Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   be Поры года і надвор’е

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [шаснаццаць]

16 [shasnatstsats’]

Поры года і надвор’е

[Pory goda і nadvor’e]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština běloruština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: В-сь-п--ы -о--: Вось поры года: В-с- п-р- г-д-: --------------- Вось поры года: 0
V-s--po-y-goda: Vos’ pory goda: V-s- p-r- g-d-: --------------- Vos’ pory goda:
Jaro, léto, вя--а- лет-, вясна, лета, в-с-а- л-т-, ------------ вясна, лета, 0
v--sna--l-ta, vyasna, leta, v-a-n-, l-t-, ------------- vyasna, leta,
podzim a zima. вос--ь --з--а. восень і зіма. в-с-н- і з-м-. -------------- восень і зіма. 0
v-s--’ і--і-a. vosen’ і zіma. v-s-n- і z-m-. -------------- vosen’ і zіma.
Léto je horké. Л-т- --я-от---. Лета спякотнае. Л-т- с-я-о-н-е- --------------- Лета спякотнае. 0
L-ta---ya-o---e. Leta spyakotnae. L-t- s-y-k-t-a-. ---------------- Leta spyakotnae.
V létě svítí slunce. Ул--ку--вец-ць-с-нц-. Улетку свеціць сонца. У-е-к- с-е-і-ь с-н-а- --------------------- Улетку свеціць сонца. 0
Ul-tku sv---іts’-sont--. Uletku svetsіts’ sontsa. U-e-k- s-e-s-t-’ s-n-s-. ------------------------ Uletku svetsіts’ sontsa.
V létě chodíme rádi na procházky. Ул-тку-мы-лю--м--у---ь. Улетку мы любім гуляць. У-е-к- м- л-б-м г-л-ц-. ----------------------- Улетку мы любім гуляць. 0
U--t-- m----u--m-gu-ya---. Uletku my lyubіm gulyats’. U-e-k- m- l-u-і- g-l-a-s-. -------------------------- Uletku my lyubіm gulyats’.
Zima je chladná. Зі-а---л-дна-. Зіма халодная. З-м- х-л-д-а-. -------------- Зіма халодная. 0
Z----khalo-n---. Zіma khalodnaya. Z-m- k-a-o-n-y-. ---------------- Zіma khalodnaya.
V zimě sněží nebo prší. У-ім-у -дзе с-----бо-д--д-. Узімку ідзе снег або дождж. У-і-к- і-з- с-е- а-о д-ж-ж- --------------------------- Узімку ідзе снег або дождж. 0
Uz-----і-z--s----ab---o--dz-. Uzіmku іdze sneg abo dozhdzh. U-і-k- і-z- s-e- a-o d-z-d-h- ----------------------------- Uzіmku іdze sneg abo dozhdzh.
V zimě zůstáváme rádi doma. Уз--к- на- п--абае--а быц--д---. Узімку нам падабаецца быць дома. У-і-к- н-м п-д-б-е-ц- б-ц- д-м-. -------------------------------- Узімку нам падабаецца быць дома. 0
Uz---- nam -ad-b---s-sa---ts- d--a. Uzіmku nam padabaetstsa byts’ doma. U-і-k- n-m p-d-b-e-s-s- b-t-’ d-m-. ----------------------------------- Uzіmku nam padabaetstsa byts’ doma.
Je chladno. Хо-а---. Холадна. Х-л-д-а- -------- Холадна. 0
Kho-ad-a. Kholadna. K-o-a-n-. --------- Kholadna.
Prší. І----д-жд-. Ідзе дождж. І-з- д-ж-ж- ----------- Ідзе дождж. 0
Іd-- ---h---. Іdze dozhdzh. І-z- d-z-d-h- ------------- Іdze dozhdzh.
Fouká vítr. Дзь------ер. Дзьме вецер. Д-ь-е в-ц-р- ------------ Дзьме вецер. 0
D-’---v----r. Dz’me vetser. D-’-e v-t-e-. ------------- Dz’me vetser.
Je teplo. Ц--л-. Цёпла. Ц-п-а- ------ Цёпла. 0
T-e-l-. Tsepla. T-e-l-. ------- Tsepla.
Je slunečno. Соне-на. Сонечна. С-н-ч-а- -------- Сонечна. 0
Sone--na. Sonechna. S-n-c-n-. --------- Sonechna.
Je jasno. Б-з--------. Бязвоблачна. Б-з-о-л-ч-а- ------------ Бязвоблачна. 0
B-azvoblachn-. Byazvoblachna. B-a-v-b-a-h-a- -------------- Byazvoblachna.
Jaké je dnes počasí? Яко- с-н---н---о-’-? Якое сёння надвор’е? Я-о- с-н-я н-д-о-’-? -------------------- Якое сёння надвор’е? 0
Y-k---se---a na-v--’e? Yakoe sennya nadvor’e? Y-k-e s-n-y- n-d-o-’-? ---------------------- Yakoe sennya nadvor’e?
Dnes je chladno. С---я--о---на. Сёння холадна. С-н-я х-л-д-а- -------------- Сёння холадна. 0
S--n----h---d--. Sennya kholadna. S-n-y- k-o-a-n-. ---------------- Sennya kholadna.
Dnes je teplo. С---я-ц-п-а. Сёння цёпла. С-н-я ц-п-а- ------------ Сёння цёпла. 0
Sen-y- t-e-la. Sennya tsepla. S-n-y- t-e-l-. -------------- Sennya tsepla.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!