Konverzační příručka

cs V restauraci 2   »   nn At the restaurant 2

30 [třicet]

V restauraci 2

V restauraci 2

30 [tretti - tredve]

At the restaurant 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština nynorsk Poslouchat Více
Jablečný džus, prosím. Ein e-le-us, er -u-s-i-l. Ein eplejus, er du snill. E-n e-l-j-s- e- d- s-i-l- ------------------------- Ein eplejus, er du snill. 0
Limonádu, prosím. E-n-br--, -- d--s----. Ein brus, er du snill. E-n b-u-, e- d- s-i-l- ---------------------- Ein brus, er du snill. 0
Rajčatovou šťávu, prosím. E-n---m-t---- e---------l. Ein tomatjus, er du snill. E-n t-m-t-u-, e- d- s-i-l- -------------------------- Ein tomatjus, er du snill. 0
Dal / dala bych si skleničku červeného vína. E--v-l -j-r-e--- -i----as--a----n. Eg vil gjerne ha eit glas raudvin. E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- r-u-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas raudvin. 0
Dal / dala bych si skleničku bílého vína. Eg-v-- gjer-e-h- --t gl---kvi--in. Eg vil gjerne ha eit glas kvitvin. E- v-l g-e-n- h- e-t g-a- k-i-v-n- ---------------------------------- Eg vil gjerne ha eit glas kvitvin. 0
Přineste mi prosím láhev šampaňského. E- -il --erne--a-ei----sk- musse-and-. Eg vil gjerne ha ei flaske musserande. E- v-l g-e-n- h- e- f-a-k- m-s-e-a-d-. -------------------------------------- Eg vil gjerne ha ei flaske musserande. 0
Máš rád ryby? Lik-r--u -isk? Likar du fisk? L-k-r d- f-s-? -------------- Likar du fisk? 0
Máš rád hovězí maso? L--ar d--o-------? Likar du oksekjøt? L-k-r d- o-s-k-ø-? ------------------ Likar du oksekjøt? 0
Máš rád vepřové maso? Li--r-du -v--? Likar du svin? L-k-r d- s-i-? -------------- Likar du svin? 0
Chtěl / chtěla bych nějaké bezmasé jídlo. E--v-l -je--e ha-n-ko-u-----jøt. Eg vil gjerne ha noko utan kjøt. E- v-l g-e-n- h- n-k- u-a- k-ø-. -------------------------------- Eg vil gjerne ha noko utan kjøt. 0
Chtěl / chtěla bych zeleninovou mísu. E---i- --erne -- e-- g-ø-s---r-tt. Eg vil gjerne ha ein grønsaksrett. E- v-l g-e-n- h- e-n g-ø-s-k-r-t-. ---------------------------------- Eg vil gjerne ha ein grønsaksrett. 0
Chtěl / chtěla bych nějaké rychlé jídlo. E--v-l -je--e h--nok- so- ikkje-t-k ---g --d. Eg vil gjerne ha noko som ikkje tek lang tid. E- v-l g-e-n- h- n-k- s-m i-k-e t-k l-n- t-d- --------------------------------------------- Eg vil gjerne ha noko som ikkje tek lang tid. 0
Chcete to s rýží? Vi--d--ha ----t--? Vil du ha ris til? V-l d- h- r-s t-l- ------------------ Vil du ha ris til? 0
Chcete to s těstovinama? V-- d- -a-pa-t---il? Vil du ha pasta til? V-l d- h- p-s-a t-l- -------------------- Vil du ha pasta til? 0
Chcete to s bramborami? Vil--u -- ---ete--ti-? Vil du ha poteter til? V-l d- h- p-t-t-r t-l- ---------------------- Vil du ha poteter til? 0
To mi nechutná. D-t --ak---ikkj--go--. Det smakar ikkje godt. D-t s-a-a- i-k-e g-d-. ---------------------- Det smakar ikkje godt. 0
To jídlo je studené. M-te---r ---d. Maten er kald. M-t-n e- k-l-. -------------- Maten er kald. 0
To jsem si neobjednal / neobjednala. D-- var i---e de- eg t-n--. Det var ikkje det eg tinga. D-t v-r i-k-e d-t e- t-n-a- --------------------------- Det var ikkje det eg tinga. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Jazyk a reklama

Reklama představuje zvláštní formu komunikace. Chce vytvořit kontakt mezi výrobcem a zákazníkem. Jako každý druh komunikace má i reklama svou dlouhou historii. Již v antice byly propagovány politici nebo hospody. Jazyk reklamy využívá zvláštní prvky rétoriky. Protože má určitý cíl, jde tedy o plánovanou komunikaci. Měl by upoutat naši pozornost, vzbudit náš zájem. Především bychom si ale měli propagovaný výrobek chtít koupit. Jazyk reklamy je proto zpravidla velmi jednoduchý. Používá jen málo slov a jednoduché slogany. Tím bychom měli být schopni si obsah dobře zapamatovat. Časté jsou některé slovní druhy jako adjektiva a superlativy. Popisuje výrobek jako obzvlášť výhodný. Jazyk reklamy je proto většinou velmi pozitivně zabarven. Zajímavé je, že jazyk reklamy vždy ovlivňuje kultura. To znamená, že vypovídá hodně o společnosti. V mnoha zemích dnes převládají pojmy jako krása a mládí. Také slova budoucnost a jistota se vyskytují hodně často. Zejména západní společnosti rády používají angličtinu. Angličtina je považována za moderní a mezinárodní. Proto je vhodná pro technické produkty. Prvky z románských jazyků se zase hodí pro požitky a vášeň. Používají se proto pro potraviny nebo kosmetiku. Ten, kdo používá dialekt, chce zdůraznit vlast a tradici. Názvy produktů jsou často neologismy, tedy nově vzniklá slova. Většinou nemají žádný význam, ale dobře znějí. Mnohé názvy produktů mohou ale udělat doslova díru do světa! Z názvu vysavače vzniklo dokonce sloveso - to hoover!