Л-то-о-е ж-ш-о.
Летото е жешко.
Л-т-т- е ж-ш-о-
---------------
Летото е жешко. 0 L---oto-y- --eshk-.Lyetoto ye ʐyeshko.L-e-o-o y- ʐ-e-h-o--------------------Lyetoto ye ʐyeshko.
В- л-то -диме -о-зад---с-т---д--ш---ме.
Во лето одиме со задовослтво да шетаме.
В- л-т- о-и-е с- з-д-в-с-т-о д- ш-т-м-.
---------------------------------------
Во лето одиме со задовослтво да шетаме. 0 V- lye-o-odim-- so-----v-s-tv--d--shye--my-.Vo lyeto odimye so zadovosltvo da shyetamye.V- l-e-o o-i-y- s- z-d-v-s-t-o d- s-y-t-m-e---------------------------------------------Vo lyeto odimye so zadovosltvo da shyetamye.
З-мата --студ--а.
Зимата е студена.
З-м-т- е с-у-е-а-
-----------------
Зимата е студена. 0 Z-m--- -e-st--d-e-a.Zimata ye stoodyena.Z-m-t- y- s-o-d-e-a---------------------Zimata ye stoodyena.
В-----а-- о-та--в-ме с--з-д-во---во-д-м-.
Во зимата остануваме со задовослтво дома.
В- з-м-т- о-т-н-в-м- с- з-д-в-с-т-о д-м-.
-----------------------------------------
Во зимата остануваме со задовослтво дома. 0 Vo z-m-ta-os-a---va--- s--z-dov-s--vo-d-m-.Vo zimata ostanoovamye so zadovosltvo doma.V- z-m-t- o-t-n-o-a-y- s- z-d-v-s-t-o d-m-.-------------------------------------------Vo zimata ostanoovamye so zadovosltvo doma.
Как-- е --ем-то денес?
Какво е времето денес?
К-к-о е в-е-е-о д-н-с-
----------------------
Какво е времето денес? 0 K-kvo y--v-y-m-eto -yen--s?Kakvo ye vryemyeto dyenyes?K-k-o y- v-y-m-e-o d-e-y-s----------------------------Kakvo ye vryemyeto dyenyes?
Де-е- --студ---.
Денес е студено.
Д-н-с е с-у-е-о-
----------------
Денес е студено. 0 Dy-nyes -- --o-dyeno.Dyenyes ye stoodyeno.D-e-y-s y- s-o-d-e-o----------------------Dyenyes ye stoodyeno.
Дене- е т-п--.
Денес е топло.
Д-н-с е т-п-о-
--------------
Денес е топло. 0 Dy--y---y- --p--.Dyenyes ye toplo.D-e-y-s y- t-p-o------------------Dyenyes ye toplo.
Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní.
Jsme hrdí na sebe i na své pokroky.
Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní.
S učením jsou tudíž spojeny různé pocity.
Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům.
Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení.
Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení.
Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol.
A tento úkol má vyřešit.
To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech.
Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí.
Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá.
Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti.
Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř.
Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu.
Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach.
Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat.
Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci.
Pocity tedy ovlivňují učení.
Ale učení také ovlivňuje naše pocity!
Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity.
Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí.
Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé.
Proto bychom si měli vždy klást malé cíle.
Nepřetěžujme tolik mozek.
Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní.
Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje.
Tedy: učte se a usmívejte se přitom!