Konverzační příručka

cs muset něco   »   bg трябва да направя нещо

72 [sedmdesát dva]

muset něco

muset něco

72 [седемдесет и две]

72 [sedemdeset i dve]

трябва да направя нещо

[tryabva da napravya neshcho]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bulharština Poslouchat Více
muset Т-я--а Трябва Т-я-в- ------ Трябва 0
Tr-ab-a Tryabva T-y-b-a ------- Tryabva
Musím poslat dopis. Т--б-а -- --пра-я-------о. Трябва да изпратя писмото. Т-я-в- д- и-п-а-я п-с-о-о- -------------------------- Трябва да изпратя писмото. 0
T-yabva -- -z---t-- -i-m-to. Tryabva da izpratya pismoto. T-y-b-a d- i-p-a-y- p-s-o-o- ---------------------------- Tryabva da izpratya pismoto.
Musím zaplatit za hotel. Т--б-а д-----тя-х-т--а. Трябва да платя хотела. Т-я-в- д- п-а-я х-т-л-. ----------------------- Трябва да платя хотела. 0
Tr------d- platya---o-e-a. Tryabva da platya khotela. T-y-b-a d- p-a-y- k-o-e-a- -------------------------- Tryabva da platya khotela.
Musíš brzy vstávat. Тря-ва-д- с---е-----о. Трябва да станеш рано. Т-я-в- д- с-а-е- р-н-. ---------------------- Трябва да станеш рано. 0
T--a--a--a --a-esh---n-. Tryabva da stanesh rano. T-y-b-a d- s-a-e-h r-n-. ------------------------ Tryabva da stanesh rano.
Musíš hodně pracovat. Т--б-- да -аботи--м-ого. Трябва да работиш много. Т-я-в- д- р-б-т-ш м-о-о- ------------------------ Трябва да работиш много. 0
Tr-a--- d------t--h-m---o. Tryabva da rabotish mnogo. T-y-b-a d- r-b-t-s- m-o-o- -------------------------- Tryabva da rabotish mnogo.
Musíš být dochvilný / dochvilná. Т--б-а д--с- точен. Трябва да си точен. Т-я-в- д- с- т-ч-н- ------------------- Трябва да си точен. 0
T-ya--- da--i --c-en. Tryabva da si tochen. T-y-b-a d- s- t-c-e-. --------------------- Tryabva da si tochen.
Musí natankovat. Т-й-тр------а ----д--------. Той трябва да зареди колата. Т-й т-я-в- д- з-р-д- к-л-т-. ---------------------------- Той трябва да зареди колата. 0
T-y -ryabv---- z-r--i--o--ta. Toy tryabva da zaredi kolata. T-y t-y-b-a d- z-r-d- k-l-t-. ----------------------------- Toy tryabva da zaredi kolata.
Musí opravit auto. Той------- -- п--ра-и к-лата. Той трябва да поправи колата. Т-й т-я-в- д- п-п-а-и к-л-т-. ----------------------------- Той трябва да поправи колата. 0
To- tr-a-v- da-p-pra-i-ko-a--. Toy tryabva da popravi kolata. T-y t-y-b-a d- p-p-a-i k-l-t-. ------------------------------ Toy tryabva da popravi kolata.
Musí umýt auto. Той--ряб-а да-и---е---л--а. Той трябва да измие колата. Т-й т-я-в- д- и-м-е к-л-т-. --------------------------- Той трябва да измие колата. 0
T-y tr---v- da--zm---ko-ata. Toy tryabva da izmie kolata. T-y t-y-b-a d- i-m-e k-l-t-. ---------------------------- Toy tryabva da izmie kolata.
Musí jít nakoupit. Т- ----в- да-п---ру-а. Тя трябва да пазарува. Т- т-я-в- д- п-з-р-в-. ---------------------- Тя трябва да пазарува. 0
T-----yab---d- -a-a---a. Tya tryabva da pazaruva. T-a t-y-b-a d- p-z-r-v-. ------------------------ Tya tryabva da pazaruva.
Musí uklidit byt. Т- трябва д- -з----и----ище--. Тя трябва да изчисти жилището. Т- т-я-в- д- и-ч-с-и ж-л-щ-т-. ------------------------------ Тя трябва да изчисти жилището. 0
Tya -r----a -a---c--s-i-z-i-i--c--to. Tya tryabva da izchisti zhilishcheto. T-a t-y-b-a d- i-c-i-t- z-i-i-h-h-t-. ------------------------------------- Tya tryabva da izchisti zhilishcheto.
Musí vyprat prádlo. Т- тр-б-- да --п-------нето. Тя трябва да изпере прането. Т- т-я-в- д- и-п-р- п-а-е-о- ---------------------------- Тя трябва да изпере прането. 0
T------a--a d-----ere-p-a-et-. Tya tryabva da izpere praneto. T-a t-y-b-a d- i-p-r- p-a-e-o- ------------------------------ Tya tryabva da izpere praneto.
Musíme okamžitě do školy. Н-- ------ да т--гв-ме в-днага--а ----и--. Ние трябва да тръгваме веднага за училище. Н-е т-я-в- д- т-ъ-в-м- в-д-а-а з- у-и-и-е- ------------------------------------------ Ние трябва да тръгваме веднага за училище. 0
N-e-t-y--va-da t-----me---dn-g--z- uc--l-s----. Nie tryabva da trygvame vednaga za uchilishche. N-e t-y-b-a d- t-y-v-m- v-d-a-a z- u-h-l-s-c-e- ----------------------------------------------- Nie tryabva da trygvame vednaga za uchilishche.
Musíme okamžitě do práce. Ни---рябв---а -ръгв------дн----з--ра---а. Ние трябва да тръгваме веднага за работа. Н-е т-я-в- д- т-ъ-в-м- в-д-а-а з- р-б-т-. ----------------------------------------- Ние трябва да тръгваме веднага за работа. 0
N---try---a da -r-gv--e v-d--ga -a --b-t-. Nie tryabva da trygvame vednaga za rabota. N-e t-y-b-a d- t-y-v-m- v-d-a-a z- r-b-t-. ------------------------------------------ Nie tryabva da trygvame vednaga za rabota.
Musíme okamžitě k lékaři. Ни- т--б-а ---от--е--в-д------а л---р. Ние трябва да отидем веднага на лекар. Н-е т-я-в- д- о-и-е- в-д-а-а н- л-к-р- -------------------------------------- Ние трябва да отидем веднага на лекар. 0
N-e-try---- d---t--em--e---g--n- -eka-. Nie tryabva da otidem vednaga na lekar. N-e t-y-b-a d- o-i-e- v-d-a-a n- l-k-r- --------------------------------------- Nie tryabva da otidem vednaga na lekar.
Musíte počkat na autobus. Вие -р-бв- да--ак--- а-то---а. Вие трябва да чакате автобуса. В-е т-я-в- д- ч-к-т- а-т-б-с-. ------------------------------ Вие трябва да чакате автобуса. 0
V-e tr----a-----hak-----vtob-s-. Vie tryabva da chakate avtobusa. V-e t-y-b-a d- c-a-a-e a-t-b-s-. -------------------------------- Vie tryabva da chakate avtobusa.
Musíte počkat na vlak. В-е трябв- ---чак-те-в----. Вие трябва да чакате влака. В-е т-я-в- д- ч-к-т- в-а-а- --------------------------- Вие трябва да чакате влака. 0
Vie--r-a-va-da c-akat--v-aka. Vie tryabva da chakate vlaka. V-e t-y-b-a d- c-a-a-e v-a-a- ----------------------------- Vie tryabva da chakate vlaka.
Musíte počkat na taxi. Ви- т-ябв--д---а--т- так--т-. Вие трябва да чакате таксито. В-е т-я-в- д- ч-к-т- т-к-и-о- ----------------------------- Вие трябва да чакате таксито. 0
V-- try-bv- -a--h-k-t- t----t-. Vie tryabva da chakate taksito. V-e t-y-b-a d- c-a-a-e t-k-i-o- ------------------------------- Vie tryabva da chakate taksito.

Proč je na světě tolik různých jazyků?

Dnes máme na světě více než 6 000 různých jazyků. Proto potřebujeme tlumočníky a překladatele. Kdysi dávno mluvili všichni stejným jazykem. To se však změnilo, když začal člověk migrovat. Člověk opustil svou africkou pravlast a rozšířil se po celém světě. Toto prostorové rozmístění vedlo i k diferenciaci jazyků. Protože každá skupina lidí si vyvinula svou vlastní formu komunikace. Mnoho různých jazyků se vyvinulo ze společného prajazyka. Člověk ale nikdy nezůstal dlouho na jednom místě. Jazyky se tedy od sebe odlišovaly čím dál víc. A tak jednoho dne již nebylo možné určit jejich společné kořeny. Navíc žádný národ nežil izolovaně po celá tisíciletí. Vždy tu byl kontakt i s ostatními národy. To změnilo i jazyky. Lidé převzali prvky z jiných jazyků nebo se jazyky navzájem mísily. Díky tomu se vývoj jazyků nikdy nezastavil. Migrace a kontakty s jinými civilizacemi tedy vysvětlují velký počet jazyků. Proč jsou ale jazyky tak rozdílné, je jiná otázka. Evoluce se vždy řídí určitými pravidly. Musí tedy existovat důvod, proč jsou jazyky takové, jaké jsou. Vědci se jím zabývají již celá léta. Rádi by věděli, proč se jazyky vyvíjely rozdílně. Abychom to zjistili, musíme pátrat v historii jazyků. Z té lze poznat, co se kdy změnilo. Stále se neví, co vývoj jazyků ovlivňuje. Kulturní aspekty se zdají být důležitější než ty biologické. To znamená, že dějiny různých národů formovaly i jejich jazyky. Jazyk nám často řekne více, než si myslíme…