Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   kn ಋತುಗಳು ಮತ್ತು ಹವಾಮಾನ

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

೧೬ [ಹದಿನಾರು]

16 [Hadināru]

ಋತುಗಳು ಮತ್ತು ಹವಾಮಾನ

[r̥tugaḷu mattu havāmāna.]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: ಇ-ು ಋತು---. ಇವ- ಋತ-ಗಳ-. ಇ-ು ಋ-ು-ಳ-. ----------- ಇವು ಋತುಗಳು. 0
I-u r̥t--a--. Ivu r-tugaḷu. I-u r-t-g-ḷ-. ------------- Ivu r̥tugaḷu.
Jaro, léto, ವ-ಂ--ಋತ--ಮತ್ತು ಬ-ಸಿಗ----. ವಸ-ತ ಋತ- ಮತ-ತ- ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲ. ವ-ಂ- ಋ-ು ಮ-್-ು ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲ- ------------------------- ವಸಂತ ಋತು ಮತ್ತು ಬೇಸಿಗೆಕಾಲ. 0
V----t--r̥-- -a-tu-b---g-k-l-. Vasanta r-tu mattu bēsigekāla. V-s-n-a r-t- m-t-u b-s-g-k-l-. ------------------------------ Vasanta r̥tu mattu bēsigekāla.
podzim a zima. ಶ---ಋತು --್-ು ---ಗಾಲ ಶರದ-ಋತ- ಮತ-ತ- ಚಳ-ಗ-ಲ ಶ-ದ-ಋ-ು ಮ-್-ು ಚ-ಿ-ಾ- -------------------- ಶರದ್ಋತು ಮತ್ತು ಚಳಿಗಾಲ 0
Ś-radr̥t- -a--- -a-i-āla Śaradr-tu mattu caḷigāla Ś-r-d-̥-u m-t-u c-ḷ-g-l- ------------------------ Śaradr̥tu mattu caḷigāla
Léto je horké. .ಬೇಸಿ-ೆ---ಲ --ಚ್ಚಗ-----ತ್-ದ-. .ಬ-ಸ-ಗ- ಕ-ಲ ಬ-ಚ-ಚಗ- ಇರ-ತ-ತದ-. .-ೇ-ಿ-ೆ ಕ-ಲ ಬ-ಚ-ಚ-ೆ ಇ-ು-್-ದ-. ----------------------------- .ಬೇಸಿಗೆ ಕಾಲ ಬೆಚ್ಚಗೆ ಇರುತ್ತದೆ. 0
.-ē-i--------b---ag----ut--d-. .Bēsige kāla beccage iruttade. .-ē-i-e k-l- b-c-a-e i-u-t-d-. ------------------------------ .Bēsige kāla beccage iruttade.
V létě svítí slunce. ಬೇ----ಕಾ-ದ-್ಲ- -ೂ-್- --ರಕ-ಶಿ-ು---ಾನ-. ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲದಲ-ಲ- ಸ-ರ-ಯ ಪ-ರಕ-ಶ-ಸ-ತ-ತ-ನ-. ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲ-ಲ-ಲ- ಸ-ರ-ಯ ಪ-ರ-ಾ-ಿ-ು-್-ಾ-ೆ- ------------------------------------- ಬೇಸಿಗೆಕಾಲದಲ್ಲಿ ಸೂರ್ಯ ಪ್ರಕಾಶಿಸುತ್ತಾನೆ. 0
B--i-ek-lad---i s-r-- -r-kāś--u-----. Bēsigekāladalli sūrya prakāśisuttāne. B-s-g-k-l-d-l-i s-r-a p-a-ā-i-u-t-n-. ------------------------------------- Bēsigekāladalli sūrya prakāśisuttāne.
V létě chodíme rádi na procházky. ಬ--ಿಗ-ಕ-ಲ--್-ಿ -------ಾ-ಸ-ವ-ೆ----ೋಗುತ್-ೇ-ೆ. ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲದಲ-ಲ- ನ-ವ- ಹವ- ಸ-ವನ-ಗ- ಹ-ಗ-ತ-ತ-ವ-. ಬ-ಸ-ಗ-ಕ-ಲ-ಲ-ಲ- ನ-ವ- ಹ-ಾ ಸ-ವ-ೆ-ೆ ಹ-ಗ-ತ-ತ-ವ-. ------------------------------------------- ಬೇಸಿಗೆಕಾಲದಲ್ಲಿ ನಾವು ಹವಾ ಸೇವನೆಗೆ ಹೋಗುತ್ತೇವೆ. 0
Bē-ig---ladalli --v--h-vā-------g- --g-t-ē--. Bēsigekāladalli nāvu havā sēvanege hōguttēve. B-s-g-k-l-d-l-i n-v- h-v- s-v-n-g- h-g-t-ē-e- --------------------------------------------- Bēsigekāladalli nāvu havā sēvanege hōguttēve.
Zima je chladná. ಚ---ಾ-ದ-್ಲ- -ಳ--ಇರ-ತ-ತ--. ಚಳ-ಗ-ಲದಲ-ಲ- ಚಳ- ಇರ-ತ-ತದ-. ಚ-ಿ-ಾ-ದ-್-ಿ ಚ-ಿ ಇ-ು-್-ದ-. ------------------------- ಚಳಿಗಾಲದಲ್ಲಿ ಚಳಿ ಇರುತ್ತದೆ. 0
Caḷ--āl----l---aḷi --u-t---. Caḷigāladalli caḷi iruttade. C-ḷ-g-l-d-l-i c-ḷ- i-u-t-d-. ---------------------------- Caḷigāladalli caḷi iruttade.
V zimě sněží nebo prší. ಚ-ಿ-ಾ--ಲ-ಲ- -ಿ- ಬ--ು-್--- -----ಮ-- ಬ-ುತ್ತದೆ. ಚಳ-ಗ-ಲದಲ-ಲ- ಹ-ಮ ಬ-ಳ-ತ-ತದ- ಅಥವ- ಮಳ- ಬರ-ತ-ತದ-. ಚ-ಿ-ಾ-ದ-್-ಿ ಹ-ಮ ಬ-ಳ-ತ-ತ-ೆ ಅ-ವ- ಮ-ೆ ಬ-ು-್-ದ-. -------------------------------------------- ಚಳಿಗಾಲದಲ್ಲಿ ಹಿಮ ಬೀಳುತ್ತದೆ ಅಥವಾ ಮಳೆ ಬರುತ್ತದೆ. 0
Ca-i-ā--d---i -i-a--īḷu-tad- ----v--m-ḷ--b--u--a--. Caḷigāladalli hima bīḷuttade athavā maḷe baruttade. C-ḷ-g-l-d-l-i h-m- b-ḷ-t-a-e a-h-v- m-ḷ- b-r-t-a-e- --------------------------------------------------- Caḷigāladalli hima bīḷuttade athavā maḷe baruttade.
V zimě zůstáváme rádi doma. ಚಳ----ದಲ-ಲಿ--ನ---್ಲ-----ು-ಇ-್ಟಪಡ--್-ೇ--. ಚಳ-ಗ-ಲದಲ-ಲ- ಮನ-ಯಲ-ಲ- ಇರಲ- ಇಷ-ಟಪಡ-ತ-ತ-ವ-. ಚ-ಿ-ಾ-ದ-್-ಿ ಮ-ೆ-ಲ-ಲ- ಇ-ಲ- ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ---------------------------------------- ಚಳಿಗಾಲದಲ್ಲಿ ಮನೆಯಲ್ಲಿ ಇರಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇವೆ. 0
C---gā--da-li -a--ya--i--r--u-iṣ--p-ḍut-ēve. Caḷigāladalli maneyalli iralu iṣṭapaḍuttēve. C-ḷ-g-l-d-l-i m-n-y-l-i i-a-u i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- -------------------------------------------- Caḷigāladalli maneyalli iralu iṣṭapaḍuttēve.
Je chladno. ಚಳ---ಗ--್--ದ-. ಚಳ- ಆಗ-ತ-ತ-ದ-. ಚ-ಿ ಆ-ು-್-ಿ-ೆ- -------------- ಚಳಿ ಆಗುತ್ತಿದೆ. 0
Caḷ- āgutt--e. Caḷi āguttide. C-ḷ- ā-u-t-d-. -------------- Caḷi āguttide.
Prší. ಮ-ೆ ಬ-ು-್ತಿದ-. ಮಳ- ಬರ-ತ-ತ-ದ-. ಮ-ೆ ಬ-ು-್-ಿ-ೆ- -------------- ಮಳೆ ಬರುತ್ತಿದೆ. 0
Maḷe--a-ut-i-e. Maḷe baruttide. M-ḷ- b-r-t-i-e- --------------- Maḷe baruttide.
Fouká vítr. ಗ----ಬ-ಸು------. ಗ-ಳ- ಬ-ಸ-ತ-ತ-ದ-. ಗ-ಳ- ಬ-ಸ-ತ-ತ-ದ-. ---------------- ಗಾಳಿ ಬೀಸುತ್ತಿದೆ. 0
Gā-i -----ti--. Gāḷi bīsuttide. G-ḷ- b-s-t-i-e- --------------- Gāḷi bīsuttide.
Je teplo. ಸ-ಖ- ಆಗ-ತ್ತಿ--. ಸ-ಖ- ಆಗ-ತ-ತ-ದ-. ಸ-ಖ- ಆ-ು-್-ಿ-ೆ- --------------- ಸೆಖೆ ಆಗುತ್ತಿದೆ. 0
S------gu-t--e. Sekhe āguttide. S-k-e ā-u-t-d-. --------------- Sekhe āguttide.
Je slunečno. ಸ-------ರಕ-ಶಿಸು--ತ--್ದ-ನ-. ಸ-ರ-ಯ ಪ-ರಕ-ಶ-ಸ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ಸ-ರ-ಯ ಪ-ರ-ಾ-ಿ-ು-್-ಿ-್-ಾ-ೆ- -------------------------- ಸೂರ್ಯ ಪ್ರಕಾಶಿಸುತ್ತಿದ್ದಾನೆ. 0
Sūrya -r-kā--s---iddā--. Sūrya prakāśisuttiddāne. S-r-a p-a-ā-i-u-t-d-ā-e- ------------------------ Sūrya prakāśisuttiddāne.
Je jasno. ಹ-ಾ--- ಹಿತ-ರ-ಾಗ-ದ-. ಹವ-ಮ-ನ ಹ-ತಕರವ-ಗ-ದ-. ಹ-ಾ-ಾ- ಹ-ತ-ರ-ಾ-ಿ-ೆ- ------------------- ಹವಾಮಾನ ಹಿತಕರವಾಗಿದೆ. 0
H-v-m-n- -i---ar---gi--. Havāmāna hitakaravāgide. H-v-m-n- h-t-k-r-v-g-d-. ------------------------ Havāmāna hitakaravāgide.
Jaké je dnes počasí? ಇ--ು----ಮಾ--ಹೇಗಿದ-? ಇ-ದ- ಹವ-ಮ-ನ ಹ-ಗ-ದ-? ಇ-ದ- ಹ-ಾ-ಾ- ಹ-ಗ-ದ-? ------------------- ಇಂದು ಹವಾಮಾನ ಹೇಗಿದೆ? 0
I--u h--ā--na-h-gide? Indu havāmāna hēgide? I-d- h-v-m-n- h-g-d-? --------------------- Indu havāmāna hēgide?
Dnes je chladno. ಇಂ--------ಗ-ದ-. ಇ-ದ- ಚಳ-ಯ-ಗ-ದ-. ಇ-ದ- ಚ-ಿ-ಾ-ಿ-ೆ- --------------- ಇಂದು ಚಳಿಯಾಗಿದೆ. 0
I--u--a---ā---e. Indu caḷiyāgide. I-d- c-ḷ-y-g-d-. ---------------- Indu caḷiyāgide.
Dnes je teplo. ಇಂದು ಸೆಖ--ಾ-ಿದೆ ಇ-ದ- ಸ-ಖ-ಯ-ಗ-ದ- ಇ-ದ- ಸ-ಖ-ಯ-ಗ-ದ- --------------- ಇಂದು ಸೆಖೆಯಾಗಿದೆ 0
I--u sek-ey-gi-e Indu sekheyāgide I-d- s-k-e-ā-i-e ---------------- Indu sekheyāgide

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!