Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   nn Past tense 1

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

81 [åttiein]

Past tense 1

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
psát skrive skrive s-r-v- ------ skrive 0
Psal dopis. Han-s--e-- e----rev. Han skreiv eit brev. H-n s-r-i- e-t b-e-. -------------------- Han skreiv eit brev. 0
A ona psala pohled. O--h--skrei----t -o--. Og ho skreiv eit kort. O- h- s-r-i- e-t k-r-. ---------------------- Og ho skreiv eit kort. 0
číst l-se lese l-s- ---- lese 0
Četl časopis. Eg-l-s-e---m-g---n. Eg las eit magasin. E- l-s e-t m-g-s-n- ------------------- Eg las eit magasin. 0
A ona četla knihu. O--h- --s e--b--. Og ho las ei bok. O- h- l-s e- b-k- ----------------- Og ho las ei bok. 0
vzít / vzít si -a ta t- -- ta 0
Vzal si cigaretu. Ha- -----in si-a--t-. Han tok ein sigarett. H-n t-k e-n s-g-r-t-. --------------------- Han tok ein sigarett. 0
Vzala si kousek čokolády. H- --- ei- -tykk--s---oladekak-. Ho tok eit stykke sjokoladekake. H- t-k e-t s-y-k- s-o-o-a-e-a-e- -------------------------------- Ho tok eit stykke sjokoladekake. 0
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. Han-----u--u----n h- va--t-ufast. Han var utru, men ho var trufast. H-n v-r u-r-, m-n h- v-r t-u-a-t- --------------------------------- Han var utru, men ho var trufast. 0
Byl líný, ale ona byla pilná. H-- v------- men ho---- --itti-. Han var lat, men ho var flittig. H-n v-r l-t- m-n h- v-r f-i-t-g- -------------------------------- Han var lat, men ho var flittig. 0
Byl chudý, ale ona byla bohatá. Han---r fatt--- m----- v-- r-k. Han var fattig, men ho var rik. H-n v-r f-t-i-, m-n h- v-r r-k- ------------------------------- Han var fattig, men ho var rik. 0
Neměl žádné peníze, jen dluhy. H-- ha-d- -ng-n--eng-r- -e--e--je-d. Han hadde ingen pengar, berre gjeld. H-n h-d-e i-g-n p-n-a-, b-r-e g-e-d- ------------------------------------ Han hadde ingen pengar, berre gjeld. 0
Neměl štěstí, jen smůlu. Ha- ha----i--je-flaks, ----e --lak-. Han hadde ikkje flaks, berre uflaks. H-n h-d-e i-k-e f-a-s- b-r-e u-l-k-. ------------------------------------ Han hadde ikkje flaks, berre uflaks. 0
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. H-n lu-k-st --k--- h-- ber-----slukkas-. Han lukkast ikkje, han berre mislukkast. H-n l-k-a-t i-k-e- h-n b-r-e m-s-u-k-s-. ---------------------------------------- Han lukkast ikkje, han berre mislukkast. 0
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. H-- -a--i------or-øg---m-- --sfor----. Han var ikkje fornøgd, men misfornøgd. H-n v-r i-k-e f-r-ø-d- m-n m-s-o-n-g-. -------------------------------------- Han var ikkje fornøgd, men misfornøgd. 0
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. Han-va- i-kje--uk---eg------u-u---leg. Han var ikkje lukkeleg, men ulukkeleg. H-n v-r i-k-e l-k-e-e-, m-n u-u-k-l-g- -------------------------------------- Han var ikkje lukkeleg, men ulukkeleg. 0
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. Ha- v---i-k-e sympa--s-,-----usym-----k. Han var ikkje sympatisk, men usympatisk. H-n v-r i-k-e s-m-a-i-k- m-n u-y-p-t-s-. ---------------------------------------- Han var ikkje sympatisk, men usympatisk. 0

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…