Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   tl At the restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [tatlumpu’t dalawa]

At the restaurant 4

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tagalog Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Gu-t---o-ng -r-e---a ----kets--. Gusto ko ng fries na may ketsap. G-s-o k- n- f-i-s n- m-y k-t-a-. -------------------------------- Gusto ko ng fries na may ketsap. 0
A dvakrát s majonézou. A- d-lawa na--ay m---ne--. At dalawa na may mayonesa. A- d-l-w- n- m-y m-y-n-s-. -------------------------- At dalawa na may mayonesa. 0
A třikrát párek s hořčicí. At ---l-ng--a-sage--a-may---sta--. At tatlong sausage na may mustasa. A- t-t-o-g s-u-a-e n- m-y m-s-a-a- ---------------------------------- At tatlong sausage na may mustasa. 0
Jakou máte zeleninu? An-----u-ay m--ro-n-k--o? Anong gulay mayroon kayo? A-o-g g-l-y m-y-o-n k-y-? ------------------------- Anong gulay mayroon kayo? 0
Máte fazole? Mayr-o- b---a--n---o----? Mayroon ba kayong monggo? M-y-o-n b- k-y-n- m-n-g-? ------------------------- Mayroon ba kayong monggo? 0
Máte květák? M---oon b----yo------i---r? Mayroon ba kayong kuliplor? M-y-o-n b- k-y-n- k-l-p-o-? --------------------------- Mayroon ba kayong kuliplor? 0
Mám rád / ráda kukuřici. M-hilig-ak- kum-i- ng-m-is. Mahilig ako kumain ng mais. M-h-l-g a-o k-m-i- n- m-i-. --------------------------- Mahilig ako kumain ng mais. 0
Mám rád / ráda okurky. M----ig-ak- k---i--ng--ip-n-. Mahilig ako kumain ng pipino. M-h-l-g a-o k-m-i- n- p-p-n-. ----------------------------- Mahilig ako kumain ng pipino. 0
Mám rád / ráda rajčata. M-h--i--ak--kuma--------m-ti-- Mahilig ako kumain ng kamatis. M-h-l-g a-o k-m-i- n- k-m-t-s- ------------------------------- Mahilig ako kumain ng kamatis. 0
Máte také rád / ráda pórek? Kum-k-i- k--rin -- ng d---- -g-sib-y-s- /--ah--ig-k---i- -a kum--n-n- d--on-n- --b-yas- Kumakain ka rin ba ng dahon ng sibuyas? / Mahilig ka rin ba kumain ng dahon ng sibuyas? K-m-k-i- k- r-n b- n- d-h-n n- s-b-y-s- / M-h-l-g k- r-n b- k-m-i- n- d-h-n n- s-b-y-s- ---------------------------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng dahon ng sibuyas? / Mahilig ka rin ba kumain ng dahon ng sibuyas? 0
Máte také rád / ráda kyselé zelí? K-m---i- ----i- -- -- bu-o-g----o-yo?-/--ahil-g ka--- r-- kum-in n- ------ r-pol--? Kumakain ka rin ba ng burong repolyo? / Mahilig ka ba rin kumain ng burong repolyo? K-m-k-i- k- r-n b- n- b-r-n- r-p-l-o- / M-h-l-g k- b- r-n k-m-i- n- b-r-n- r-p-l-o- ----------------------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng burong repolyo? / Mahilig ka ba rin kumain ng burong repolyo? 0
Máte také rád / ráda čočku? K-m-kain -- --n-b--ng--e-t-l- - -a-il-- ka--i--b--kuma-n--g -en--l? Kumakain ka rin ba ng lentil? / Mahilig ka rin ba kumain ng lentil? K-m-k-i- k- r-n b- n- l-n-i-? / M-h-l-g k- r-n b- k-m-i- n- l-n-i-? ------------------------------------------------------------------- Kumakain ka rin ba ng lentil? / Mahilig ka rin ba kumain ng lentil? 0
Máš také rád / ráda mrkev? M--ilig-k---i- -a s- k--o-? Mahilig ka rin ba sa karot? M-h-l-g k- r-n b- s- k-r-t- ---------------------------- Mahilig ka rin ba sa karot? 0
Máš také rád / ráda brokolici? M-h-li- k--rin----sa--ro--l-? Mahilig ka rin ba sa Brokoli? M-h-l-g k- r-n b- s- B-o-o-i- ----------------------------- Mahilig ka rin ba sa Brokoli? 0
Máš také rád / ráda papriku? M-------ka rin----s----li---pu-a? Mahilig ka rin ba sa siling pula? M-h-l-g k- r-n b- s- s-l-n- p-l-? --------------------------------- Mahilig ka rin ba sa siling pula? 0
Nemám rád cibuli. A-ok- ng sib----. Ayoko ng sibuyas. A-o-o n- s-b-y-s- ----------------- Ayoko ng sibuyas. 0
Nemám rád olivy. Ayok--ng -l-bo. Ayoko ng olibo. A-o-o n- o-i-o- --------------- Ayoko ng olibo. 0
Nemám rád houby. A------g-ka-ut-. Ayoko ng kabute. A-o-o n- k-b-t-. ---------------- Ayoko ng kabute. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!