Konverzační příručka

cs Minulý čas 1   »   hi भूतकाल १

81 [osmdesát jedna]

Minulý čas 1

Minulý čas 1

८१ [इक्यासी]

81 [ikyaasee]

भूतकाल १

[bhootakaal 1]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština hindština Poslouchat Více
psát ल--ना ल-खन- ल-ख-ा ----- लिखना 0
li--ana likhana l-k-a-a ------- likhana
Psal dopis. उ-न- एक --्र--ि-ा उसन- एक पत-र ल-ख- उ-न- ए- प-्- ल-ख- ----------------- उसने एक पत्र लिखा 0
usa-e--k--a-r l---a usane ek patr likha u-a-e e- p-t- l-k-a ------------------- usane ek patr likha
A ona psala pohled. और-उ-न- ए- --र्--ल-खा और उसन- एक क-र-ड ल-ख- औ- उ-न- ए- क-र-ड ल-ख- --------------------- और उसने एक कार्ड लिखा 0
au---sane-e- --a----i--a aur usane ek kaard likha a-r u-a-e e- k-a-d l-k-a ------------------------ aur usane ek kaard likha
číst प-़-ा पढ-न- प-़-ा ----- पढ़ना 0
p--h-na padhana p-d-a-a ------- padhana
Četl časopis. उ----ए- -त-र--- प-ी उसन- एक पत-र-क- पढ़- उ-न- ए- प-्-ि-ा प-ी ------------------- उसने एक पत्रिका पढ़ी 0
us-ne ---patrik- ---h-e usane ek patrika padhee u-a-e e- p-t-i-a p-d-e- ----------------------- usane ek patrika padhee
A ona četla knihu. और उ-ने--क--ुस----पढ़ी और उसन- एक प-स-तक पढ़- औ- उ-न- ए- प-स-त- प-ी --------------------- और उसने एक पुस्तक पढ़ी 0
a-r--sa---ek ---t-k pad-ee aur usane ek pustak padhee a-r u-a-e e- p-s-a- p-d-e- -------------------------- aur usane ek pustak padhee
vzít / vzít si ल-ना ल-न- ल-न- ---- लेना 0
l--a lena l-n- ---- lena
Vzal si cigaretu. उ--े ए- ------ -ी उसन- एक स-गर-ट ल- उ-न- ए- स-ग-े- ल- ----------------- उसने एक सिगरेट ली 0
usan---k -i-a----lee usane ek sigaret lee u-a-e e- s-g-r-t l-e -------------------- usane ek sigaret lee
Vzala si kousek čokolády. उ-ने च--ले- -- ए- --क-----या उसन- च-कल-ट क- एक ट-कड- ल-य- उ-न- च-क-े- क- ए- ट-क-ा ल-य- ---------------------------- उसने चॉकलेट का एक टुकडा लिया 0
us-ne --ok--e- ka-ek --kad- -i-a usane chokalet ka ek tukada liya u-a-e c-o-a-e- k- e- t-k-d- l-y- -------------------------------- usane chokalet ka ek tukada liya
Byl nevěrný, ale ona byla věrná. व- बेवफ़ा---- --कि- -- व--द-र -ी वह ब-वफ़- थ-, ल-क-न वह वफ़-द-र थ- व- ब-व-ा थ-, ल-क-न व- व-ा-ा- थ- ------------------------------- वह बेवफ़ा था, लेकिन वह वफ़ादार थी 0
v-h bevaf----a--l-kin---h ---a-d-ar t-ee vah bevafa tha, lekin vah vafaadaar thee v-h b-v-f- t-a- l-k-n v-h v-f-a-a-r t-e- ---------------------------------------- vah bevafa tha, lekin vah vafaadaar thee
Byl líný, ale ona byla pilná. व- आल-- था- --क-- -- -ह--ी--ी वह आलस- थ-, ल-क-न वह महनत- थ- व- आ-स- थ-, ल-क-न व- म-न-ी थ- ----------------------------- वह आलसी था, लेकिन वह महनती थी 0
vah -a-a-e- ---,-lek-----h m-h-na--e-t-ee vah aalasee tha, lekin vah mahanatee thee v-h a-l-s-e t-a- l-k-n v-h m-h-n-t-e t-e- ----------------------------------------- vah aalasee tha, lekin vah mahanatee thee
Byl chudý, ale ona byla bohatá. व- -रीब-----ले-ि- वह--नव-- -ी वह गर-ब थ-, ल-क-न वह धनव-न थ- व- ग-ी- थ-, ल-क-न व- ध-व-न थ- ----------------------------- वह गरीब था, लेकिन वह धनवान थी 0
vah-g---e- -ha--le--n-va- --a-av-a----ee vah gareeb tha, lekin vah dhanavaan thee v-h g-r-e- t-a- l-k-n v-h d-a-a-a-n t-e- ---------------------------------------- vah gareeb tha, lekin vah dhanavaan thee
Neměl žádné peníze, jen dluhy. उ-के----------नही- थ-,--ल-क--उस-प-----ज़ -े उसक- प-स प-स- नह-- थ-, बल-क- उस पर कर-ज़ थ- उ-क- प-स प-स- न-ी- थ-, ब-्-ि उ- प- क-्- थ- ------------------------------------------ उसके पास पैसे नहीं थे, बल्कि उस पर कर्ज़ थे 0
usake---as pa--e---hi-----, --l-i-u- pa- karz t-e usake paas paise nahin the, balki us par karz the u-a-e p-a- p-i-e n-h-n t-e- b-l-i u- p-r k-r- t-e ------------------------------------------------- usake paas paise nahin the, balki us par karz the
Neměl štěstí, jen smůlu. उ-क- सौभ-ग्य न--- था---ल्-ि दु-्भ-ग्- -ा उसक- स-भ-ग-य नह-- थ-, बल-क- द-र-भ-ग-य थ- उ-क- स-भ-ग-य न-ी- थ-, ब-्-ि द-र-भ-ग-य थ- ---------------------------------------- उसका सौभाग्य नहीं था, बल्कि दुर्भाग्य था 0
usa-- sau-h-a-y na--- -ha,--alki d-----agy---a usaka saubhaagy nahin tha, balki durbhaagy tha u-a-a s-u-h-a-y n-h-n t-a- b-l-i d-r-h-a-y t-a ---------------------------------------------- usaka saubhaagy nahin tha, balki durbhaagy tha
Neměl žádný úspěch, jen neúspěch. उस-े-प---स-ल-- -हीं-थ-, ---कि अ--लत--थी उसक- प-स सफलत- नह-- थ-, बल-क- असफलत- थ- उ-क- प-स स-ल-ा न-ी- थ-, ब-्-ि अ-फ-त- थ- --------------------------------------- उसके पास सफलता नहीं थी, बल्कि असफलता थी 0
u------------p--l-----a-in thee, balk-------a-a-----ee usake paas saphalata nahin thee, balki asaphalata thee u-a-e p-a- s-p-a-a-a n-h-n t-e-, b-l-i a-a-h-l-t- t-e- ------------------------------------------------------ usake paas saphalata nahin thee, balki asaphalata thee
Nebyl spokojený, nýbrž nespokojený. व- --तु-्ट न-ीं थ- बल्क---संत---ट--ा वह स-त-ष-ट नह-- थ- बल-क- अस-त-ष-ट थ- व- स-त-ष-ट न-ी- थ- ब-्-ि अ-ं-ु-्- थ- ------------------------------------ वह संतुष्ट नहीं था बल्कि असंतुष्ट था 0
va- s-n-ush- n-h----ha b-l-- -s--t--h- -ha vah santusht nahin tha balki asantusht tha v-h s-n-u-h- n-h-n t-a b-l-i a-a-t-s-t t-a ------------------------------------------ vah santusht nahin tha balki asantusht tha
Nebyl šťastný, nýbrž nešťastný. वह-खुश----- --- ब------ु-ी -ा वह ख-श नह-- थ-, बल-क- द-ख- थ- व- ख-श न-ी- थ-, ब-्-ि द-ख- थ- ----------------------------- वह खुश नहीं था, बल्कि दुखी था 0
va- --ush nahin----- b-l-- --kh-e-tha vah khush nahin tha, balki dukhee tha v-h k-u-h n-h-n t-a- b-l-i d-k-e- t-a ------------------------------------- vah khush nahin tha, balki dukhee tha
Nebyl sympatický, nýbrž nesympatický. वह-सुश-- -ह-ं-थ-- -ल्---रूखा--ा वह स-श-ल नह-- थ-, बल-क- र-ख- थ- व- स-श-ल न-ी- थ-, ब-्-ि र-ख- थ- ------------------------------- वह सुशील नहीं था, बल्कि रूखा था 0
vah sus-e-l------ th-, ----i---o-ha--ha vah susheel nahin tha, balki rookha tha v-h s-s-e-l n-h-n t-a- b-l-i r-o-h- t-a --------------------------------------- vah susheel nahin tha, balki rookha tha

Jak se děti učí správně mluvit

Jakmile se člověk narodí, komunikuje s ostatními. Miminka pláčou, když něco chtějí. V několika měsících už umějí říct pár jednoduchých slov. Ve dvou letech umějí říkat věty asi o třech slovech. Nelze ovlivnit, kdy začnou děti mluvit. Můžete ale ovlivnit, jak dobře se děti naučí svůj mateřský jazyk. K tomu je ale třeba zohlednit několik věcí. Především je důležité, aby mělo dítě motivaci. Musí poznat, že něčeho dosáhnou, když mluví. Malým dětem stačí jako zpětná vazba úsměv. Starší děti rády vedou rozhovor se svým okolím. Zaměřují se na jazyk lidí kolem sebe. Jazykové schopnosti jejich rodičů a učitelů jsou tedy velmi důležité. Děti se také musí naučit, jak je jazyk cenný! Přitom je to ale musí pořád bavit. Když dětem čteme nahlas, ukazujeme jim, jak zajímavý může jazyk být. Rodiče by také měli s dětmi podnikat co nejvíc věcí. Když dítě hodně zažije, chce o tom mluvit. Děti vyrůstající v dvoujazyčném prostředí potřebují pevná pravidla. Musí vědět, s kým mají kterým jazykem mluvit. Tak se jejich mozek naučí mezi dvěma jazyky rozlišovat. Jakmile dítě začne chodit do školy, jejich jazyk se změní. Naučí se nový hovorový jazyk. Tehdy je důležité, aby rodiče dávali pozor, jak jejich děti mluví. Studie prokázaly, že mateřský jazyk se do mozku vryje navždy. Co se jako děti naučíme, nás provází po zbytek života. Kdo se svůj mateřský jazyk naučí jako dítě pořádně, bude z toho později těžit. Bude se později učit nové věci rychleji a lépe -- nejen cizí jazyky…