Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   nn to like something

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [sytti]

to like something

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? Vil d- -øy---? Vil du røykje? V-l d- r-y-j-? -------------- Vil du røykje? 0
Chcete si zatančit? V-l--u da--e? Vil du danse? V-l d- d-n-e- ------------- Vil du danse? 0
Chcete se projít? V-l--u -å e----ur? Vil du gå ein tur? V-l d- g- e-n t-r- ------------------ Vil du gå ein tur? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Eg--i- --e------y-j-. Eg vil gjerne røykje. E- v-l g-e-n- r-y-j-. --------------------- Eg vil gjerne røykje. 0
Chceš cigaretu? Vil -u-h- -in--igar--t? Vil du ha ein sigarett? V-l d- h- e-n s-g-r-t-? ----------------------- Vil du ha ein sigarett? 0
Chce připálit. H-- vi- ha f--. Han vil ha fyr. H-n v-l h- f-r- --------------- Han vil ha fyr. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. E- ------e--e--a-n--o å--r-k-e. Eg vil gjerne ha noko å drikke. E- v-l g-e-n- h- n-k- å d-i-k-. ------------------------------- Eg vil gjerne ha noko å drikke. 0
Něco bych snědl / snědla. Eg--il------e-h- --ko --e-e. Eg vil gjerne ha noko å ete. E- v-l g-e-n- h- n-k- å e-e- ---------------------------- Eg vil gjerne ha noko å ete. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. E- -il-gj--n- -l---e-a- l---. Eg vil gjerne slappe av litt. E- v-l g-e-n- s-a-p- a- l-t-. ----------------------------- Eg vil gjerne slappe av litt. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. E----- ------ spø------g -m noko. Eg vil gjerne spørje deg om noko. E- v-l g-e-n- s-ø-j- d-g o- n-k-. --------------------------------- Eg vil gjerne spørje deg om noko. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Eg vi- --er-- be-d----m n-ko. Eg vil gjerne be deg om noko. E- v-l g-e-n- b- d-g o- n-k-. ----------------------------- Eg vil gjerne be deg om noko. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Eg--i- g--r-----viter--d-g t---n---. Eg vil gjerne invitere deg til noko. E- v-l g-e-n- i-v-t-r- d-g t-l n-k-. ------------------------------------ Eg vil gjerne invitere deg til noko. 0
Co si přejete, prosím? K-a -il d----? Kva vil du ha? K-a v-l d- h-? -------------- Kva vil du ha? 0
Přejete si kávu? V-- -u----ei--k-ffi? Vil du ha ein kaffi? V-l d- h- e-n k-f-i- -------------------- Vil du ha ein kaffi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Elle- -i- d- heller--- e-- -e? Eller vil du heller ha ein te? E-l-r v-l d- h-l-e- h- e-n t-? ------------------------------ Eller vil du heller ha ein te? 0
Chceme jet domů. Vi-vil gje-n- -øy-e-h-i-. Vi vil gjerne køyre heim. V- v-l g-e-n- k-y-e h-i-. ------------------------- Vi vil gjerne køyre heim. 0
Chcete zavolat taxi? V-l-de--a e---r---e? Vil de ha ei drosje? V-l d- h- e- d-o-j-? -------------------- Vil de ha ei drosje? 0
Chtějí telefonovat. Dei -il-gjern---i-g-e. Dei vil gjerne ringje. D-i v-l g-e-n- r-n-j-. ---------------------- Dei vil gjerne ringje. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.