Konverzační příručka

cs Roční období a počasí   »   hr Godišnja doba i vrijeme

16 [šestnáct]

Roční období a počasí

Roční období a počasí

16 [šesnaest]

Godišnja doba i vrijeme

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Toto jsou roční období: Ovo ---godi-nj--dob-: Ovo su godišnja doba: O-o s- g-d-š-j- d-b-: --------------------- Ovo su godišnja doba: 0
Jaro, léto, P-----će,-lje--, Proljeće, ljeto, P-o-j-ć-, l-e-o- ---------------- Proljeće, ljeto, 0
podzim a zima. jes---- ----. jesen i zima. j-s-n i z-m-. ------------- jesen i zima. 0
Léto je horké. Ljeto-j--v-u--. Ljeto je vruće. L-e-o j- v-u-e- --------------- Ljeto je vruće. 0
V létě svítí slunce. Ljet---i-a ---ce. Ljeti sija sunce. L-e-i s-j- s-n-e- ----------------- Ljeti sija sunce. 0
V létě chodíme rádi na procházky. L--t--r--- i-em- ---a--. Ljeti rado idemo šetati. L-e-i r-d- i-e-o š-t-t-. ------------------------ Ljeti rado idemo šetati. 0
Zima je chladná. Zima--e-h-----. Zima je hladna. Z-m- j- h-a-n-. --------------- Zima je hladna. 0
V zimě sněží nebo prší. Zi-i pad-----jeg---- -i-a. Zimi pada snijeg ili kiša. Z-m- p-d- s-i-e- i-i k-š-. -------------------------- Zimi pada snijeg ili kiša. 0
V zimě zůstáváme rádi doma. Z--i --do--sta-em- ----. Zimi rado ostajemo doma. Z-m- r-d- o-t-j-m- d-m-. ------------------------ Zimi rado ostajemo doma. 0
Je chladno. H--d-o -e. Hladno je. H-a-n- j-. ---------- Hladno je. 0
Prší. Pad- -i--. Pada kiša. P-d- k-š-. ---------- Pada kiša. 0
Fouká vítr. Vje--o-it---e. Vjetrovito je. V-e-r-v-t- j-. -------------- Vjetrovito je. 0
Je teplo. T-----je. Toplo je. T-p-o j-. --------- Toplo je. 0
Je slunečno. Sunčan- je. Sunčano je. S-n-a-o j-. ----------- Sunčano je. 0
Je jasno. V-d-- je. Vedro je. V-d-o j-. --------- Vedro je. 0
Jaké je dnes počasí? K---------ri-eme--a-a-? Kakvo je vrijeme danas? K-k-o j- v-i-e-e d-n-s- ----------------------- Kakvo je vrijeme danas? 0
Dnes je chladno. D---s--- --a-n-. Danas je hladno. D-n-s j- h-a-n-. ---------------- Danas je hladno. 0
Dnes je teplo. Da-as--e toplo. Danas je toplo. D-n-s j- t-p-o- --------------- Danas je toplo. 0

Učení a emoce

Když umíme komunikovat v cizím jazyce, jsme štastní. Jsme hrdí na sebe i na své pokroky. Když nám to nejde, jsme naštvaní nebo zklamaní. S učením jsou tudíž spojeny různé pocity. Nové studie však došly k dalším zajímavým závěrům. Ukazují, že pocity mohou hrát důležitou roli už při učení. Neboť naše emoce ovlivňují i náš úspěch při učení. Pro náš mozek představuje učení vždy určitý úkol. A tento úkol má vyřešit. To, zda se mu to podaří, záleží na našich pocitech. Jestliže věříme, že úkol vyřešíme, jsme sebevědomí. Tato emocionální stabilita nám při učení pomáhá. Pozitivní myšlení tak podporuje naše intelektuální schopnosti. Učení a stres naproti tomu fungují mnohem hůř. Pochybnosti nebo starosti brání dobrému výkonu. Obzvlášť špatně se učíme, když máme strach. Náš mozek potom není schopen nové informace dobře ukládat. Důležité proto je, abychom měli při učení vždy motivaci. Pocity tedy ovlivňují učení. Ale učení také ovlivňuje naše pocity! Struktury mozku, které fakta zpracovávají, zpracovávají i pocity. Takže učení nás může těšit a kdo je šťastný, ten se lépe učí. Samozřejmě ne vždy nám učení dělá radost, může být také namáhavé. Proto bychom si měli vždy klást malé cíle. Nepřetěžujme tolik mozek. Potom můžeme zaručit, že se naše očekávání splní. Náš úspěch je nám odměnou, což nás znovu motivuje. Tedy: učte se a usmívejte se přitom!