Konverzační příručka

cs Přivlastňovací zájmena 2   »   el Κτητικές αντωνυμίες 2

67 [šedesát sedm]

Přivlastňovací zájmena 2

Přivlastňovací zájmena 2

67 [εξήντα επτά]

67 [exḗnta eptá]

Κτητικές αντωνυμίες 2

[Ktētikés antōnymíes 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština řečtina Poslouchat Více
brýle τα-γ---ιά τα γυαλιά τ- γ-α-ι- --------- τα γυαλιά 0
ta------á ta gyaliá t- g-a-i- --------- ta gyaliá
Zapomněl své brýle. Ξέχ--ε τ--γυαλι- τ-υ. Ξέχασε τα γυαλιά του. Ξ-χ-σ- τ- γ-α-ι- τ-υ- --------------------- Ξέχασε τα γυαλιά του. 0
Xéch-s--ta-g-a-iá----. Xéchase ta gyaliá tou. X-c-a-e t- g-a-i- t-u- ---------------------- Xéchase ta gyaliá tou.
Kdepak jsou jeho brýle? Μα --ύ --ει-τ----α--ά---υ; Μα πού έχει τα γυαλιά του; Μ- π-ύ έ-ε- τ- γ-α-ι- τ-υ- -------------------------- Μα πού έχει τα γυαλιά του; 0
M- -o--échei t- -y---- -ou? Ma poú échei ta gyaliá tou? M- p-ú é-h-i t- g-a-i- t-u- --------------------------- Ma poú échei ta gyaliá tou?
hodinky / hodiny το-ρ---ι το ρολόι τ- ρ-λ-ι -------- το ρολόι 0
t--ro--i to rolói t- r-l-i -------- to rolói
Jeho hodinky jsou rozbité. Το -ολό--τ-- χ-λ---. Το ρολόι του χάλασε. Τ- ρ-λ-ι τ-υ χ-λ-σ-. -------------------- Το ρολόι του χάλασε. 0
T- ro-ó--tou-chá----. To rolói tou chálase. T- r-l-i t-u c-á-a-e- --------------------- To rolói tou chálase.
Hodiny visí na stěně. Το-ρ--ό---ρέ--τα---τ---το---. Το ρολόι κρέμεται στον τοίχο. Τ- ρ-λ-ι κ-έ-ε-α- σ-ο- τ-ί-ο- ----------------------------- Το ρολόι κρέμεται στον τοίχο. 0
To ro--i-k----tai st-n t----o. To rolói krémetai ston toícho. T- r-l-i k-é-e-a- s-o- t-í-h-. ------------------------------ To rolói krémetai ston toícho.
pas τ---ιαβ-τήρ-ο το διαβατήριο τ- δ-α-α-ή-ι- ------------- το διαβατήριο 0
t- --abat--io to diabatḗrio t- d-a-a-ḗ-i- ------------- to diabatḗrio
Ztratil svůj pas. Έ-ασ- ---δι-βα-ή--ό----. Έχασε το διαβατήριό του. Έ-α-ε τ- δ-α-α-ή-ι- τ-υ- ------------------------ Έχασε το διαβατήριό του. 0
É--a-- -- -i----ḗrió-t-u. Échase to diabatḗrió tou. É-h-s- t- d-a-a-ḗ-i- t-u- ------------------------- Échase to diabatḗrió tou.
Kde je jeho pas? Μα πού-έ--- το-δι---τ--ι----υ; Μα πού έχει το διαβατήριό του; Μ- π-ύ έ-ε- τ- δ-α-α-ή-ι- τ-υ- ------------------------------ Μα πού έχει το διαβατήριό του; 0
Ma-p-ú---h-i -o--i-b-t-r-- -ou? Ma poú échei to diabatḗrió tou? M- p-ú é-h-i t- d-a-a-ḗ-i- t-u- ------------------------------- Ma poú échei to diabatḗrió tou?
ona – její (svůj / svoje) αυ-ά-–--ικά--ο-ς αυτά – δικά τους α-τ- – δ-κ- τ-υ- ---------------- αυτά – δικά τους 0
aut- ---iká -ous autá – diká tous a-t- – d-k- t-u- ---------------- autá – diká tous
Ty děti nemohou najít své rodiče. Τα-π-ι-ιά -ε- -πο--ύν -- βρου- το-ς γ-ν-ί--τους. Τα παιδιά δεν μπορούν να βρουν τους γονείς τους. Τ- π-ι-ι- δ-ν μ-ο-ο-ν ν- β-ο-ν τ-υ- γ-ν-ί- τ-υ-. ------------------------------------------------ Τα παιδιά δεν μπορούν να βρουν τους γονείς τους. 0
Ta p---i- ----m--------- ----- t-u- gone-s t--s. Ta paidiá den mporoún na broun tous goneís tous. T- p-i-i- d-n m-o-o-n n- b-o-n t-u- g-n-í- t-u-. ------------------------------------------------ Ta paidiá den mporoún na broun tous goneís tous.
Ale támhle přicházejí jejich rodiče! Α-λά-ν---έ-χο--αι-ο---ον-ί--τους! Αλλά να, έρχονται οι γονείς τους! Α-λ- ν-, έ-χ-ν-α- ο- γ-ν-ί- τ-υ-! --------------------------------- Αλλά να, έρχονται οι γονείς τους! 0
A-l--na---rch--tai ---g-neís to--! Allá na, érchontai oi goneís tous! A-l- n-, é-c-o-t-i o- g-n-í- t-u-! ---------------------------------- Allá na, érchontai oi goneís tous!
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) εσ-ίς ----κ--σ-ς εσείς – δικό σας ε-ε-ς – δ-κ- σ-ς ---------------- εσείς – δικό σας 0
es--s – d--ó --s eseís – dikó sas e-e-s – d-k- s-s ---------------- eseís – dikó sas
Jaká byla Vaše cesta, pane Müllere? Π---ήτ----ο --ξί------,--ύ--ε Mül-er; Πώς ήταν το ταξίδι σας, κύριε Müller; Π-ς ή-α- τ- τ-ξ-δ- σ-ς- κ-ρ-ε M-l-e-; ------------------------------------- Πώς ήταν το ταξίδι σας, κύριε Müller; 0
P-s --a- t- t-x--i-sas- -ý--e -ü-l-r? Pṓs ḗtan to taxídi sas, kýrie Müller? P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s- k-r-e M-l-e-? ------------------------------------- Pṓs ḗtan to taxídi sas, kýrie Müller?
Kde je Vaše manželka, pane Müllere? Πού-εί----η γ---ί-- σ----κ-ριε -ü-le-; Πού είναι η γυναίκα σας, κύριε Müller; Π-ύ ε-ν-ι η γ-ν-ί-α σ-ς- κ-ρ-ε M-l-e-; -------------------------------------- Πού είναι η γυναίκα σας, κύριε Müller; 0
Poú------ ē --n-í-a-s-s, ký--e -üller? Poú eínai ē gynaíka sas, kýrie Müller? P-ú e-n-i ē g-n-í-a s-s- k-r-e M-l-e-? -------------------------------------- Poú eínai ē gynaíka sas, kýrie Müller?
Vy – Váš / Vaše (svůj / svoje) ε-είς-– -ι-- --ς εσείς – δικό σας ε-ε-ς – δ-κ- σ-ς ---------------- εσείς – δικό σας 0
e-eí-------- -as eseís – dikó sas e-e-s – d-k- s-s ---------------- eseís – dikó sas
Jaká byla Vaše cesta, paní Schmidt? Πώ- ---ν -ο-τ-ξί-- σας, -υρία-Schm-dt; Πώς ήταν το ταξίδι σας, κυρία Schmidt; Π-ς ή-α- τ- τ-ξ-δ- σ-ς- κ-ρ-α S-h-i-t- -------------------------------------- Πώς ήταν το ταξίδι σας, κυρία Schmidt; 0
Pṓs-ḗta--t----xí-i-s-s- -y-í--S-h-i-t? Pṓs ḗtan to taxídi sas, kyría Schmidt? P-s ḗ-a- t- t-x-d- s-s- k-r-a S-h-i-t- -------------------------------------- Pṓs ḗtan to taxídi sas, kyría Schmidt?
Kde je Váš manžel, paní Schmidt? Πο- ε--α- -----ρας---ς, κ-ρί--Sc---d-; Πού είναι ο άντρας σας, κυρία Schmidt; Π-ύ ε-ν-ι ο ά-τ-α- σ-ς- κ-ρ-α S-h-i-t- -------------------------------------- Πού είναι ο άντρας σας, κυρία Schmidt; 0
Poú---nai-o---tras-sas,---r-a ---mi--? Poú eínai o ántras sas, kyría Schmidt? P-ú e-n-i o á-t-a- s-s- k-r-a S-h-i-t- -------------------------------------- Poú eínai o ántras sas, kyría Schmidt?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Genetická mutace umožňuje mluvení

Člověk je jediným žijícím tvorem na Zemi, který umí mluvit. To jej odlišuje od zvířat a rostlin. Zvířata a rostliny spolu pochopitelně také komunikují. Nepoužívají však komplexní slabikový jazyk. Proč ale člověk mluví? K mluvení jsou třeba určité organické znaky. Tyto tělesné předpoklady má pouze člověk. To samozřejmě neznamená, že je vyvinul člověk. V dějinách evoluce se nic neděje bezdůvodně. Někdy v průběhu evoluce začal člověk mluvit. Zatím nevíme, kdy to přesně bylo. Muselo se ale stát něco, co dalo člověku řeč. Vědci si myslí, že za to může genetická mutace. Antropologové porovnávali genetický materiál různých žijících organismů. Je dobře známo, že řeč ovlivňuje určitý gen. Lidé, kteří mají tento gen poškozený, mají také problémy s řečí. Špatně se vyjadřují a také hůře rozumí. Tento gen byl zkoumán u lidí, opic a myší. U lidí a šimpanzů je velmi podobný. Lze najít pouze dva malé rozdíly. Mozek je ale rozpozná. Společně s jinými geny ovlivňují tyto rozdíly určité mozkové aktivity. Lidé mohou díky tomu mluvit, opice nikoliv. Avšak záhada lidské řeči tím ještě není vyřešena. Samotná genetická mutace nestačí k tomu, aby bylo možné mluvit. Vědci implantovali lidskou genetickou variantu myším. Mluvit se však nenaučily… Jejich pískání ale znělo jinak!