Konverzační příručka

cs Nakupování   »   lv Iepirkšanās

54 [padesát čtyři]

Nakupování

Nakupování

54 [piecdesmit četri]

Iepirkšanās

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština lotyština Poslouchat Více
Chtěl bych koupit nějaký dárek. E--vē------p---t dā----. Es vēlos nopirkt dāvanu. E- v-l-s n-p-r-t d-v-n-. ------------------------ Es vēlos nopirkt dāvanu. 0
Ale ne moc drahý. B-----ko-pārāk --rg-. Bet neko pārāk dārgu. B-t n-k- p-r-k d-r-u- --------------------- Bet neko pārāk dārgu. 0
Možná nějakou kabelku? Varbūt----a-s-m--u? Varbūt rokassomiņu? V-r-ū- r-k-s-o-i-u- ------------------- Varbūt rokassomiņu? 0
Jakou barvu byste chtěl / chtěla? Kād--k-ās-? Kādā krāsā? K-d- k-ā-ā- ----------- Kādā krāsā? 0
Černou, hnědou nebo bílou? Me--u, -r--u vai-baltu? Melnu, brūnu vai baltu? M-l-u- b-ū-u v-i b-l-u- ----------------------- Melnu, brūnu vai baltu? 0
Větší nebo menší? L--lu v-----zu? Lielu vai mazu? L-e-u v-i m-z-? --------------- Lielu vai mazu? 0
Můžu si prohlédnout tuto? V----- var-t---p--a-ī--šo? Vai es varētu apskatīt šo? V-i e- v-r-t- a-s-a-ī- š-? -------------------------- Vai es varētu apskatīt šo? 0
Je z kůže? V-- -ā--- -o-ādas? Vai tā ir no ādas? V-i t- i- n- ā-a-? ------------------ Vai tā ir no ādas? 0
Nebo z koženky? V---tā -r--o -āk--ī--- -das? Vai tā ir no mākslīgās ādas? V-i t- i- n- m-k-l-g-s ā-a-? ---------------------------- Vai tā ir no mākslīgās ādas? 0
Samozřejmě z kůže. No -das, pr--a--. No ādas, protams. N- ā-a-, p-o-a-s- ----------------- No ādas, protams. 0
Je obzvlášť kvalitní. Tā -r-īpaš- l-ba-k----tā-e. Tā ir īpaši laba kvalitāte. T- i- ī-a-i l-b- k-a-i-ā-e- --------------------------- Tā ir īpaši laba kvalitāte. 0
A ta taška je skutečně velmi levná. Un r--as-o---a ir -ie-ām--ē-a. Un rokassomiņa ir tiešām lēta. U- r-k-s-o-i-a i- t-e-ā- l-t-. ------------------------------ Un rokassomiņa ir tiešām lēta. 0
Tato se mi líbí. Tā--an -atīk. Tā man patīk. T- m-n p-t-k- ------------- Tā man patīk. 0
Vezmu si tuto. To e- --mšu. To es ņemšu. T- e- ņ-m-u- ------------ To es ņemšu. 0
Mohu ji případně vyměnit? V-i es t----rē-- ----ap-a-n-t? Vai es to varēšu arī apmainīt? V-i e- t- v-r-š- a-ī a-m-i-ī-? ------------------------------ Vai es to varēšu arī apmainīt? 0
Samozřejmě. Pa-s --r --vi---p-o-am-. Pats par sevi saprotams. P-t- p-r s-v- s-p-o-a-s- ------------------------ Pats par sevi saprotams. 0
Zabalíme ji jako dárek. Mē---o-iesa-ņos---kā-d-vanu. Mēs to iesaiņosim kā dāvanu. M-s t- i-s-i-o-i- k- d-v-n-. ---------------------------- Mēs to iesaiņosim kā dāvanu. 0
Támhle je pokladna. Tu--pār- --jā p-s--i- ka-e. Tur pāri tajā pusē ir kase. T-r p-r- t-j- p-s- i- k-s-. --------------------------- Tur pāri tajā pusē ir kase. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Kdo rozumí komu?

Na světě je asi 7 miliard lidí. Všichni mají svůj jazyk. Bohužel, ne všichni máme stejný. Abychom se tedy dorozuměli s jinými národy, musíme se naučit jazyky. To je často velmi náročné. Ale jsou jazyky, které si jsou velmi podobné. Lidé hovořící těmito jazyky si navzájem rozumí, aniž by ovládali ty druhé. Tento fenomén se nazývá mutual intelligibility (vzájemná srozumitelnost) . U ní rozlišujeme dvě varianty. První variantou je ústní vzájemná srozumitelnost. V tomto případě si lidé rozumí, když na sebe navzájem mluví. Nerozumí však psané formě druhého jazyka. To proto, že jazyky mají různé psané podoby. Příkladem takových jazyků jsou hindština a urdština. Písemná vzájemná srozumitelnost je pak druhou variantou. V tomto případě lidé rozumí psané formě jiného jazyka. Nerozumí si však, pokud na sebe mluví. Důvodem je zcela odlišná výslovnost. Příkladem je němčina a nizozemština. Většina příbuzných jazyků obsahuje obě varianty. To znamená, že jsou vzájemně srozumitelné jak ústně tak písemně. Příkladem je ruština a ukrajinština nebo thajština a laoština. Existuje však také asymetrická forma vzájemné srozumitelnosti. Ta nastane, když mají lidé navzájem různou úroveň porozumění. Portugalci rozumí Španělům lépe, než Španělé Portugalcům. Rakušané také rozumí lépe Němcům, než je tomu naopak. V těchto případech je překážkou výslovnost nebo dialekt. Ten, kdo si chce velmi dobře popovídat, musí se naučit něco nového…