Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   hy Seasons and Weather

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [տասնվեց]

16 [tasnvets’]

Seasons and Weather

[tarva yeghanaknery yev yeghanaky]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština arménština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Սր--ք --ր-- --ա-ակ-նե-ն--ն; Սրանք տարվա եղանականերն են; Ս-ա-ք տ-ր-ա ե-ա-ա-ա-ե-ն ե-; --------------------------- Սրանք տարվա եղանականերն են; 0
S-an-’-ta-----egh----anern y-n; Srank’ tarva yeghanakanern yen; S-a-k- t-r-a y-g-a-a-a-e-n y-n- ------------------------------- Srank’ tarva yeghanakanern yen;
Jaro, léto, գա----,--մ-ռ, գարուն, ամառ, գ-ր-ւ-, ա-ա-, ------------- գարուն, ամառ, 0
g--un, -mar-, garun, amarr, g-r-n- a-a-r- ------------- garun, amarr,
podzim a zima. ա--ւ- - ձ-եռ: աշուն և ձմեռ: ա-ո-ն և ձ-ե-: ------------- աշուն և ձմեռ: 0
ash-n-y-- d-merr ashun yev dzmerr a-h-n y-v d-m-r- ---------------- ashun yev dzmerr
Léto je horké. Ամռ-նը---գ -: Ամռանը շոգ է: Ա-ռ-ն- շ-գ է- ------------- Ամռանը շոգ է: 0
Amrr-n---ho--e Amrrany shog e A-r-a-y s-o- e -------------- Amrrany shog e
V létě svítí slunce. Ա-ռա---շ--ու--է արևը: Ամռանը շողում է արևը: Ա-ռ-ն- շ-ղ-ւ- է ա-և-: --------------------- Ամռանը շողում է արևը: 0
A--r-ny-sh---um-- -r--y Amrrany shoghum e arevy A-r-a-y s-o-h-m e a-e-y ----------------------- Amrrany shoghum e arevy
V létě chodíme rádi na procházky. Ա-ռ-նը հ-ճո-յք-վ--նք---ո-մ--բո-անքի: Ամռանը հաճույքով ենք գնում զբոսանքի: Ա-ռ-ն- հ-ճ-ւ-ք-վ ե-ք գ-ո-մ զ-ո-ա-ք-: ------------------------------------ Ամռանը հաճույքով ենք գնում զբոսանքի: 0
A--r--y-hac-u----- y-n-’ -n-m-z---a-k’i Amrrany hachuyk’ov yenk’ gnum zbosank’i A-r-a-y h-c-u-k-o- y-n-’ g-u- z-o-a-k-i --------------------------------------- Amrrany hachuyk’ov yenk’ gnum zbosank’i
Zima je chladná. Ձմ-ա-ը-ց-ւր- է: Ձմռանը ցուրտ է: Ձ-ռ-ն- ց-ւ-տ է- --------------- Ձմռանը ցուրտ է: 0
D-mrr--- -s---t-e Dzmrrany ts’urt e D-m-r-n- t-’-r- e ----------------- Dzmrrany ts’urt e
V zimě sněží nebo prší. Ձմ-անը -յ--ն-կ-- ա-ձ-և---գա-ի-: Ձմռանը ձյուն կամ անձրև է գալիս: Ձ-ռ-ն- ձ-ո-ն կ-մ ա-ձ-և է գ-լ-ս- ------------------------------- Ձմռանը ձյուն կամ անձրև է գալիս: 0
D-mrr--y dzyu--k-m-a-dz--v----al-s Dzmrrany dzyun kam andzrev e galis D-m-r-n- d-y-n k-m a-d-r-v e g-l-s ---------------------------------- Dzmrrany dzyun kam andzrev e galis
V zimě zůstáváme rádi doma. Ձմռան---աճո-յ-ով -ան--ենք --ում: Ձմռանը հաճույքով տանն ենք մնում: Ձ-ռ-ն- հ-ճ-ւ-ք-վ տ-ն- ե-ք մ-ո-մ- -------------------------------- Ձմռանը հաճույքով տանն ենք մնում: 0
Dz-r-any ha----k-----ann y-nk- mn-m Dzmrrany hachuyk’ov tann yenk’ mnum D-m-r-n- h-c-u-k-o- t-n- y-n-’ m-u- ----------------------------------- Dzmrrany hachuyk’ov tann yenk’ mnum
Je chladno. Ցու-- -: Ցուրտ է: Ց-ւ-տ է- -------- Ցուրտ է: 0
Ts’ur- e Ts’urt e T-’-r- e -------- Ts’urt e
Prší. Անձր--է --լիս: Անձրև է գալիս: Ա-ձ-և է գ-լ-ս- -------------- Անձրև է գալիս: 0
Andz--v e----is Andzrev e galis A-d-r-v e g-l-s --------------- Andzrev e galis
Fouká vítr. Քամ-տ է: Քամոտ է: Ք-մ-տ է- -------- Քամոտ է: 0
K-amot-e K’amot e K-a-o- e -------- K’amot e
Je teplo. Տա- -: Տաք է: Տ-ք է- ------ Տաք է: 0
Ta-’-e Tak’ e T-k- e ------ Tak’ e
Je slunečno. Ա---տ է: Արևոտ է: Ա-և-տ է- -------- Արևոտ է: 0
Ar-----e Arevot e A-e-o- e -------- Arevot e
Je jasno. Ա-ևոտ-է: Արևոտ է: Ա-և-տ է- -------- Արևոտ է: 0
A----t-e Arevot e A-e-o- e -------- Arevot e
Jaké je dnes počasí? Եղ--ա-- ի-չպ-՞ս --ա-սօ-: Եղանակն ինչպե՞ս է այսօր: Ե-ա-ա-ն ի-չ-ե-ս է ա-ս-ր- ------------------------ Եղանակն ինչպե՞ս է այսօր: 0
Y--h--ak--i-ch’pe՞s - ay--r Yeghanakn inch’pe՞s e aysor Y-g-a-a-n i-c-’-e-s e a-s-r --------------------------- Yeghanakn inch’pe՞s e aysor
Dnes je chladno. Այ--ր --ւ-տ -: Այսօր ցուրտ է: Ա-ս-ր ց-ւ-տ է- -------------- Այսօր ցուրտ է: 0
Ay--- ---urt-e Aysor ts’urt e A-s-r t-’-r- e -------------- Aysor ts’urt e
Dnes je teplo. Այս-- տաք -: Այսօր տաք է: Ա-ս-ր տ-ք է- ------------ Այսօր տաք է: 0
A-s-- -ak--e Aysor tak’ e A-s-r t-k- e ------------ Aysor tak’ e

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!