Konverzační příručka

cs Práce   »   kn ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು

55 [padesát pět]

Práce

Práce

೫೫ [ಐವತ್ತೈದು]

55 [Aivattaidu]

ಕೆಲಸ ಮಾಡುವುದು

[kelasa māḍuvudu]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kannadština Poslouchat Více
Čím se živíte? ನೀವ- ಏ-- -ೆಲ- ---ು---ೀರ-? ನ-ವ- ಏನ- ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ತ-ತ-ರ-? ನ-ವ- ಏ-ು ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ತ-ತ-ರ-? ------------------------- ನೀವು ಏನು ಕೆಲಸ ಮಾಡುತ್ತೀರಿ? 0
n----ē-- -e-a-- ---u----i? nīvu ēnu kelasa māḍuttīri? n-v- ē-u k-l-s- m-ḍ-t-ī-i- -------------------------- nīvu ēnu kelasa māḍuttīri?
Můj manžel je povoláním lékař. ನ-್- -ಂಡ -ೃ---ಿಯಿಂ- ವ-----ು. ನನ-ನ ಗ-ಡ ವ-ತ-ತ-ಯ--ದ ವ-ದ-ಯರ-. ನ-್- ಗ-ಡ ವ-ತ-ತ-ಯ-ಂ- ವ-ದ-ಯ-ು- ---------------------------- ನನ್ನ ಗಂಡ ವೃತ್ತಿಯಿಂದ ವೈದ್ಯರು. 0
Nanna g--ḍa--r-t-i-i-da ---d-a-u. Nanna gaṇḍa vr-ttiyinda vaidyaru. N-n-a g-ṇ-a v-̥-t-y-n-a v-i-y-r-. --------------------------------- Nanna gaṇḍa vr̥ttiyinda vaidyaru.
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. ನ-ನ--ಅ----ಲಿಕ ---ಿಯ-ಗ--ಕೆ------ುತ-ತ--ೆ. ನ-ನ- ಅರ-ಕ-ಲ-ಕ ದ-ದ-ಯ-ಗ- ಕ-ಲಸ ಮ-ಡ-ತ-ತ-ನ-. ನ-ನ- ಅ-ೆ-ಾ-ಿ- ದ-ದ-ಯ-ಗ- ಕ-ಲ- ಮ-ಡ-ತ-ತ-ನ-. --------------------------------------- ನಾನು ಅರೆಕಾಲಿಕ ದಾದಿಯಾಗಿ ಕೆಲಸ ಮಾಡುತ್ತೇನೆ. 0
Nān- ---kā--ka-d-d---gi-k-las- ----t-ē-e. Nānu arekālika dādiyāgi kelasa māḍuttēne. N-n- a-e-ā-i-a d-d-y-g- k-l-s- m-ḍ-t-ē-e- ----------------------------------------- Nānu arekālika dādiyāgi kelasa māḍuttēne.
Brzy půjdeme do důchodu. ಇನ್ನ- ----್- --ಯ-ಲ----ನ--ು --ಶ------ ------ಡೆಯಲಿ-್--ವೆ. ಇನ-ನ- ಸ-ವಲ-ಪ ಸಮಯದಲ-ಲ- ನ-ವ- ವ-ಶ-ರ--ತ- ವ-ತನ ಪಡ-ಯಲ-ದ-ದ-ವ-. ಇ-್-ು ಸ-ವ-್- ಸ-ಯ-ಲ-ಲ- ನ-ವ- ವ-ಶ-ರ-ಂ-ಿ ವ-ತ- ಪ-ೆ-ಲ-ದ-ದ-ವ-. ------------------------------------------------------- ಇನ್ನು ಸ್ವಲ್ಪ ಸಮಯದಲ್ಲಿ ನಾವು ವಿಶ್ರಾಂತಿ ವೇತನ ಪಡೆಯಲಿದ್ದೇವೆ. 0
I-n- s-alp- sa--ya--l---nāvu-v---ānti -ē-a-a -aḍe----d--ve. Innu svalpa samayadalli nāvu viśrānti vētana paḍeyaliddēve. I-n- s-a-p- s-m-y-d-l-i n-v- v-ś-ā-t- v-t-n- p-ḍ-y-l-d-ē-e- ----------------------------------------------------------- Innu svalpa samayadalli nāvu viśrānti vētana paḍeyaliddēve.
Ale daně jsou vysoké. ಆದ-- -ೆ-ಿಗೆ-ಳ- ----- ಜಾಸ್ತಿ. ಆದರ- ತ-ರ-ಗ-ಗಳ- ತ--ಬ- ಜ-ಸ-ತ-. ಆ-ರ- ತ-ರ-ಗ-ಗ-ು ತ-ಂ-ಾ ಜ-ಸ-ತ-. ---------------------------- ಆದರೆ ತೆರಿಗೆಗಳು ತುಂಬಾ ಜಾಸ್ತಿ. 0
Āda--------eg--u t-mb- -ā--i. Ādare terigegaḷu tumbā jāsti. Ā-a-e t-r-g-g-ḷ- t-m-ā j-s-i- ----------------------------- Ādare terigegaḷu tumbā jāsti.
A zdravotní pojištění je drahé. ಮ---ು-ಆರೋಗ-ಯ--ಮೆ --ಬ--ಿ. ಮತ-ತ- ಆರ-ಗ-ಯವ-ಮ- ದ-ಬ-ರ-. ಮ-್-ು ಆ-ೋ-್-ವ-ಮ- ದ-ಬ-ರ-. ------------------------ ಮತ್ತು ಆರೋಗ್ಯವಿಮೆ ದುಬಾರಿ. 0
Ma-t- --ōg--v--e d-bāri. Mattu ārōgyavime dubāri. M-t-u ā-ō-y-v-m- d-b-r-. ------------------------ Mattu ārōgyavime dubāri.
Čím chceš jednou být? ನ-ನ- -ುಂ-ೆ--ನಾಗಲು ಬಯಸು--ತ-ಯ? ನ-ನ- ಮ--ದ- ಏನ-ಗಲ- ಬಯಸ-ತ-ತ-ಯ? ನ-ನ- ಮ-ಂ-ೆ ಏ-ಾ-ಲ- ಬ-ಸ-ತ-ತ-ಯ- ---------------------------- ನೀನು ಮುಂದೆ ಏನಾಗಲು ಬಯಸುತ್ತೀಯ? 0
N----m--de-ē-ā---- --ya-u-tī-a? Nīnu munde ēnāgalu bayasuttīya? N-n- m-n-e ē-ā-a-u b-y-s-t-ī-a- ------------------------------- Nīnu munde ēnāgalu bayasuttīya?
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. ನ-ನು--ಂಜಿನ--ರ---ಗಲು -ಷ-----ತ---ನೆ. ನ-ನ- ಇ-ಜ-ನ-ಯರ- ಆಗಲ- ಇಷ-ಟಪಡ-ತ-ತ-ನ-. ನ-ನ- ಇ-ಜ-ನ-ಯ-್ ಆ-ಲ- ಇ-್-ಪ-ು-್-ೇ-ೆ- ---------------------------------- ನಾನು ಇಂಜಿನಿಯರ್ ಆಗಲು ಇಷ್ಟಪಡುತ್ತೇನೆ. 0
N-nu -n̄--n--ar āg-lu i-------t--n-. Nānu in-jiniyar āgalu iṣṭapaḍuttēne. N-n- i-̄-i-i-a- ā-a-u i-ṭ-p-ḍ-t-ē-e- ------------------------------------ Nānu in̄jiniyar āgalu iṣṭapaḍuttēne.
Chci jít na univerzitu. ನ-ನ--ವಿ-್---ದ್-ಾ-ಿಲಯದ-್-- ಓದ-- ಬಯ-ು-----ೆ. ನ-ನ- ವ-ಶ-ವವ-ದ-ಯ-ನ-ಲಯದಲ-ಲ- ಓದಲ- ಬಯಸ-ತ-ತ-ನ-. ನ-ನ- ವ-ಶ-ವ-ಿ-್-ಾ-ಿ-ಯ-ಲ-ಲ- ಓ-ಲ- ಬ-ಸ-ತ-ತ-ನ-. ------------------------------------------ ನಾನು ವಿಶ್ವವಿದ್ಯಾನಿಲಯದಲ್ಲಿ ಓದಲು ಬಯಸುತ್ತೇನೆ. 0
N-n- -i-v---d--ni-a---all- -da----a--s-ttēn-. Nānu viśvavidyānilayadalli ōdalu bayasuttēne. N-n- v-ś-a-i-y-n-l-y-d-l-i ō-a-u b-y-s-t-ē-e- --------------------------------------------- Nānu viśvavidyānilayadalli ōdalu bayasuttēne.
Jsem na stáži. ನ-ನ- ತ-ಬ-ತಿ --ೆ-ುತ---ದ--ೇ-ೆ. ನ-ನ- ತರಬ-ತ- ಪಡ-ಯ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ನ-ನ- ತ-ಬ-ತ- ಪ-ೆ-ು-್-ಿ-್-ೇ-ೆ- ---------------------------- ನಾನು ತರಬೇತಿ ಪಡೆಯುತ್ತಿದ್ದೇನೆ. 0
N-n--t-ra-ē-i--aḍ-y-----d-ne. Nānu tarabēti paḍeyuttiddēne. N-n- t-r-b-t- p-ḍ-y-t-i-d-n-. ----------------------------- Nānu tarabēti paḍeyuttiddēne.
Nevydělávám moc. ನ-ನು --ಚ್ಚ- ಸಂಪ--ಿ---ು-ಿಲ್-. ನ-ನ- ಹ-ಚ-ಚ- ಸ-ಪ-ದ-ಸ-ವ-ದ-ಲ-ಲ. ನ-ನ- ಹ-ಚ-ಚ- ಸ-ಪ-ದ-ಸ-ವ-ದ-ಲ-ಲ- ---------------------------- ನಾನು ಹೆಚ್ಚು ಸಂಪಾದಿಸುವುದಿಲ್ಲ. 0
N-n--he--- -amp-d--u---i-l-. Nānu heccu sampādisuvudilla. N-n- h-c-u s-m-ā-i-u-u-i-l-. ---------------------------- Nānu heccu sampādisuvudilla.
Dělám stáž v zahraničí. ನಾನು ----ೇಶ--್-- -ರ-ೇತ- ಪಡ---ತ್ತ-ದ್ದೇನ-. ನ-ನ- ಹ-ರದ-ಶದಲ-ಲ- ತರಬ-ತ- ಪಡ-ಯ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ನ-ನ- ಹ-ರ-ೇ-ದ-್-ಿ ತ-ಬ-ತ- ಪ-ೆ-ು-್-ಿ-್-ೇ-ೆ- ---------------------------------------- ನಾನು ಹೊರದೇಶದಲ್ಲಿ ತರಬೇತಿ ಪಡೆಯುತ್ತಿದ್ದೇನೆ. 0
N--u-horad-śa-a--i ta-abē-i-paḍe-----dd-n-. Nānu horadēśadalli tarabēti paḍeyuttiddēne. N-n- h-r-d-ś-d-l-i t-r-b-t- p-ḍ-y-t-i-d-n-. ------------------------------------------- Nānu horadēśadalli tarabēti paḍeyuttiddēne.
To je můj šéf. ಅ--ು---್ನ-ಮ-ಲ--ಕ---. ಅವರ- ನನ-ನ ಮ-ಲಧ-ಕ-ರ-. ಅ-ರ- ನ-್- ಮ-ಲ-ಿ-ಾ-ಿ- -------------------- ಅವರು ನನ್ನ ಮೇಲಧಿಕಾರಿ. 0
Av-ru -a-na ---a-h-k-r-. Avaru nanna mēladhikāri. A-a-u n-n-a m-l-d-i-ā-i- ------------------------ Avaru nanna mēladhikāri.
Mám milé spolupracovníky. ನನ್ನ-ಸ---್-----ಳು--ಳ-ಳ--ವ-ು. ನನ-ನ ಸಹ-ದ-ಯ-ಗ-ಗಳ- ಒಳ-ಳ-ಯವರ-. ನ-್- ಸ-ೋ-್-ೋ-ಿ-ಳ- ಒ-್-ೆ-ವ-ು- ---------------------------- ನನ್ನ ಸಹೋದ್ಯೋಗಿಗಳು ಒಳ್ಳೆಯವರು. 0
N-nn- --hō---giga-u --ḷ-yava--. Nanna sahōdyōgigaḷu oḷḷeyavaru. N-n-a s-h-d-ō-i-a-u o-ḷ-y-v-r-. ------------------------------- Nanna sahōdyōgigaḷu oḷḷeyavaru.
V poledne jdeme vždy do kantýny. ನ-ವ- ಪ--ತ--ಮ----ಹ್- -್ಯಾ----ಿಗ--ಹ--ು--ತ-ವೆ. ನ-ವ- ಪ-ರತ- ಮಧ-ಯ-ಹ-ನ ಕ-ಯ--ಟ-ನ-ಗ- ಹ-ಗ-ತ-ತ-ವ-. ನ-ವ- ಪ-ರ-ಿ ಮ-್-ಾ-್- ಕ-ಯ-ಂ-ೀ-ಿ-ೆ ಹ-ಗ-ತ-ತ-ವ-. ------------------------------------------- ನಾವು ಪ್ರತಿ ಮಧ್ಯಾಹ್ನ ಕ್ಯಾಂಟೀನಿಗೆ ಹೋಗುತ್ತೇವೆ. 0
N-v---r--i -a-hy--------ṇṭīn--e-h-g-t-ē-e. Nāvu prati madhyāhna kyāṇṭīnige hōguttēve. N-v- p-a-i m-d-y-h-a k-ā-ṭ-n-g- h-g-t-ē-e- ------------------------------------------ Nāvu prati madhyāhna kyāṇṭīnige hōguttēve.
Hledám práci. ನ-ನು----ು ಕ-ಲ--ನ್ನ- ---ುಕ-ತ-ತಿ-್--ನೆ. ನ-ನ- ಒ-ದ- ಕ-ಲಸವನ-ನ- ಹ-ಡ-ಕ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ನ-ನ- ಒ-ದ- ಕ-ಲ-ವ-್-ು ಹ-ಡ-ಕ-ತ-ತ-ದ-ದ-ನ-. ------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ಕೆಲಸವನ್ನು ಹುಡುಕುತ್ತಿದ್ದೇನೆ. 0
N--u-ondu -e-as-va-n--h-ḍu--t-idd-ne. Nānu ondu kelasavannu huḍukuttiddēne. N-n- o-d- k-l-s-v-n-u h-ḍ-k-t-i-d-n-. ------------------------------------- Nānu ondu kelasavannu huḍukuttiddēne.
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. ನಾನ--ಒ--ು ವ-್ಷ--ಂ- -ಿ--ದ್ಯೋಗಿ-ಾಗ-ದ--ೇ-ೆ. ನ-ನ- ಒ-ದ- ವರ-ಷದ--ದ ನ-ರ-ದ-ಯ-ಗ-ಯ-ಗ-ದ-ದ-ನ-. ನ-ನ- ಒ-ದ- ವ-್-ದ-ಂ- ನ-ರ-ದ-ಯ-ಗ-ಯ-ಗ-ದ-ದ-ನ-. ---------------------------------------- ನಾನು ಒಂದು ವರ್ಷದಿಂದ ನಿರುದ್ಯೋಗಿಯಾಗಿದ್ದೇನೆ. 0
Nān----du-va-ṣ-d---a-ni-ud-ōg-----d-ēn-. Nānu ondu varṣadinda nirudyōgiyāgiddēne. N-n- o-d- v-r-a-i-d- n-r-d-ō-i-ā-i-d-n-. ---------------------------------------- Nānu ondu varṣadinda nirudyōgiyāgiddēne.
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. ಈ----ದಲ--ಿ--ು----ನಿರು-್ಯೋ-ಿಗಳ--್ದಾ-ೆ. ಈ ದ-ಶದಲ-ಲ- ತ--ಬ- ನ-ರ-ದ-ಯ-ಗ-ಗಳ-ದ-ದ-ರ-. ಈ ದ-ಶ-ಲ-ಲ- ತ-ಂ-ಾ ನ-ರ-ದ-ಯ-ಗ-ಗ-ಿ-್-ಾ-ೆ- ------------------------------------- ಈ ದೇಶದಲ್ಲಿ ತುಂಬಾ ನಿರುದ್ಯೋಗಿಗಳಿದ್ದಾರೆ. 0
Ī d-ś---l-i ---bā ---u--ō--ga-i-----. Ī dēśadalli tumbā nirudyōgigaḷiddāre. Ī d-ś-d-l-i t-m-ā n-r-d-ō-i-a-i-d-r-. ------------------------------------- Ī dēśadalli tumbā nirudyōgigaḷiddāre.

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?