Guia de conversação

px justificar qualquer coisa 2   »   hy giving reasons 2

76 [setenta e seis]

justificar qualquer coisa 2

justificar qualquer coisa 2

76 [յոթանասունվեց]

76 [yot’anasunvets’]

giving reasons 2

[inch’ vor ban himnavorel 2]

Escolha como deseja ver a tradução:   
Português (BR) Armênio Tocar mais
Por que você não veio? Ինչո-՞ -եի---կել: Ինչու՞ չեիր եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիր եկել: 0
In-h’---c--yei- yekel Inch’u՞ ch’yeir yekel I-c-’-՞ c-’-e-r y-k-l --------------------- Inch’u՞ ch’yeir yekel
Eu estava doente. Ես-հի--նդ -ի: Ես հիվանդ էի: Ե- հ-վ-ն- է-: ------------- Ես հիվանդ էի: 0
Ye--h--a-d--i Yes hivand ei Y-s h-v-n- e- ------------- Yes hivand ei
Eu não vim porque estava doente. Ես չ---եկել--որո----և--ս -------էի: Ես չեի եկել, որովհետև ես հիվանդ էի: Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ե- հ-վ-ն- է-: ----------------------------------- Ես չեի եկել, որովհետև ես հիվանդ էի: 0
Y-s ch’-ei -ek--, v-ro--ete- -----iva-d--i Yes ch’yei yekel, vorovhetev yes hivand ei Y-s c-’-e- y-k-l- v-r-v-e-e- y-s h-v-n- e- ------------------------------------------ Yes ch’yei yekel, vorovhetev yes hivand ei
Por que ela não veio? Ի-չու՞ --ր ն- եկ-լ: Ինչու՞ չէր նա եկել: Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
I-c-’u- --’er n- ---el Inch’u՞ ch’er na yekel I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Ela estava com sono. Նա----նած-է-: Նա հոգնած էր: Ն- հ-գ-ա- է-: ------------- Նա հոգնած էր: 0
Na--ogn----er Na hognats er N- h-g-a-s e- ------------- Na hognats er
Ela não veio porque estava com sono. Նա --ր--կ-լ, ---վ---- -ա--ո-նա- -ր: Նա չէր եկել, որովհետև նա հոգնած էր: Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ն- հ-գ-ա- է-: ----------------------------------- Նա չէր եկել, որովհետև նա հոգնած էր: 0
N- c--e-----el---or-v-etev n- hogn-ts-er Na ch’er yekel, vorovhetev na hognats er N- c-’-r y-k-l- v-r-v-e-e- n- h-g-a-s e- ---------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovhetev na hognats er
Por que ele não veio? Ինչ--՞-----նա -կ--: Ինչու՞ չէր նա եկել: Ի-չ-ւ- չ-ր ն- ե-ե-: ------------------- Ինչու՞ չէր նա եկել: 0
I--h-u----’-- ----ek-l Inch’u՞ ch’er na yekel I-c-’-՞ c-’-r n- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’er na yekel
Ele não estava com vontade. Ն- հաճ---- -ու---: Նա հաճույք չուներ: Ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ------------------ Նա հաճույք չուներ: 0
Na-ha-hu-k--ch--n-r Na hachuyk’ ch’uner N- h-c-u-k- c-’-n-r ------------------- Na hachuyk’ ch’uner
Ele não veio porque não estava com vontade. Նա -է----ել- ----եհ--և ն-----ո-յ---ու-եր: Նա չէր եկել, որովեհետև նա հաճույք չուներ: Ն- չ-ր ե-ե-, ո-ո-ե-ե-և ն- հ-ճ-ւ-ք չ-ւ-ե-: ----------------------------------------- Նա չէր եկել, որովեհետև նա հաճույք չուներ: 0
Na c--e--ye--l, -o--veh-tev--- -a-h-y-- c-’-n-r Na ch’er yekel, vorovehetev na hachuyk’ ch’uner N- c-’-r y-k-l- v-r-v-h-t-v n- h-c-u-k- c-’-n-r ----------------------------------------------- Na ch’er yekel, vorovehetev na hachuyk’ ch’uner
Por que vocês não vieram? Ինչո-- -եիք-եկ-լ: Ինչու՞ չեիք եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չեիք եկել: 0
In-h--՞--h’-eik’ ye-el Inch’u՞ ch’yeik’ yekel I-c-’-՞ c-’-e-k- y-k-l ---------------------- Inch’u՞ ch’yeik’ yekel
O nosso carro quebrou. Մ---մ----ա- -չաց-լ---: Մեր մեքենան փչացել էր: Մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ---------------------- Մեր մեքենան փչացել էր: 0
Mer ----ye--n--’-h’a-s-y-l -r Mer mek’yenan p’ch’ats’yel er M-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- ----------------------------- Mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Nós não viemos porque o nosso carro quebrou. Մ-ն- --ինք եկել,-որ---ետ- մ-- մ-ք-նա- ---ցե--է-: Մենք չէինք եկել, որովհետև մեր մեքենան փչացել էր: Մ-ն- չ-ի-ք ե-ե-, ո-ո-հ-տ- մ-ր մ-ք-ն-ն փ-ա-ե- է-: ------------------------------------------------ Մենք չէինք եկել, որովհետև մեր մեքենան փչացել էր: 0
Menk’-c---i-k- -e-el, voro-hetev m-- --k’y--an p--h-at---e- er Menk’ ch’eink’ yekel, vorovhetev mer mek’yenan p’ch’ats’yel er M-n-’ c-’-i-k- y-k-l- v-r-v-e-e- m-r m-k-y-n-n p-c-’-t-’-e- e- -------------------------------------------------------------- Menk’ ch’eink’ yekel, vorovhetev mer mek’yenan p’ch’ats’yel er
Por que é que as pessoas não vieram? Ի-չ--՞ ---- --ր--կ -կ--: Ինչու՞ չէին մարդիկ եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- մ-ր-ի- ե-ե-: ------------------------ Ինչու՞ չէին մարդիկ եկել: 0
Inc--u՞ -h-e-- ma--ik--ek-l Inch’u՞ ch’ein mardik yekel I-c-’-՞ c-’-i- m-r-i- y-k-l --------------------------- Inch’u՞ ch’ein mardik yekel
Elas perderam o trem . Ն---- գնաց-ի--էի- ո---ցել: Նրանք գնացքից էին ուշացել: Ն-ա-ք գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- -------------------------- Նրանք գնացքից էին ուշացել: 0
N-ank-----t-’k-i-s’ -in u-h---’y-l Nrank’ gnats’k’its’ ein ushats’yel N-a-k- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ---------------------------------- Nrank’ gnats’k’its’ ein ushats’yel
Elas não vieram porque perderam o trem . Ն-ա-- չ----եկել--որ--հ-տ--գնա-ք-ց --ն ո----ե-: Նրանք չէին եկել, որովհետև գնացքից էին ուշացել: Ն-ա-ք չ-ի- ե-ե-, ո-ո-հ-տ- գ-ա-ք-ց է-ն ո-շ-ց-լ- ---------------------------------------------- Նրանք չէին եկել, որովհետև գնացքից էին ուշացել: 0
N---k’-c----n-----l, ----vhet-- gnat--k-i--’-ei- -s-at----l Nrank’ ch’ein yekel, vorovhetev gnats’k’its’ ein ushats’yel N-a-k- c-’-i- y-k-l- v-r-v-e-e- g-a-s-k-i-s- e-n u-h-t-’-e- ----------------------------------------------------------- Nrank’ ch’ein yekel, vorovhetev gnats’k’its’ ein ushats’yel
Por que que você não veio? Ի----՞ չ--ր-եկ--: Ինչու՞ չէիր եկել: Ի-չ-ւ- չ-ի- ե-ե-: ----------------- Ինչու՞ չէիր եկել: 0
I-c-’-՞----e---ye--l Inch’u՞ ch’eir yekel I-c-’-՞ c-’-i- y-k-l -------------------- Inch’u՞ ch’eir yekel
Não pude. Ին--չէր -ա---ի: Ինձ չէր կարելի: Ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: --------------- Ինձ չէր կարելի: 0
I----ch-e--kareli Indz ch’er kareli I-d- c-’-r k-r-l- ----------------- Indz ch’er kareli
Eu não vim porque não pude. Ես-չէ---կ--------հ--և -ն- չ-ր-կ-ր-լի: Ես չէի եկել, որովհետև ինձ չէր կարելի: Ե- չ-ի ե-ե-, ո-ո-հ-տ- ի-ձ չ-ր կ-ր-լ-: ------------------------------------- Ես չէի եկել, որովհետև ինձ չէր կարելի: 0
Y-s ch-ei-y----- v-r---etev-i--z-c-’-r-kar-li Yes ch’ei yekel, vorovhetev indz ch’er kareli Y-s c-’-i y-k-l- v-r-v-e-e- i-d- c-’-r k-r-l- --------------------------------------------- Yes ch’ei yekel, vorovhetev indz ch’er kareli

As línguas indígenas da América

Na América falam-se muitas línguas diferentes. O inglês é a língua mais importante da América do Norte. Na América do Sul predominam o espanhol e o português. Todas estas línguas chegaram à América vindas da Europa. Antes da colonização, falavam-se lá outras línguas. São consideradas as línguas indígenas da América. Ainda não foram, até hoje, completamente investigadas. A diversidade linguística é enorme. Estima-se que na América do Norte existem cerca de 60 famílias linguísticas. Na América do Sul poderiam até ser quase 150. Além disso, há outras línguas isoladas. Todas estas línguas são muito diferentes umas das outras. Têm muito poucas estruturas comuns. Por isso, é difícil proceder à sua classificação. O fato de serem tão diferentes está relacionado com a história da América. A América foi sendo povoada em etapas sucessivas. Os primeiros seres humanos chegaram a este continente há mais de 10000 anos. Cada população trouxe consigo a sua própria língua. A maioria das línguas indígenas são semelhantes às língua da Ásia. A situação das línguas antigas da América não é a mesma em toda a parte. Na América do Sul há muitas línguas indígenas que se mantêm vivas. Línguas como o guarani ou o quechua têm milhões de falantes ativos. Na América do Norte, pelo contrário, muitas das línguas estão praticamente desaparecidas. A cultura dos índios da América do Norte foi, durante muito tempo, alvo de opressão. Por isso, as suas línguas também se perderam. Ainda assim, o interesse por estas línguas renasceu nos últimos tempos. Há muitos programas que visam preservar e proteger as línguas. Pode ser que elas ainda possam ter um futuro...