Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   ti ኣብ ቤት መግቢ 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [ሳላሳንክልተን]

32 [salasanikiliteni]

ኣብ ቤት መግቢ 4

[abi bēti megibī 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština tigrinština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. ሓ-ቲ--መ---ስ-ከ--። ሓንቲ ፖመስ ምስ ከቻፕ። ሓ-ቲ ፖ-ስ ም- ከ-ፕ- --------------- ሓንቲ ፖመስ ምስ ከቻፕ። 0
h--n--ī--o---i --si -ec--pi። h-anitī pomesi misi kechapi። h-a-i-ī p-m-s- m-s- k-c-a-i- ---------------------------- ḥanitī pomesi misi kechapi።
A dvakrát s majonézou. ከም-----ልተ ግዜ-ምስ -ዮ--። ከምኡድማ ክልተ ግዜ ምስ ማዮነዝ። ከ-ኡ-ማ ክ-ተ ግ- ም- ማ-ነ-። --------------------- ከምኡድማ ክልተ ግዜ ምስ ማዮነዝ። 0
k-mi’--im- kili-e g-zē -i---m---n--i። kemi’udima kilite gizē misi mayonezi። k-m-’-d-m- k-l-t- g-z- m-s- m-y-n-z-። ------------------------------------- kemi’udima kilite gizē misi mayonezi።
A třikrát párek s hořčicí. ከ---ው--ሰለስተ -- „ብራ-----“(--ነት-----)--ስ ሰናፍጮ። ከምኡ’ውን ሰለስተ ግዜ „ብራትቩርስት“(ዓይነት ግዕዝም) ምስ ሰናፍጮ። ከ-ኡ-ው- ሰ-ስ- ግ- „-ራ-ቩ-ስ-“-ዓ-ነ- ግ-ዝ-) ም- ሰ-ፍ-። -------------------------------------------- ከምኡ’ውን ሰለስተ ግዜ „ብራትቩርስት“(ዓይነት ግዕዝም) ምስ ሰናፍጮ። 0
ke--’u’---i s-l-si-----zē-„-ira----r-s-t-“---y-neti-gi‘-zim--------sen-f-ch’o። kemi’u’wini selesite gizē „birativurisiti“(‘ayineti gi‘izimi) misi senafich’o። k-m-’-’-i-i s-l-s-t- g-z- „-i-a-i-u-i-i-i-(-a-i-e-i g-‘-z-m-) m-s- s-n-f-c-’-። ------------------------------------------------------------------------------ kemi’u’wini selesite gizē „birativurisiti“(‘ayineti gi‘izimi) misi senafich’o።
Jakou máte zeleninu? እን-- ዓይነ- --ጫ ኢዩ ዘለኩ-? እንታይ ዓይነት ኣሊጫ ኢዩ ዘለኩም? እ-ታ- ዓ-ነ- ኣ-ጫ ኢ- ዘ-ኩ-? ---------------------- እንታይ ዓይነት ኣሊጫ ኢዩ ዘለኩም? 0
i--t--i--ayin-t- alī--’----u --le-um-? initayi ‘ayineti alīch’a īyu zelekumi? i-i-a-i ‘-y-n-t- a-ī-h-a ī-u z-l-k-m-? -------------------------------------- initayi ‘ayineti alīch’a īyu zelekumi?
Máte fazole? ባልዶ-- -ፍረ-ት እኽሊ) -------? ባልዶንጓ (ፍረታት እኽሊ) ኣለኩም ድዩ? ባ-ዶ-ጓ (-ረ-ት እ-ሊ- ኣ-ኩ- ድ-? ------------------------- ባልዶንጓ (ፍረታት እኽሊ) ኣለኩም ድዩ? 0
ba-i-on---- ---r-ta-----̱-l-)-ale-u-- di-u? balidonigwa (firetati ih-ilī) alekumi diyu? b-l-d-n-g-a (-i-e-a-i i-̱-l-) a-e-u-i d-y-? ------------------------------------------- balidonigwa (firetati iẖilī) alekumi diyu?
Máte květák? „-ሉመንኮል--ኣለ-ም---? „ብሉመንኮል“ ኣለኩም ድዩ? „-ሉ-ን-ል- ኣ-ኩ- ድ-? ----------------- „ብሉመንኮል“ ኣለኩም ድዩ? 0
„----men--o----al-k-m----y-? „bilumenikoli“ alekumi diyu? „-i-u-e-i-o-i- a-e-u-i d-y-? ---------------------------- „bilumenikoli“ alekumi diyu?
Mám rád / ráda kukuřici. ዕ-ን --ላዕ-ደ--ይብለ-። ዕፉን ምብላዕ ደስ ይብለኒ። ዕ-ን ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። ----------------- ዕፉን ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
‘----- --bil-‘-----i-yi--l---። ‘ifuni mibila‘i desi yibilenī። ‘-f-n- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። ------------------------------ ‘ifuni mibila‘i desi yibilenī።
Mám rád / ráda okurky. “ጉ--ን- ምብ---ደ--ይብለ-። “ጉርከን” ምብላዕ ደስ ይብለኒ። “-ር-ን- ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። -------------------- “ጉርከን” ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
“-u-iken-” mi--l-‘- -es- yi-i---ī። “gurikeni” mibila‘i desi yibilenī። “-u-i-e-i- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። ---------------------------------- “gurikeni” mibila‘i desi yibilenī።
Mám rád / ráda rajčata. ኮ-ደ--ም--ዕ-ደስ ይ--ኒ። ኮሚደረ ምብላዕ ደስ ይብለኒ። ኮ-ደ- ም-ላ- ደ- ይ-ለ-። ------------------ ኮሚደረ ምብላዕ ደስ ይብለኒ። 0
k-m--e-e-m--il-‘--de-i-yib-le--። komīdere mibila‘i desi yibilenī። k-m-d-r- m-b-l-‘- d-s- y-b-l-n-። -------------------------------- komīdere mibila‘i desi yibilenī።
Máte také rád / ráda pórek? ን--ም ከ--ላ-ኽ“ -ብ----ፈ-ዉ ዲ--? ንስኹም ከ „ላውኽ“ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? ን-ኹ- ከ „-ው-“ ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- --------------------------- ንስኹም ከ „ላውኽ“ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
n-si---m--k--„la-ih--“--i-il-‘i tif---wu -----mi? nisih-umi ke „lawih-i“ mibila‘i tifetiwu dīh-īmi? n-s-h-u-i k- „-a-i-̱-“ m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- ------------------------------------------------- nisiẖumi ke „lawiẖi“ mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? “--ኹም-ከ---ወ--ራ-ት--ብ-ዕ ---ዉ ዲኺም? “ንስኹም ከ „ሳወርክራውት ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? “-ስ-ም ከ „-ወ-ክ-ው- ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- ------------------------------- “ንስኹም ከ „ሳወርክራውት ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
“n-s-ẖ--i-k- „--w---kiraw-t- mib--a---ti-eti-- dī-̱ī-i? “nisih-umi ke „sawerikirawiti mibila‘i tifetiwu dīh-īmi? “-i-i-̱-m- k- „-a-e-i-i-a-i-i m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- -------------------------------------------------------- “nisiẖumi ke „sawerikirawiti mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máte také rád / ráda čočku? ንስኹም ከ-ዓ-ስ---ላ- -----ዲ-ም? ንስኹም ከ ዓደስ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? ን-ኹ- ከ ዓ-ስ ም-ላ- ት-ት- ዲ-ም- ------------------------- ንስኹም ከ ዓደስ ምብላዕ ትፈትዉ ዲኺም? 0
ni-i-̱um- k- ‘ad--i mi--la‘i -ifet-w- d-ẖ-m-? nisih-umi ke ‘adesi mibila‘i tifetiwu dīh-īmi? n-s-h-u-i k- ‘-d-s- m-b-l-‘- t-f-t-w- d-h-ī-i- ---------------------------------------------- nisiẖumi ke ‘adesi mibila‘i tifetiwu dīẖīmi?
Máš také rád / ráda mrkev? ንስኻ-- ካ-ቲ ምብ------ --? ንስኻ ከ ካሮቲ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? ን-ኻ ከ ካ-ቲ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? ---------------------- ንስኻ ከ ካሮቲ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
n--ih----e -a--t- mi-i---i ti-etu-d--̱-? nisih-a ke karotī mibila‘i tifetu dīh-a? n-s-h-a k- k-r-t- m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ---------------------------------------- nisiẖa ke karotī mibila‘i tifetu dīẖa?
Máš také rád / ráda brokolici? ‘ንስ- ከ „---ኮ-- ም--- ትፈቱ ዲ-? ‘ንስኻ ከ „ ብሮኮሊ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? ‘-ስ- ከ „ ብ-ኮ-“ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? --------------------------- ‘ንስኻ ከ „ ብሮኮሊ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
‘nis-ẖ---e------ok---- mi-il-----i---- --ẖa? ‘nisih-a ke „ birokolī“ mibila‘i tifetu dīh-a? ‘-i-i-̱- k- „ b-r-k-l-“ m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ---------------------------------------------- ‘nisiẖa ke „ birokolī“ mibila‘i tifetu dīẖa?
Máš také rád / ráda papriku? ንስኻ-ከ-ፓፕሪካ“ ምብ-ዕ ትፈቱ---? ንስኻ ከ ፓፕሪካ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? ን-ኻ ከ ፓ-ሪ-“ ም-ላ- ት-ቱ ዲ-? ------------------------ ንስኻ ከ ፓፕሪካ“ ምብላዕ ትፈቱ ዲኻ? 0
nisiẖa--- pap-r-k-- --b-l--i tife-u-d-ẖa? nisih-a ke papirīka“ mibila‘i tifetu dīh-a? n-s-h-a k- p-p-r-k-“ m-b-l-‘- t-f-t- d-h-a- ------------------------------------------- nisiẖa ke papirīka“ mibila‘i tifetu dīẖa?
Nemám rád cibuli. ኣነ-ሽ--ቲ ኣ------። ኣነ ሽጉርቲ ኣይፈቱን’የ። ኣ- ሽ-ር- ኣ-ፈ-ን-የ- ---------------- ኣነ ሽጉርቲ ኣይፈቱን’የ። 0
a-- -h-gu--tī --------i’y-። ane shiguritī ayifetuni’ye። a-e s-i-u-i-ī a-i-e-u-i-y-። --------------------------- ane shiguritī ayifetuni’ye።
Nemám rád olivy. ኣ--“ኦ-ቭ” ኣ-ፈቱ---። ኣነ “ኦሊቭ” ኣይፈቱን’የ። ኣ- “-ሊ-” ኣ-ፈ-ን-የ- ----------------- ኣነ “ኦሊቭ” ኣይፈቱን’የ። 0
an- -----i- ay-fe----’-e። ane “olīvi” ayifetuni’ye። a-e “-l-v-” a-i-e-u-i-y-። ------------------------- ane “olīvi” ayifetuni’ye።
Nemám rád houby. ቅ-ጥሻ----ይፈ----። ቅንጥሻታት ኣይፈቱን’የ። ቅ-ጥ-ታ- ኣ-ፈ-ን-የ- --------------- ቅንጥሻታት ኣይፈቱን’የ። 0
k’--it’-s--t-ti-a---etuni’--። k’init’ishatati ayifetuni’ye። k-i-i-’-s-a-a-i a-i-e-u-i-y-። ----------------------------- k’init’ishatati ayifetuni’ye።

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!