Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   tr Sorular – Geçmiş zaman 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [seksen altı]

Sorular – Geçmiş zaman 2

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština turečtina Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ha-gi k--------üs-ündeyd-? Hangi kravatın üstündeydi? H-n-i k-a-a-ı- ü-t-n-e-d-? -------------------------- Hangi kravatın üstündeydi? 0
Jaké auto sis koupil / koupila? H---i---a-ayı sat-n-ald-n? Hangi arabayı satın aldın? H-n-i a-a-a-ı s-t-n a-d-n- -------------------------- Hangi arabayı satın aldın? 0
Které noviny sis předplatil / předplatila? Han---g----e-e----ne-oldu-? Hangi gazeteye abone oldun? H-n-i g-z-t-y- a-o-e o-d-n- --------------------------- Hangi gazeteye abone oldun? 0
Koho jste viděl / viděla? Ki-i-g-rdünüz? Kimi gördünüz? K-m- g-r-ü-ü-? -------------- Kimi gördünüz? 0
Koho jste potkal / potkala? Ki-e--a---ad--ız? Kime rastladınız? K-m- r-s-l-d-n-z- ----------------- Kime rastladınız? 0
Koho jste poznal / poznala? K-mi t-n-d-n-z? Kimi tanıdınız? K-m- t-n-d-n-z- --------------- Kimi tanıdınız? 0
Kdy jste vstával / vstávala? N- -am-- ----tınız? Ne zaman kalktınız? N- z-m-n k-l-t-n-z- ------------------- Ne zaman kalktınız? 0
Kdy jste začal / začala? N---a--- --ş----nız? Ne zaman başladınız? N- z-m-n b-ş-a-ı-ı-? -------------------- Ne zaman başladınız? 0
Kdy jste skončil / skončila? N--z--an -----tı-ı-? Ne zaman bıraktınız? N- z-m-n b-r-k-ı-ı-? -------------------- Ne zaman bıraktınız? 0
Proč jste se vzbudil / vzbudila? N-ç-----andını-? Niçin uyandınız? N-ç-n u-a-d-n-z- ---------------- Niçin uyandınız? 0
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? N---- ö---tmen-oldunuz? Niçin öğretmen oldunuz? N-ç-n ö-r-t-e- o-d-n-z- ----------------------- Niçin öğretmen oldunuz? 0
Proč jste si vzal / vzala taxi? Niçin -i--t-ks--- bi--iniz? Niçin bir taksiye bindiniz? N-ç-n b-r t-k-i-e b-n-i-i-? --------------------------- Niçin bir taksiye bindiniz? 0
Odkud jste přišel / přišla? N-r-------ldi-iz? Nereden geldiniz? N-r-d-n g-l-i-i-? ----------------- Nereden geldiniz? 0
Kam jste šel / šla? N-r--e-g--t--i-? Nereye gittiniz? N-r-y- g-t-i-i-? ---------------- Nereye gittiniz? 0
Kde jste byl / byla? Ner-e-di--z? Nerdeydiniz? N-r-e-d-n-z- ------------ Nerdeydiniz? 0
Komu jsi pomohl / pomohla? Kim- yardı- ---i-? Kime yardım ettin? K-m- y-r-ı- e-t-n- ------------------ Kime yardım ettin? 0
Komu jsi napsal / napsala? K--e-------? Kime yazdın? K-m- y-z-ı-? ------------ Kime yazdın? 0
Komu jsi odpověděl / odpověděla? K-m- -ev-------in? Kime cevap verdin? K-m- c-v-p v-r-i-? ------------------ Kime cevap verdin? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…