Konverzační příručka

cs Otázky – minulý čas 2   »   sr Питати – прошлост 2

86 [osmdesát šest]

Otázky – minulý čas 2

Otázky – minulý čas 2

86 [осамдесет и шест]

86 [osamdeset i šest]

Питати – прошлост 2

[Pitati – prošlost 2]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština srbština Poslouchat Více
Jakou kravatu jsi měl na sobě? Ко-у к-ав--у -- ---ио - --с--а? Коју кравату си носио / носила? К-ј- к-а-а-у с- н-с-о / н-с-л-? ------------------------------- Коју кравату си носио / носила? 0
K-------va-- ---nosi--/--osi-a? Koju kravatu si nosio / nosila? K-j- k-a-a-u s- n-s-o / n-s-l-? ------------------------------- Koju kravatu si nosio / nosila?
Jaké auto sis koupil / koupila? К--и а-то-с- к-п-о / ---ил-? Који ауто си купио / купила? К-ј- а-т- с- к-п-о / к-п-л-? ---------------------------- Који ауто си купио / купила? 0
K-----u-o -- -upio - k--ila? Koji auto si kupio / kupila? K-j- a-t- s- k-p-o / k-p-l-? ---------------------------- Koji auto si kupio / kupila?
Které noviny sis předplatil / předplatila? Н- које но-----с--п---пл--ен / -р-тпл--е-а? На које новине си претплаћен / претплаћена? Н- к-ј- н-в-н- с- п-е-п-а-е- / п-е-п-а-е-а- ------------------------------------------- На које новине си претплаћен / претплаћена? 0
N-----e-novin--si-p--t-la--e- ---re---ać---? Na koje novine si pretplac-en / pretplac-ena? N- k-j- n-v-n- s- p-e-p-a-́-n / p-e-p-a-́-n-? --------------------------------------------- Na koje novine si pretplaćen / pretplaćena?
Koho jste viděl / viděla? Ког- с-е вид--и? Кога сте видели? К-г- с-е в-д-л-? ---------------- Кога сте видели? 0
K-g- --e vid--i? Koga ste videli? K-g- s-e v-d-l-? ---------------- Koga ste videli?
Koho jste potkal / potkala? Ко-- -те с-е-и? Кога сте срели? К-г- с-е с-е-и- --------------- Кога сте срели? 0
K--a-ste sr--i? Koga ste sreli? K-g- s-e s-e-i- --------------- Koga ste sreli?
Koho jste poznal / poznala? Кога---е-п-е---н--и? Кога сте препознали? К-г- с-е п-е-о-н-л-? -------------------- Кога сте препознали? 0
Koga-s---pr-p-zna-i? Koga ste prepoznali? K-g- s-e p-e-o-n-l-? -------------------- Koga ste prepoznali?
Kdy jste vstával / vstávala? Кад---те ---али? Када сте устали? К-д- с-е у-т-л-? ---------------- Када сте устали? 0
Kada--t- u-t-l-? Kada ste ustali? K-d- s-e u-t-l-? ---------------- Kada ste ustali?
Kdy jste začal / začala? К--- с-е по--л-? Када сте почели? К-д- с-е п-ч-л-? ---------------- Када сте почели? 0
K-da -te-p-čeli? Kada ste počeli? K-d- s-e p-č-l-? ---------------- Kada ste počeli?
Kdy jste skončil / skončila? К----сте-п---та--? Када сте престали? К-д- с-е п-е-т-л-? ------------------ Када сте престали? 0
Ka---st- pr-s-a-i? Kada ste prestali? K-d- s-e p-e-t-l-? ------------------ Kada ste prestali?
Proč jste se vzbudil / vzbudila? З--т----е ----р-бу--ли? Зашто сте се пробудили? З-ш-о с-е с- п-о-у-и-и- ----------------------- Зашто сте се пробудили? 0
Zaš-- ste -- --ob-d-l-? Zašto ste se probudili? Z-š-o s-e s- p-o-u-i-i- ----------------------- Zašto ste se probudili?
Proč jste se stal / stala učitelem / učitelkou? Зашт- ст--п-стал- ---тељ? Зашто сте постали учитељ? З-ш-о с-е п-с-а-и у-и-е-? ------------------------- Зашто сте постали учитељ? 0
Za-to st- p-sta---učite-j? Zašto ste postali učitelj? Z-š-o s-e p-s-a-i u-i-e-j- -------------------------- Zašto ste postali učitelj?
Proč jste si vzal / vzala taxi? Заш-- -те уз-л- та-с-? Зашто сте узели такси? З-ш-о с-е у-е-и т-к-и- ---------------------- Зашто сте узели такси? 0
Zašt--ste-uz------ksi? Zašto ste uzeli taksi? Z-š-o s-e u-e-i t-k-i- ---------------------- Zašto ste uzeli taksi?
Odkud jste přišel / přišla? О---л- -те д-шли? Одакле сте дошли? О-а-л- с-е д-ш-и- ----------------- Одакле сте дошли? 0
Oda--- s-e-d--l-? Odakle ste došli? O-a-l- s-e d-š-i- ----------------- Odakle ste došli?
Kam jste šel / šla? Гд- ----иш--? Где сте ишли? Г-е с-е и-л-? ------------- Где сте ишли? 0
G-- ste----i? Gde ste išli? G-e s-e i-l-? ------------- Gde ste išli?
Kde jste byl / byla? Г---сте-б--и? Где сте били? Г-е с-е б-л-? ------------- Где сте били? 0
G-----e ---i? Gde ste bili? G-e s-e b-l-? ------------- Gde ste bili?
Komu jsi pomohl / pomohla? Ко-е----п--о-а- /--ом----? Коме си помогао / помогла? К-м- с- п-м-г-о / п-м-г-а- -------------------------- Коме си помогао / помогла? 0
Kom--s- pom--ao /----og-a? Kome si pomogao / pomogla? K-m- s- p-m-g-o / p-m-g-a- -------------------------- Kome si pomogao / pomogla?
Komu jsi napsal / napsala? Ком- си--иса- --п-са--? Коме си писао / писала? К-м- с- п-с-о / п-с-л-? ----------------------- Коме си писао / писала? 0
K--e si----a--- pis-l-? Kome si pisao / pisala? K-m- s- p-s-o / p-s-l-? ----------------------- Kome si pisao / pisala?
Komu jsi odpověděl / odpověděla? К------ --го----о - о-говорила? Коме си одговорио / одговорила? К-м- с- о-г-в-р-о / о-г-в-р-л-? ------------------------------- Коме си одговорио / одговорила? 0
K--e -i--dgo-o-io-/-----v-ri--? Kome si odgovorio / odgovorila? K-m- s- o-g-v-r-o / o-g-v-r-l-? ------------------------------- Kome si odgovorio / odgovorila?

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dvoujazyčnost zlepšuje sluch

Lidé hovořící dvěma jazyky lépe slyší. Umí přesněji odlišit dva různé zvuky. K tomuto závěru došla jedna americká studie. Vědci testovali několik teenagerů. Někteří z nich vyrůstali v dvoujazyčném prostředí. Tito teenageři mluvili anglicky a španělsky. Ti ostatní mluvili pouze anglicky. Mladí lidé měli poslouchat určitou slabiku. Byla to slabika „da”. Nepatří do žádného z výše uvedených jazyků. Tato slabika jim byla přehrána do sluchátek. Přitom byla pomocí elektrod měřena jejich mozková aktivita. Po testu si teenageři poslechli tuto slabiku ještě jednou. Tentokrát však slyšeli i spoustu rušivých zvuků. Bylo to několik hlasů říkajících nesmyslné věty. Dvoujazyční jedinci reagovali na tuto slabiku velmi silně. Jejich mozek vykazoval velkou aktivitu. Dokázali slabiku přesně identifikovat s rušivými zvuky i bez nich. Teenageři hovořící jedním jazykem to nezvládli. Jejich sluch nebyl tak dobrý jako sluch jejich kolegů. Výsledek experimentu vědce překvapil. Do té doby věděli, že obzvlášť dobrý sluch mají hudebníci. Vypadá to ale, že také dvoujazyčnost trénuje lidské ucho. Lidé hovořící dvěma jazyky jsou neustále konfrontováni s různými zvuky. Jejich mozek si tedy musí vyvinout nové schopnosti. Učí se, jak odlišit různé jazykové podněty. Vědci nyní testují, jak jazykové schopnosti ovlivňují mozek. Možná může pozitivně ovlivnit sluch i to, když se člověk naučí jazyk v pozdějších letech života…