Konverzační příručka

cs muset něco   »   kn ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

೭೨ [ಎಪ್ಪತ್ತೆರಡು]

72 [Eppatteraḍu]

ಏನಾದರು ಅವಶ್ಯವಾಗಿ ಮಾಡುವುದು

[ēnādaru avaśyavāgi māḍuvudu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
muset (ಅ-ಶ್-) ಬ-ಕು. (ಅವಶ-ಯ) ಬ-ಕ-. (-ವ-್-) ಬ-ಕ-. ------------- (ಅವಶ್ಯ) ಬೇಕು. 0
(avaś--)-bē-u. (avaśya) bēku. (-v-ś-a- b-k-. -------------- (avaśya) bēku.
Musím poslat dopis. ನಾನ- ಆ--ಾ-ದ-ನ್ನ- -ಳುಹ--(--)-ೇಕ-. ನ-ನ- ಆ ಕ-ಗದವನ-ನ- ಕಳ-ಹ-ಸ(ಲ-)ಬ-ಕ-. ನ-ನ- ಆ ಕ-ಗ-ವ-್-ು ಕ-ು-ಿ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. -------------------------------- ನಾನು ಆ ಕಾಗದವನ್ನು ಕಳುಹಿಸ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-n- ā kā----v-nnu kaḷ-h--a(lē--ēku. Nānu ā kāgadavannu kaḷuhisa(lē)bēku. N-n- ā k-g-d-v-n-u k-ḷ-h-s-(-ē-b-k-. ------------------------------------ Nānu ā kāgadavannu kaḷuhisa(lē)bēku.
Musím zaplatit za hotel. ನ--- -----ಿ-ೃ--್ಕೆ -ಣ-ಕ-ಡ-ಲ-)--ಕ-. ನ-ನ- ಆ ವಸತ-ಗ-ಹಕ-ಕ- ಹಣ ಕ-ಡ(ಲ-)ಬ-ಕ-. ನ-ನ- ಆ ವ-ತ-ಗ-ಹ-್-ೆ ಹ- ಕ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------------- ನಾನು ಆ ವಸತಿಗೃಹಕ್ಕೆ ಹಣ ಕೊಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-nu ---a-atig---ak-e ---a---ḍ-(-ē-b--u. Nānu ā vasatigr-hakke haṇa koḍa(lē)bēku. N-n- ā v-s-t-g-̥-a-k- h-ṇ- k-ḍ-(-ē-b-k-. ---------------------------------------- Nānu ā vasatigr̥hakke haṇa koḍa(lē)bēku.
Musíš brzy vstávat. ನ--ು ಬೆಳ---ಗೆ ----ಏ-(---ಬೇ--. ನ-ನ- ಬ-ಳ-ಗ-ಗ- ಬ-ಗ ಏಳ(ಲ-)ಬ-ಕ-. ನ-ನ- ಬ-ಳ-ಗ-ಗ- ಬ-ಗ ಏ-(-ೇ-ಬ-ಕ-. ----------------------------- ನೀನು ಬೆಳಿಗ್ಗೆ ಬೇಗ ಏಳ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nīn- ---i--e-bēg- -----ē-bēku. Nīnu beḷigge bēga ēḷa(lē)bēku. N-n- b-ḷ-g-e b-g- ē-a-l-)-ē-u- ------------------------------ Nīnu beḷigge bēga ēḷa(lē)bēku.
Musíš hodně pracovat. ನ-ನ--ತ--ಬ--ಕೆಲಸ-ಮಾಡ(ಲ-)-ೇ--. ನ-ನ- ತ--ಬ- ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ(ಲ-)ಬ-ಕ-. ನ-ನ- ತ-ಂ-ಾ ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ಲ-)-ೇ-ು- ---------------------------- ನೀನು ತುಂಬಾ ಕೆಲಸ ಮಾಡ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
N-nu-t-mb----lasa mā-a(--)b-k-. Nīnu tumbā kelasa māḍa(lē)bēku. N-n- t-m-ā k-l-s- m-ḍ-(-ē-b-k-. ------------------------------- Nīnu tumbā kelasa māḍa(lē)bēku.
Musíš být dochvilný / dochvilná. ನ-ನು ಕ-ಲನ---ಠನಾಗ-ರ---)ಬೇಕು. ನ-ನ- ಕ-ಲನ-ಷ-ಠನ-ಗ-ರ(ಲ-)ಬ-ಕ-. ನ-ನ- ಕ-ಲ-ಿ-್-ನ-ಗ-ರ-ಲ-)-ೇ-ು- --------------------------- ನೀನು ಕಾಲನಿಷ್ಠನಾಗಿರ(ಲೇ)ಬೇಕು. 0
Nī-u-kā----ṣ---n--ir--l-)--ku. Nīnu kālaniṣṭhanāgira(lē)bēku. N-n- k-l-n-ṣ-h-n-g-r-(-ē-b-k-. ------------------------------ Nīnu kālaniṣṭhanāgira(lē)bēku.
Musí natankovat. ಅವನ- --ಟ್ರೋಲ---ುಂ--ಸ--ೊಳ್ಳಬೇ--. ಅವನ- ಪ-ಟ-ರ-ಲ- ತ--ಬ-ಸ-ಕ-ಳ-ಳಬ-ಕ-. ಅ-ನ- ಪ-ಟ-ರ-ಲ- ತ-ಂ-ಿ-ಿ-ೊ-್-ಬ-ಕ-. ------------------------------- ಅವನು ಪೆಟ್ರೋಲ್ ತುಂಬಿಸಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
Ava-u -e------u-b-s-ko-ḷ---k-. Avanu peṭrōl tumbisikoḷḷabēku. A-a-u p-ṭ-ō- t-m-i-i-o-ḷ-b-k-. ------------------------------ Avanu peṭrōl tumbisikoḷḷabēku.
Musí opravit auto. ಅವ---ತ-್ನ--ಾರನ-ನ- ------ ಮ----ೊಳ-ಳಬೇ-ು. ಅವನ- ತನ-ನ ಕ-ರನ-ನ- ರ-ಪ-ರ- ಮ-ಡ-ಕ-ಳ-ಳಬ-ಕ-. ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ರ-ಪ-ರ- ಮ-ಡ-ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ರಿಪೇರಿ ಮಾಡಿಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
A---- t--na---r-nnu--i-ē-i m-ḍi--ḷ-a--k-. Avanu tanna kārannu ripēri māḍikoḷḷabēku. A-a-u t-n-a k-r-n-u r-p-r- m-ḍ-k-ḷ-a-ē-u- ----------------------------------------- Avanu tanna kārannu ripēri māḍikoḷḷabēku.
Musí umýt auto. ಅ--- -ನ್- ಕಾರ-್-- ತ-ಳ------. ಅವನ- ತನ-ನ ಕ-ರನ-ನ- ತ-ಳ-ಯಬ-ಕ-. ಅ-ನ- ತ-್- ಕ-ರ-್-ು ತ-ಳ-ಯ-ೇ-ು- ---------------------------- ಅವನು ತನ್ನ ಕಾರನ್ನು ತೊಳೆಯಬೇಕು. 0
Avan- t-n--------n- -o-----ēku. Avanu tanna kārannu toḷeyabēku. A-a-u t-n-a k-r-n-u t-ḷ-y-b-k-. ------------------------------- Avanu tanna kārannu toḷeyabēku.
Musí jít nakoupit. ಅ-ಳ- -ೊ-ಡ--ಕೊ-್-----. ಅವಳ- ಕ--ಡ- ಕ-ಳ-ಳಬ-ಕ-. ಅ-ಳ- ಕ-ಂ-ು ಕ-ಳ-ಳ-ೇ-ು- --------------------- ಅವಳು ಕೊಂಡು ಕೊಳ್ಳಬೇಕು. 0
A-a-u -o-ḍ- -o--abēk-. Avaḷu koṇḍu koḷḷabēku. A-a-u k-ṇ-u k-ḷ-a-ē-u- ---------------------- Avaḷu koṇḍu koḷḷabēku.
Musí uklidit byt. ಅ--- ಮನೆಯನ್---ಸ---್ಚಗ--ಿ--ೇಕ-. ಅವಳ- ಮನ-ಯನ-ನ- ಸ-ವಚ-ಚಗ-ಳ-ಸಬ-ಕ-. ಅ-ಳ- ಮ-ೆ-ನ-ನ- ಸ-ವ-್-ಗ-ಳ-ಸ-ೇ-ು- ------------------------------ ಅವಳು ಮನೆಯನ್ನು ಸ್ವಚ್ಚಗೊಳಿಸಬೇಕು. 0
A---u m--ey-nn----acc-g-ḷi-a--k-. Avaḷu maneyannu svaccagoḷisabēku. A-a-u m-n-y-n-u s-a-c-g-ḷ-s-b-k-. --------------------------------- Avaḷu maneyannu svaccagoḷisabēku.
Musí vyprat prádlo. ಅವಳು--ಟ-ಟ-ಗಳನ್-ು--ಗೆಯ-ೇಕು. ಅವಳ- ಬಟ-ಟ-ಗಳನ-ನ- ಒಗ-ಯಬ-ಕ-. ಅ-ಳ- ಬ-್-ೆ-ಳ-್-ು ಒ-ೆ-ಬ-ಕ-. -------------------------- ಅವಳು ಬಟ್ಟೆಗಳನ್ನು ಒಗೆಯಬೇಕು. 0
A---u-----eg-ḷ---- -ge-a-ē-u. Avaḷu baṭṭegaḷannu ogeyabēku. A-a-u b-ṭ-e-a-a-n- o-e-a-ē-u- ----------------------------- Avaḷu baṭṭegaḷannu ogeyabēku.
Musíme okamžitě do školy. ನ--- - ಕ---ೆ-ಶ-ಲ--- -ೋ-ಬೇಕು ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡಲ- ಶ-ಲ-ಗ- ಹ-ಗಬ-ಕ- ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಶ-ಲ-ಗ- ಹ-ಗ-ೇ-ು --------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಶಾಲೆಗೆ ಹೋಗಬೇಕು 0
N-v-----ūḍa-- śālege-h-ga-ēku Nāvu ī kūḍale śālege hōgabēku N-v- ī k-ḍ-l- ś-l-g- h-g-b-k- ----------------------------- Nāvu ī kūḍale śālege hōgabēku
Musíme okamžitě do práce. ನ-ವು-ಈ -ೂ--ೆ---ಲಸಕ-ಕೆ--ೋಗಬ--ು. ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡಲ- ಕ-ಲಸಕ-ಕ- ಹ-ಗಬ-ಕ-. ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ಕ-ಲ-ಕ-ಕ- ಹ-ಗ-ೇ-ು- ------------------------------ ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ಕೆಲಸಕ್ಕೆ ಹೋಗಬೇಕು. 0
nāvu-----ḍ-l- ---as---e--ōga-ēk-. nāvu ī kūḍale kelasakke hōgabēku. n-v- ī k-ḍ-l- k-l-s-k-e h-g-b-k-. --------------------------------- nāvu ī kūḍale kelasakke hōgabēku.
Musíme okamžitě k lékaři. ನಾ---ಈ-ಕೂಡ-ೆ ವ--್-ರ--ಳ- -ೋಗಬ---. ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡಲ- ವ-ದ-ಯರ ಬಳ- ಹ-ಗಬ-ಕ-. ನ-ವ- ಈ ಕ-ಡ-ೆ ವ-ದ-ಯ- ಬ-ಿ ಹ-ಗ-ೇ-ು- -------------------------------- ನಾವು ಈ ಕೂಡಲೆ ವೈದ್ಯರ ಬಳಿ ಹೋಗಬೇಕು. 0
N-v- --kū-ale v--dy-ra ---i--ō-a---u. Nāvu ī kūḍale vaidyara baḷi hōgabēku. N-v- ī k-ḍ-l- v-i-y-r- b-ḷ- h-g-b-k-. ------------------------------------- Nāvu ī kūḍale vaidyara baḷi hōgabēku.
Musíte počkat na autobus. ನೀವ--ಬ-------ಾಯಬೇ--. ನ-ವ- ಬಸ- ಗ- ಕ-ಯಬ-ಕ-. ನ-ವ- ಬ-್ ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- -------------------- ನೀವು ಬಸ್ ಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
N-vu -as ---kā-ab-ku. Nīvu bas ge kāyabēku. N-v- b-s g- k-y-b-k-. --------------------- Nīvu bas ge kāyabēku.
Musíte počkat na vlak. ನೀವು--ೈಲು ---ಿ-ೆ--ಾಯಬೇಕು. ನ-ವ- ರ-ಲ- ಗ-ಡ-ಗ- ಕ-ಯಬ-ಕ-. ನ-ವ- ರ-ಲ- ಗ-ಡ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------- ನೀವು ರೈಲು ಗಾಡಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
N-v- r--lu-gāḍ-----āya-ē-u. Nīvu railu gāḍige kāyabēku. N-v- r-i-u g-ḍ-g- k-y-b-k-. --------------------------- Nīvu railu gāḍige kāyabēku.
Musíte počkat na taxi. ನ-ವು--್ಯಾ-್-ಿಗ-----ಬ--ು. ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಗ- ಕ-ಯಬ-ಕ-. ನ-ವ- ಟ-ಯ-ಕ-ಸ-ಗ- ಕ-ಯ-ೇ-ು- ------------------------ ನೀವು ಟ್ಯಾಕ್ಸಿಗೆ ಕಾಯಬೇಕು. 0
Nīvu ṭ-āksig- k-y-bē--. Nīvu ṭyāksige kāyabēku. N-v- ṭ-ā-s-g- k-y-b-k-. ----------------------- Nīvu ṭyāksige kāyabēku.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…