-ա-ի- -------- անձնագիր 0
andzn-g-r andznagir a-d-n-g-r --------- andznagir
Ztratil svůj pas. Ն- կորց--լ-- իր --ձն-գ--ը: Նա կորցրել է իր անձնագիրը: Ն- կ-ր-ր-լ է ի- ա-ձ-ա-ի-ը- -------------------------- Նա կորցրել է իր անձնագիրը: 0
Na-k-rts’-el-- -------na-iry Na korts’rel e ir andznagiry N- k-r-s-r-l e i- a-d-n-g-r- ---------------------------- Na korts’rel e ir andznagiry
Kde je jeho pas? Ո---՞--է նրա---ձն-գ-ր-: Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: Ո-տ-՞- է ն-ա ա-ձ-ա-ի-ը- ----------------------- Որտե՞ղ է նրա անձնագիրը: 0
V-r-e-g- e nra and--a-iry Vorte՞gh e nra andznagiry V-r-e-g- e n-a a-d-n-g-r- ------------------------- Vorte՞gh e nra andznagiry
ona – její (svůj / svoje) ն- - իր նա - իր ն- - ի- ------- նա - իր 0
n- - ir na - ir n- - i- ------- na - ir
Ty děti nemohou najít své rodiče. Ե-եխա--ր----ն-կ---ղ--ո-մ---ն-----ենց-ծ--ղ-երի-: Երեխաները չեն կարողանում գտնել իրենց ծնողներին: Ե-ե-ա-ե-ը չ-ն կ-ր-ղ-ն-ւ- գ-ն-լ ի-ե-ց ծ-ո-ն-ր-ն- ----------------------------------------------- Երեխաները չեն կարողանում գտնել իրենց ծնողներին: 0
Y-re-h----- c--ye- --rog-an---gt-el i-e--s- --nog---rin Yerekhanery ch’yen karoghanum gtnel irents’ tsnoghnerin Y-r-k-a-e-y c-’-e- k-r-g-a-u- g-n-l i-e-t-’ t-n-g-n-r-n ------------------------------------------------------- Yerekhanery ch’yen karoghanum gtnel irents’ tsnoghnerin
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Ահ- -ա-ի- -ն-նր--ց -ն---եր-: Ահա գալիս են նրանց ծնողները: Ա-ա գ-լ-ս ե- ն-ա-ց ծ-ո-ն-ր-: ---------------------------- Ահա գալիս են նրանց ծնողները: 0
Ah- ----- -------nts- -s-oghn-ry Aha galis yen nrants’ tsnoghnery A-a g-l-s y-n n-a-t-’ t-n-g-n-r- -------------------------------- Aha galis yen nrants’ tsnoghnery
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դ--ք-- -եր Դուք - Ձեր Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
Du-- --Dz-r Duk’ - Dzer D-k- - D-e- ----------- Duk’ - Dzer
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Ի-չպ---է- Ձ-ր ճ---ո-դ--թյ--ն-- --ր-- -յ-ւ-լ--: Ինչպես էր Ձեր ճամբորդությունը, պարոն Մյուլլեր: Ի-չ-ե- է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------------------- Ինչպես էր Ձեր ճամբորդությունը, պարոն Մյուլլեր: 0
In-h---s--r Dz-- c-ambo-dut’-u-y- -ar----y-ll-r Inch’pes er Dzer chambordut’yuny, paron Myuller I-c-’-e- e- D-e- c-a-b-r-u-’-u-y- p-r-n M-u-l-r ----------------------------------------------- Inch’pes er Dzer chambordut’yuny, paron Myuller
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Ո-տե՞ղ է-Ձ-ր կի----պար-ն Մ-ո--լ-ր: Որտե՞ղ է Ձեր կինը, պարոն Մյուլլեր: Ո-տ-՞- է Ձ-ր կ-ն-, պ-ր-ն Մ-ո-լ-ե-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր կինը, պարոն Մյուլլեր: 0
Vorte՞gh---D--r kiny,-par-n--yull-r Vorte՞gh e Dzer kiny, paron Myuller V-r-e-g- e D-e- k-n-, p-r-n M-u-l-r ----------------------------------- Vorte՞gh e Dzer kiny, paron Myuller
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) Դու- - Ձ-ր Դուք - Ձեր Դ-ւ- - Ձ-ր ---------- Դուք - Ձեր 0
D-k’ - --er Duk’ - Dzer D-k- - D-e- ----------- Duk’ - Dzer
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Ինչ-ե-- -ր-Ձ-- -ա--ո--ո--յ-ւ--, տ--ի---մի-: Ինչպե՞ս էր Ձեր ճամբորդությունը, տիկին Շմիդ: Ի-չ-ե-ս է- Ձ-ր ճ-մ-ո-դ-ւ-յ-ւ-ը- տ-կ-ն Շ-ի-: ------------------------------------------- Ինչպե՞ս էր Ձեր ճամբորդությունը, տիկին Շմիդ: 0
I-c-’pe՞- er D--- --am--r-u-----y, t-k-n -hmid Inch’pe՞s er Dzer chambordut’yuny, tikin Shmid I-c-’-e-s e- D-e- c-a-b-r-u-’-u-y- t-k-n S-m-d ---------------------------------------------- Inch’pe՞s er Dzer chambordut’yuny, tikin Shmid
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Որ---ղ - Ձ-ր-ա--ւ-ին-,-տի--ն-Շմ--: Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: Ո-տ-՞- է Ձ-ր ա-ո-ս-ն-, տ-կ-ն Շ-ի-: ---------------------------------- Որտե՞ղ է Ձեր ամուսինը, տիկին Շմիդ: 0
Vor------e --------s------i-i--S-mid Vorte՞gh e Dzer amusiny, tikin Shmid V-r-e-g- e D-e- a-u-i-y- t-k-n S-m-d ------------------------------------ Vorte՞gh e Dzer amusiny, tikin Shmid

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!