Konverzační příručka

cs Části těla   »   sv Kroppsdelar

58 [padesát osm]

Části těla

Části těla

58 [femtioåtta]

Kroppsdelar

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština švédština Poslouchat Více
Nakreslím muže. Jag-r-ta- -n -a-. Jag ritar en man. J-g r-t-r e- m-n- ----------------- Jag ritar en man. 0
Nejdříve hlavu. F-rs----v-d-t. Först huvudet. F-r-t h-v-d-t- -------------- Först huvudet. 0
Ten muž má na sobě klobouk. M-n-en -ä- en--at-. Mannen bär en hatt. M-n-e- b-r e- h-t-. ------------------- Mannen bär en hatt. 0
Jeho vlasy nejsou vidět. H-r-t--e- m-- int-. Håret ser man inte. H-r-t s-r m-n i-t-. ------------------- Håret ser man inte. 0
Ani jeho uši nejsou vidět. Öron-n-s-r --n-int- helle-. Öronen ser man inte heller. Ö-o-e- s-r m-n i-t- h-l-e-. --------------------------- Öronen ser man inte heller. 0
Ani jeho záda nejsou vidět. Ryg--n -e- man---t------er. Ryggen ser man inte heller. R-g-e- s-r m-n i-t- h-l-e-. --------------------------- Ryggen ser man inte heller. 0
Nakreslím mu oči a ústa. J---r-ta- ög-nen --h mu-n--. Jag ritar ögonen och munnen. J-g r-t-r ö-o-e- o-h m-n-e-. ---------------------------- Jag ritar ögonen och munnen. 0
Ten muž tančí a směje se. M--n-- --n-a---c- -kra----. Mannen dansar och skrattar. M-n-e- d-n-a- o-h s-r-t-a-. --------------------------- Mannen dansar och skrattar. 0
Ten muž má dlouhý nos. M--n-n h-r--n---ng nä-a. Mannen har en lång näsa. M-n-e- h-r e- l-n- n-s-. ------------------------ Mannen har en lång näsa. 0
V rukou drží hůl. Han--a- -n-k-pp-i-h-n-en. Han har en käpp i handen. H-n h-r e- k-p- i h-n-e-. ------------------------- Han har en käpp i handen. 0
Kolem krku má také šálu. Ha--ha--o-k-å -n--j-- --n--h----n. Han har också en sjal runt halsen. H-n h-r o-k-å e- s-a- r-n- h-l-e-. ---------------------------------- Han har också en sjal runt halsen. 0
Je zima a je chladno. D-t -- v-nter oc--d-t-ä--ka---. Det är vinter och det är kallt. D-t ä- v-n-e- o-h d-t ä- k-l-t- ------------------------------- Det är vinter och det är kallt. 0
Jeho paže jsou silné. A-marna-----r-ft--a. Armarna är kraftiga. A-m-r-a ä- k-a-t-g-. -------------------- Armarna är kraftiga. 0
I jeho nohy jsou silné. Be-e--ä--oc-s---r-f-ig-. Benen är också kraftiga. B-n-n ä- o-k-å k-a-t-g-. ------------------------ Benen är också kraftiga. 0
Ten muž je ze sněhu. M--n-n är--v sn-. Mannen är av snö. M-n-e- ä- a- s-ö- ----------------- Mannen är av snö. 0
Nemá na sobě žádné kalhoty a žádný kabát. H------ -nga---xo--oc- ing-- ö--r----. Han har inga byxor och ingen överrock. H-n h-r i-g- b-x-r o-h i-g-n ö-e-r-c-. -------------------------------------- Han har inga byxor och ingen överrock. 0
Ale nemrzne. Men m-n--n-f-y-er i--e. Men mannen fryser inte. M-n m-n-e- f-y-e- i-t-. ----------------------- Men mannen fryser inte. 0
Je to sněhulák. H-n är-en s--gubb-. Han är en snögubbe. H-n ä- e- s-ö-u-b-. ------------------- Han är en snögubbe. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk našich předků

Moderní jazyky mohou lingvisté analyzovat. K tomu se používají různé metody. Jak ale lidé mluvili před mnoha tisíci lety? Odpověď na tuto otázku je mnohem těžší. Přesto se jí vědci zaobírají již dlouhá léta. Rádi by zjistili, jak se dříve mluvilo. Snaží se proto rekonstruovat staré jazykové formy. Američtí vědci právě učinili zajímavý objev. Analyzovali více než 2 000 jazyků. Zkoumali přitom především větnou stavbu těchto jazyků. Výsledky jejich studie byly velmi zajímavé. Zhruba polovina jazyků měla větnou stavbu S-O-V. To znamená, že u vět platil tento princip: podmět (Subject), předmět (Object), přísudek (Verb). Více než 700 jazyků se řídí strukturou S-V-O. A zhruba 160 jazyků používá systém V-S-O. Jen asi 40 jazyků užívá stavbu V-O-S. U 120 jazyků se prokázala smíšená forma. Na druhou stranu, systémy O-V-S a O-S-V jsou mnohem vzácnější. Většina zkoumaných jazyků užívá princip S-O-V. Jsou to například perština, japonština nebo turečtina. Většina současných živých jazyků se však řídí strukturou S-V-O. U dnešních indoevropských jazyků tato větná stavba převažuje. Vědci věří, že model S-O-V se používal v minulosti. Tato stavba byla základem všech jazyků. Potom se však jazyky vyvíjely odlišně. Zatím nevíme, proč se to stalo. Různé typy větné stavby ale musejí mít nějaký důvod. Neboť v evolučním vývoji přežije jen to, co má určité výhody...