Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   sk Ročné obdobia a počasie

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [šestnásť]

Ročné obdobia a počasie

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština slovenština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: T---ú ro-né ----b--: To sú ročné obdobia: T- s- r-č-é o-d-b-a- -------------------- To sú ročné obdobia: 0
Jaro, léto, Jar, l-t-, Jar, leto, J-r- l-t-, ---------- Jar, leto, 0
podzim a zima. j--eň-- ----. jeseň a zima. j-s-ň a z-m-. ------------- jeseň a zima. 0
Léto je horké. L-to----h----e. Leto je horúce. L-t- j- h-r-c-. --------------- Leto je horúce. 0
V létě svítí slunce. V ---- s---t- s-nko. V lete svieti slnko. V l-t- s-i-t- s-n-o- -------------------- V lete svieti slnko. 0
V létě chodíme rádi na procházky. V -et-----r--- ---dí-e -rec--dz--. V lete sa radi chodíme prechádzať. V l-t- s- r-d- c-o-í-e p-e-h-d-a-. ---------------------------------- V lete sa radi chodíme prechádzať. 0
Zima je chladná. Z--------h-ad--. Zima je chladná. Z-m- j- c-l-d-á- ---------------- Zima je chladná. 0
V zimě sněží nebo prší. V---me -n--- a--bo-----. V zime sneží alebo prší. V z-m- s-e-í a-e-o p-š-. ------------------------ V zime sneží alebo prší. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. V----e ra-i zos---a---doma. V zime radi zostávame doma. V z-m- r-d- z-s-á-a-e d-m-. --------------------------- V zime radi zostávame doma. 0
Je chladno. Je---ladn-. Je chladno. J- c-l-d-o- ----------- Je chladno. 0
Prší. Prší. Prší. P-š-. ----- Prší. 0
Fouká vítr. Fúk- ----or. Fúka vietor. F-k- v-e-o-. ------------ Fúka vietor. 0
Je teplo. J- -eplo. Je teplo. J- t-p-o- --------- Je teplo. 0
Je slunečno. J--s----n-. Je slnečno. J- s-n-č-o- ----------- Je slnečno. 0
Je jasno. J- j-s-o. Je jasno. J- j-s-o- --------- Je jasno. 0
Jaké je dnes počasí? Ak- -e --es -o-----? Aké je dnes počasie? A-é j- d-e- p-č-s-e- -------------------- Aké je dnes počasie? 0
Dnes je chladno. D--s -e-c-l-d-o. Dnes je chladno. D-e- j- c-l-d-o- ---------------- Dnes je chladno. 0
Dnes je teplo. Dn-s-je tepl-. Dnes je teplo. D-e- j- t-p-o- -------------- Dnes je teplo. 0

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!