Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   mk Прашања – Минато време 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осумдесет и шест]

86 [osoomdyesyet i shyest]

Прашања – Минато време 2

[Prashaњa – Minato vryemye 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština makedonština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? К-ја ---т-в--к- ј- -осе--? Која вратоврска ја носеше? К-ј- в-а-о-р-к- ј- н-с-ш-? -------------------------- Која вратоврска ја носеше? 0
K-јa----t-vrs-a -- nos------? Koјa vratovrska јa nosyeshye? K-ј- v-a-o-r-k- ј- n-s-e-h-e- ----------------------------- Koјa vratovrska јa nosyeshye?
Jaké auto sis koupil / koupila? К-ј ----м--ил--о-купи? Кој автомобил го купи? К-ј а-т-м-б-л г- к-п-? ---------------------- Кој автомобил го купи? 0
Koј -vto-o-i--g-o k-o--? Koј avtomobil guo koopi? K-ј a-t-m-b-l g-o k-o-i- ------------------------ Koј avtomobil guo koopi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? За--ој -е--и- се----т--а--? За кој весник се претплати? З- к-ј в-с-и- с- п-е-п-а-и- --------------------------- За кој весник се претплати? 0
Z--k---vye---k sye-p--et-l-ti? Za koј vyesnik sye pryetplati? Z- k-ј v-e-n-k s-e p-y-t-l-t-? ------------------------------ Za koј vyesnik sye pryetplati?
Koho jste viděl / viděla? Ко-- в--о-те? Кого видовте? К-г- в-д-в-е- ------------- Кого видовте? 0
K-g-o vi-ovt--? Koguo vidovtye? K-g-o v-d-v-y-? --------------- Koguo vidovtye?
Koho jste potkal / potkala? К-го --е-нав-е? Кого сретнавте? К-г- с-е-н-в-е- --------------- Кого сретнавте? 0
K--uo --y--na--ye? Koguo sryetnavtye? K-g-o s-y-t-a-t-e- ------------------ Koguo sryetnavtye?
Koho jste poznal / poznala? Ко-----е-о-н---е? Кого препознавте? К-г- п-е-о-н-в-е- ----------------- Кого препознавте? 0
Ko--o -r-e-oz-a---e? Koguo pryepoznavtye? K-g-o p-y-p-z-a-t-e- -------------------- Koguo pryepoznavtye?
Kdy jste vstával / vstávala? К-г---танав-е? Кога станавте? К-г- с-а-а-т-? -------------- Кога станавте? 0
Ko--a--tanavtye? Kogua stanavtye? K-g-a s-a-a-t-e- ---------------- Kogua stanavtye?
Kdy jste začal / začala? Ко-- за-----в-е? Кога започнавте? К-г- з-п-ч-а-т-? ---------------- Кога започнавте? 0
Ko-ua za-o--nav-ye? Kogua zapochnavtye? K-g-a z-p-c-n-v-y-? ------------------- Kogua zapochnavtye?
Kdy jste skončil / skončila? Ко-а-п-е-т--ав--? Кога престанавте? К-г- п-е-т-н-в-е- ----------------- Кога престанавте? 0
K-gua-pry--ta-----e? Kogua pryestanavtye? K-g-a p-y-s-a-a-t-e- -------------------- Kogua pryestanavtye?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З--то се --з-удив-е? Зошто се разбудивте? З-ш-о с- р-з-у-и-т-? -------------------- Зошто се разбудивте? 0
Zos-to-sye --z-o--i----? Zoshto sye razboodivtye? Z-s-t- s-e r-z-o-d-v-y-? ------------------------ Zoshto sye razboodivtye?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Зо-то с----вт---а---в--к? Зошто станавте наставник? З-ш-о с-а-а-т- н-с-а-н-к- ------------------------- Зошто станавте наставник? 0
Z---to sta-avty- na-t---i-? Zoshto stanavtye nastavnik? Z-s-t- s-a-a-t-e n-s-a-n-k- --------------------------- Zoshto stanavtye nastavnik?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Зо--- --м-в-- --кси? Зошто земавте такси? З-ш-о з-м-в-е т-к-и- -------------------- Зошто земавте такси? 0
Z-s--o-zy--avtye-tak-i? Zoshto zyemavtye taksi? Z-s-t- z-e-a-t-e t-k-i- ----------------------- Zoshto zyemavtye taksi?
Odkud jste přišel / přišla? Од--а-- -ој-о-т-? Од каде дојдовте? О- к-д- д-ј-о-т-? ----------------- Од каде дојдовте? 0
O----dy--do-d-v---? Od kadye doјdovtye? O- k-d-e d-ј-o-t-e- ------------------- Od kadye doјdovtye?
Kam jste šel / šla? На--д- --ид-вт-? Накаде отидовте? Н-к-д- о-и-о-т-? ---------------- Накаде отидовте? 0
Na---y- -ti--v-y-? Nakadye otidovtye? N-k-d-e o-i-o-t-e- ------------------ Nakadye otidovtye?
Kde jste byl / byla? К-де --в-е? Каде бевте? К-д- б-в-е- ----------- Каде бевте? 0
K---e -ye-t--? Kadye byevtye? K-d-e b-e-t-e- -------------- Kadye byevtye?
Komu jsi pomohl / pomohla? К-м- ----о-----? Кому му помогна? К-м- м- п-м-г-а- ---------------- Кому му помогна? 0
Ko--- -oo---mo-u-a? Komoo moo pomoguna? K-m-o m-o p-m-g-n-? ------------------- Komoo moo pomoguna?
Komu jsi napsal / napsala? К--- му --ша? Кому му пиша? К-м- м- п-ш-? ------------- Кому му пиша? 0
Kom-o-moo-p-s--? Komoo moo pisha? K-m-o m-o p-s-a- ---------------- Komoo moo pisha?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К-му-м----г-----? Кому му одговори? К-м- м- о-г-в-р-? ----------------- Кому му одговори? 0
Ko-oo-mo- -dg-ovori? Komoo moo odguovori? K-m-o m-o o-g-o-o-i- -------------------- Komoo moo odguovori?

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…