Knjiga fraza

bs Zavisne rečenice sa da li   »   cs Vedlejší věty se zda, jestli

93 [devedeset i tri]

Zavisne rečenice sa da li

Zavisne rečenice sa da li

93 [devadesát tři]

Vedlejší věty se zda, jestli

Odaberite kako želite vidjeti prijevod:   
bosanski češki Igra Više
Ne znam da li me on voli. N---m, ---tli mě ---r-d. Nevím, jestli mě má rád. N-v-m- j-s-l- m- m- r-d- ------------------------ Nevím, jestli mě má rád. 0
Ne znam da li će se on vratiti. N---m- je-t-- -e-vrá-í. Nevím, jestli se vrátí. N-v-m- j-s-l- s- v-á-í- ----------------------- Nevím, jestli se vrátí. 0
Ne znam da li će me nazvati. N------j--tli ----av-l-. Nevím, jestli mi zavolá. N-v-m- j-s-l- m- z-v-l-. ------------------------ Nevím, jestli mi zavolá. 0
Da li on mene ipak voli? Zda-ipa- m---- r-d? Zdalipak mě má rád? Z-a-i-a- m- m- r-d- ------------------- Zdalipak mě má rád? 0
Da li će se on ipak vratiti? Zd-lip-k-s---r---? Zdalipak se vrátí? Z-a-i-a- s- v-á-í- ------------------ Zdalipak se vrátí? 0
Da li će me on ipak nazvati? Zdali-a- z--olá? Zdalipak zavolá? Z-a-i-a- z-v-l-? ---------------- Zdalipak zavolá? 0
Pitam se da li on misli na mene. Ptá- -e,-jes-li-n- --e -ysl-. Ptám se, jestli na mne myslí. P-á- s-, j-s-l- n- m-e m-s-í- ----------------------------- Ptám se, jestli na mne myslí. 0
Pitam se da li on ima drugu. Pt-m---, j----i ---něj-kou j-no-. Ptám se, jestli má nějakou jinou. P-á- s-, j-s-l- m- n-j-k-u j-n-u- --------------------------------- Ptám se, jestli má nějakou jinou. 0
Pitam se da li on laže. P-ám -e---es-li--- --e. Ptám se, jestli mi lže. P-á- s-, j-s-l- m- l-e- ----------------------- Ptám se, jestli mi lže. 0
Misli li on ipak na mene? Zda-i-ak -a----my---? Zdalipak na mě myslí? Z-a-i-a- n- m- m-s-í- --------------------- Zdalipak na mě myslí? 0
Ima li on ipak neku drugu? Zd--ipa- -á-jin-u? Zdalipak má jinou? Z-a-i-a- m- j-n-u- ------------------ Zdalipak má jinou? 0
Kaže li on ipak istinu? Z-ali--k ř-ká ----du? Zdalipak říká pravdu? Z-a-i-a- ř-k- p-a-d-? --------------------- Zdalipak říká pravdu? 0
Sumnjam da li me on stvarno voli. Poc-yb-j----t--,-že -ě-m- --r---u -ád. Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. P-c-y-u-i o t-m- ž- m- m- o-r-v-u r-d- -------------------------------------- Pochybuji o tom, že mě má opravdu rád. 0
Sumnjam da li će mi pisati. P-chybu-- o-t-m,--e----n---še. Pochybuji o tom, že mi napíše. P-c-y-u-i o t-m- ž- m- n-p-š-. ------------------------------ Pochybuji o tom, že mi napíše. 0
Sumnjam da li će me oženiti. Po-h-b-ji --t-m,--e -i ---v---e. Pochybuji o tom, že si mě vezme. P-c-y-u-i o t-m- ž- s- m- v-z-e- -------------------------------- Pochybuji o tom, že si mě vezme. 0
Da li on mene stvarno voli? Z-al-----mě--- op-a-du-r--? Zdalipak mě má opravdu rád? Z-a-i-a- m- m- o-r-v-u r-d- --------------------------- Zdalipak mě má opravdu rád? 0
Da li će mi ipak pisati? Z---ipa---i -a-í--? Zdalipak mi napíše? Z-a-i-a- m- n-p-š-? ------------------- Zdalipak mi napíše? 0
Da li će me ipak oženiti? Zd---p----i-mn- -ez-e? Zdalipak si mne vezme? Z-a-i-a- s- m-e v-z-e- ---------------------- Zdalipak si mne vezme? 0

Kako mozak uči gramatiku?

Svoj maternji jezik počinjemo učiti kao bebe. To se dešava potpuno automatski. Mi to ne primjećujemo. Prilikom učenja naš mozak mora puno raditi. Na primjer, dok učimo gramatiku, on ima jako puno posla. Svaki dan čuje nove stvari. Stalno dobija nova impulse. Međutim, mozak ne može obraditi svaki impuls pojedinačno. Mora se ponašati ekonomično. Zato se orijentira na pravilnosti. Mozak pamti ono što često čuje. On registrira koliko često se neka stvar ponavlja. Iz tih primjera zatim izvlači gramatičko pravilo. Djeca znaju da li je neka rečenica tačna ili netačna. Međutim, ne znaju zašto je to tako. Njihov mozak poznaje pravila iako ih nije učio. Odrasli drugačije uče jezike. Oni već poznaju strukturu svog maternjeg jezika. Ona je osnova za nova gramatička pravila. Odraslima je za učenje potrebna nastava. Mozak ima utvrđen sistem prilikom učenja gramatike. To je recimo vidljivo na imenicama i glagolima. Oni se pohranjuju u različitа područja mozga. Prilikom njihove obrade aktiviraju se različiti dijelovi mozga. Nadalje, jednostavna pravila se uče na drugačiji način od složenih. Kod složenih pravila više moždanih područja radi skupa. Još nije istraženo na koji tačno način mozak uči gramatiku. No zna se da teoretski može naučiti svaku gramatiku...