Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   lv Restorānā 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [trīsdesmit divi]

Restorānā 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. F---ka--up-ļus-a- -e--p-,----zu. Frī kartupeļus ar kečupu, lūdzu. F-ī k-r-u-e-u- a- k-č-p-, l-d-u- -------------------------------- Frī kartupeļus ar kečupu, lūdzu. 0
A dvakrát s majonézou. Un di-a- por----s a---a--n---. Un divas porcijas ar majonēzi. U- d-v-s p-r-i-a- a- m-j-n-z-. ------------------------------ Un divas porcijas ar majonēzi. 0
A třikrát párek s hořčicí. U- --ī--p--cij-s ce-t--de--------nepē-. Un trīs porcijas ceptu desu ar sinepēm. U- t-ī- p-r-i-a- c-p-u d-s- a- s-n-p-m- --------------------------------------- Un trīs porcijas ceptu desu ar sinepēm. 0
Jakou máte zeleninu? Kā---d--zeņi-J------? Kādi dārzeņi Jums ir? K-d- d-r-e-i J-m- i-? --------------------- Kādi dārzeņi Jums ir? 0
Máte fazole? Va- J-ms ----up-ņas? Vai Jums ir pupiņas? V-i J-m- i- p-p-ņ-s- -------------------- Vai Jums ir pupiņas? 0
Máte květák? V---Jum- ir z--d---os--? Vai Jums ir ziedkāposti? V-i J-m- i- z-e-k-p-s-i- ------------------------ Vai Jums ir ziedkāposti? 0
Mám rád / ráda kukuřici. Es -abp-ā--ē-u-k-kurū--. Es labprāt ēdu kukurūzu. E- l-b-r-t ē-u k-k-r-z-. ------------------------ Es labprāt ēdu kukurūzu. 0
Mám rád / ráda okurky. Es--a--rāt --- g-r---. Es labprāt ēdu gurķus. E- l-b-r-t ē-u g-r-u-. ---------------------- Es labprāt ēdu gurķus. 0
Mám rád / ráda rajčata. Es-la-p--- ē-u----ā--s. Es labprāt ēdu tomātus. E- l-b-r-t ē-u t-m-t-s- ----------------------- Es labprāt ēdu tomātus. 0
Máte také rád / ráda pórek? Va- Jū- --bp-āt -da- -ur-vus? Vai Jūs labprāt ēdat puravus? V-i J-s l-b-r-t ē-a- p-r-v-s- ----------------------------- Vai Jūs labprāt ēdat puravus? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Vai J-- l-b--āt -dat ---b-----kā-o-t--? Vai Jūs labprāt ēdat skābētus kāpostus? V-i J-s l-b-r-t ē-a- s-ā-ē-u- k-p-s-u-? --------------------------------------- Vai Jūs labprāt ēdat skābētus kāpostus? 0
Máte také rád / ráda čočku? V---J-- -a-pr---ēd-t-lēcas? Vai Jūs labprāt ēdat lēcas? V-i J-s l-b-r-t ē-a- l-c-s- --------------------------- Vai Jūs labprāt ēdat lēcas? 0
Máš také rád / ráda mrkev? V-i---------abp-----d ----ā-us? Vai tu arī labprāt ēd burkānus? V-i t- a-ī l-b-r-t ē- b-r-ā-u-? ------------------------------- Vai tu arī labprāt ēd burkānus? 0
Máš také rád / ráda brokolici? Va--t- -r- --bprā- -d-broko---? Vai tu arī labprāt ēd brokoļus? V-i t- a-ī l-b-r-t ē- b-o-o-u-? ------------------------------- Vai tu arī labprāt ēd brokoļus? 0
Máš také rád / ráda papriku? V---t- -rī-la-prā--ēd-p---ik-? Vai tu arī labprāt ēd papriku? V-i t- a-ī l-b-r-t ē- p-p-i-u- ------------------------------ Vai tu arī labprāt ēd papriku? 0
Nemám rád cibuli. Ma- -egar-o ----li. Man negaršo sīpoli. M-n n-g-r-o s-p-l-. ------------------- Man negaršo sīpoli. 0
Nemám rád olivy. Ma----g-r----lī-e-. Man negaršo olīves. M-n n-g-r-o o-ī-e-. ------------------- Man negaršo olīves. 0
Nemám rád houby. Man -e-a-š--sēnes. Man negaršo sēnes. M-n n-g-r-o s-n-s- ------------------ Man negaršo sēnes. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!