Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   ur ‫سوالات – ماضی 2‬

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

‫86 [چھیاسی]‬

cheyasi

‫سوالات – ماضی 2‬

[sawalaat maazi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština urdština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? ‫-م نے --ن----ا-- ب---ھ- ہ--‬ ‫تم نے کونسی ٹائی باندھی ہے؟‬ ‫-م ن- ک-ن-ی ٹ-ئ- ب-ن-ھ- ہ-؟- ----------------------------- ‫تم نے کونسی ٹائی باندھی ہے؟‬ 0
t-- ne k--si -ie baa-dhi? tum ne konsi tie baandhi? t-m n- k-n-i t-e b-a-d-i- ------------------------- tum ne konsi tie baandhi?
Jaké auto sis koupil / koupila? ‫تم ن- -ون-ی -ا-- ---دی-ہے؟‬ ‫تم نے کونسی گاڑی خریدی ہے؟‬ ‫-م ن- ک-ن-ی گ-ڑ- خ-ی-ی ہ-؟- ---------------------------- ‫تم نے کونسی گاڑی خریدی ہے؟‬ 0
t-- ----------aar- --a-i-i? tum ne konsi gaari kharidi? t-m n- k-n-i g-a-i k-a-i-i- --------------------------- tum ne konsi gaari kharidi?
Které noviny sis předplatil / předplatila? ‫----ے کونس- -خبا--کی خ-یدار- کی---؟‬ ‫تم نے کونسے اخبار کی خریداری کی ہے؟‬ ‫-م ن- ک-ن-ے ا-ب-ر ک- خ-ی-ا-ی ک- ہ-؟- ------------------------------------- ‫تم نے کونسے اخبار کی خریداری کی ہے؟‬ 0
t-m-ne-k-nse -k-b----- k-a----r- -- ---? tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai? t-m n- k-n-e a-h-a- k- k-a-i-a-i k- h-i- ---------------------------------------- tum ne konse akhbar ki kharidari ki hai?
Koho jste viděl / viděla? ‫-پ نے --ے -ی-ھ--‬ ‫آپ نے کسے دیکھا؟‬ ‫-پ ن- ک-ے د-ک-ا-‬ ------------------ ‫آپ نے کسے دیکھا؟‬ 0
aap--e-ki--y-d---a? aap ne kisay dekha? a-p n- k-s-y d-k-a- ------------------- aap ne kisay dekha?
Koho jste potkal / potkala? ‫-- -- س---ل-؟‬ ‫آپ کس سے ملے؟‬ ‫-پ ک- س- م-ے-‬ --------------- ‫آپ کس سے ملے؟‬ 0
a-p--i- s--mal--? aap kis se malay? a-p k-s s- m-l-y- ----------------- aap kis se malay?
Koho jste poznal / poznala? ‫آپ ---ک---و-پہ--ن- ؟‬ ‫آپ نے کس کو پہچانا ؟‬ ‫-پ ن- ک- ک- پ-چ-ن- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کو پہچانا ؟‬ 0
aa--ne kis k--p-hch-na? aap ne kis ko pehchana? a-p n- k-s k- p-h-h-n-? ----------------------- aap ne kis ko pehchana?
Kdy jste vstával / vstávala? ‫آ--ک- -ٹھ---‬ ‫آپ کب اٹھے ؟‬ ‫-پ ک- ا-ھ- ؟- -------------- ‫آپ کب اٹھے ؟‬ 0
aap-k-b u-----? aap kab utthay? a-p k-b u-t-a-? --------------- aap kab utthay?
Kdy jste začal / začala? ‫آ--نے--ب--رو- کیا ؟‬ ‫آپ نے کب شروع کیا ؟‬ ‫-پ ن- ک- ش-و- ک-ا ؟- --------------------- ‫آپ نے کب شروع کیا ؟‬ 0
a-p n- -ab sh--u-k--? aap ne kab shuru kya? a-p n- k-b s-u-u k-a- --------------------- aap ne kab shuru kya?
Kdy jste skončil / skončila? ‫آ- --------م --ا-؟‬ ‫آپ نے کب ختم کیا ؟‬ ‫-پ ن- ک- خ-م ک-ا ؟- -------------------- ‫آپ نے کب ختم کیا ؟‬ 0
aap n--ka- ---t---k--? aap ne kab khatam kya? a-p n- k-b k-a-a- k-a- ---------------------- aap ne kab khatam kya?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? ‫آپ کیوں-اٹھے-؟‬ ‫آپ کیوں اٹھے ؟‬ ‫-پ ک-و- ا-ھ- ؟- ---------------- ‫آپ کیوں اٹھے ؟‬ 0
a-- kiy-n--t-hay? aap kiyon utthay? a-p k-y-n u-t-a-? ----------------- aap kiyon utthay?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? ‫-پ-ا--------ی----ی-- بنے-؟‬ ‫آپ استاد / ٹیچر کیوں بنے ؟‬ ‫-پ ا-ت-د / ٹ-چ- ک-و- ب-ے ؟- ---------------------------- ‫آپ استاد / ٹیچر کیوں بنے ؟‬ 0
a-p-t--c-e---iyo- -anay? aap teacher kiyon banay? a-p t-a-h-r k-y-n b-n-y- ------------------------ aap teacher kiyon banay?
Proč jste si vzal / vzala taxi? ‫-پ نے---کسی ک-وں-لی -‬ ‫آپ نے ٹیکسی کیوں لی ؟‬ ‫-پ ن- ٹ-ک-ی ک-و- ل- ؟- ----------------------- ‫آپ نے ٹیکسی کیوں لی ؟‬ 0
aa---e--ax- kiyon-l-? aap ne taxi kiyon li? a-p n- t-x- k-y-n l-? --------------------- aap ne taxi kiyon li?
Odkud jste přišel / přišla? ‫-پ --اں سے --ے-؟‬ ‫آپ کہاں سے آئے ؟‬ ‫-پ ک-ا- س- آ-ے ؟- ------------------ ‫آپ کہاں سے آئے ؟‬ 0
aap k--an-se-aaye? aap kahan se aaye? a-p k-h-n s- a-y-? ------------------ aap kahan se aaye?
Kam jste šel / šla? ‫-- -ہ-ں-گئ- ؟‬ ‫آپ کہاں گئے ؟‬ ‫-پ ک-ا- گ-ے ؟- --------------- ‫آپ کہاں گئے ؟‬ 0
aa- kaha--g---? aap kahan gaye? a-p k-h-n g-y-? --------------- aap kahan gaye?
Kde jste byl / byla? ‫آ--ک-ا- تھ-؟‬ ‫آپ کہاں تھے؟‬ ‫-پ ک-ا- ت-ے-‬ -------------- ‫آپ کہاں تھے؟‬ 0
aap kah-n th-y? aap kahan they? a-p k-h-n t-e-? --------------- aap kahan they?
Komu jsi pomohl / pomohla? ‫-پ--- -س----م-د ک- -‬ ‫آپ نے کس کی مدد کی ؟‬ ‫-پ ن- ک- ک- م-د ک- ؟- ---------------------- ‫آپ نے کس کی مدد کی ؟‬ 0
aa--n---is ki--a-ad --? aap ne kis ki madad ki? a-p n- k-s k- m-d-d k-? ----------------------- aap ne kis ki madad ki?
Komu jsi napsal / napsala? ‫-پ--ے ----و ---- ؟‬ ‫آپ نے کس کو لکھا ؟‬ ‫-پ ن- ک- ک- ل-ھ- ؟- -------------------- ‫آپ نے کس کو لکھا ؟‬ 0
a-p--e kis ---l----? aap ne kis ko likha? a-p n- k-s k- l-k-a- -------------------- aap ne kis ko likha?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? ‫-پ--ے ک- ک--جو-ب-د-- ؟‬ ‫آپ نے کس کو جواب دیا ؟‬ ‫-پ ن- ک- ک- ج-ا- د-ا ؟- ------------------------ ‫آپ نے کس کو جواب دیا ؟‬ 0
a------k-s -- --w---di-a? aap ne kis ko jawab diya? a-p n- k-s k- j-w-b d-y-? ------------------------- aap ne kis ko jawab diya?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…