Konverzační příručka

cs V restauraci 4   »   kk At the restaurant 4

32 [třicet dva]

V restauraci 4

V restauraci 4

32 [отыз екі]

32 [otız eki]

At the restaurant 4

[Meyramxanada 4]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kazaština Poslouchat Více
Jednou hranolky s kečupem. Б-р фри ка-т---, -----пп--. Бір фри картобы, кетчуппен. Б-р ф-и к-р-о-ы- к-т-у-п-н- --------------------------- Бір фри картобы, кетчуппен. 0
Bi- f---karto----k--çw--e-. Bir frï kartobı, ketçwppen. B-r f-ï k-r-o-ı- k-t-w-p-n- --------------------------- Bir frï kartobı, ketçwppen.
A dvakrát s majonézou. Екі порц-ясын ма-о-е-бе- б--і---. Екі порциясын майонезбен беріңіз. Е-і п-р-и-с-н м-й-н-з-е- б-р-ң-з- --------------------------------- Екі порциясын майонезбен беріңіз. 0
Ek- p-rcïya-ı--m---n-z------r----. Eki porcïyasın mayonezben beriñiz. E-i p-r-ï-a-ı- m-y-n-z-e- b-r-ñ-z- ---------------------------------- Eki porcïyasın mayonezben beriñiz.
A třikrát párek s hořčicí. Үш п----- қу----ғ-- ш-ж-------ы-а-ен. Үш порция қуырылған шұжықша, қышамен. Ү- п-р-и- қ-ы-ы-ғ-н ш-ж-қ-а- қ-ш-м-н- ------------------------------------- Үш порция қуырылған шұжықша, қышамен. 0
Ü- -o--ïy--qwı-ı-----ş--ı---, q-şame-. Üş porcïya qwırılğan şujıqşa, qışamen. Ü- p-r-ï-a q-ı-ı-ğ-n ş-j-q-a- q-ş-m-n- -------------------------------------- Üş porcïya qwırılğan şujıqşa, qışamen.
Jakou máte zeleninu? К--өні---ң қан--й түр- -ар? Көкөністің қандай түрі бар? К-к-н-с-і- қ-н-а- т-р- б-р- --------------------------- Көкөністің қандай түрі бар? 0
Kö--ni-t-ñ-q-n-ay-türi b-r? Kökönistiñ qanday türi bar? K-k-n-s-i- q-n-a- t-r- b-r- --------------------------- Kökönistiñ qanday türi bar?
Máte fazole? Ү----ұ--а- б-р-м-? Үрмебұршақ бар ма? Ү-м-б-р-а- б-р м-? ------------------ Үрмебұршақ бар ма? 0
Ü-me--rş-q--a---a? Ürmeburşaq bar ma? Ü-m-b-r-a- b-r m-? ------------------ Ürmeburşaq bar ma?
Máte květák? Гүл----ы---қ-б-т---р --? Гүлді қырыққабат бар ма? Г-л-і қ-р-қ-а-а- б-р м-? ------------------------ Гүлді қырыққабат бар ма? 0
Güldi-qı--qq-b------ --? Güldi qırıqqabat bar ma? G-l-i q-r-q-a-a- b-r m-? ------------------------ Güldi qırıqqabat bar ma?
Mám rád / ráda kukuřici. М---жү-е--н- --й-п---й-і-. Мен жүгеріні сүйіп жеймін. М-н ж-г-р-н- с-й-п ж-й-і-. -------------------------- Мен жүгеріні сүйіп жеймін. 0
M-- -ü-e-----s--ip----m-n. Men jügerini süyip jeymin. M-n j-g-r-n- s-y-p j-y-i-. -------------------------- Men jügerini süyip jeymin.
Mám rád / ráda okurky. Мен-қ-ярд--с--іп ж-й---. Мен қиярды сүйіп жеймін. М-н қ-я-д- с-й-п ж-й-і-. ------------------------ Мен қиярды сүйіп жеймін. 0
M-- qïy--d- -ü-i- -e-m--. Men qïyardı süyip jeymin. M-n q-y-r-ı s-y-p j-y-i-. ------------------------- Men qïyardı süyip jeymin.
Mám rád / ráda rajčata. Мен---з-н-қты сүйіп-жей--н. Мен қызанақты сүйіп жеймін. М-н қ-з-н-қ-ы с-й-п ж-й-і-. --------------------------- Мен қызанақты сүйіп жеймін. 0
M-n--ıza----- --------ymi-. Men qızanaqtı süyip jeymin. M-n q-z-n-q-ı s-y-p j-y-i-. --------------------------- Men qızanaqtı süyip jeymin.
Máte také rád / ráda pórek? С-зг------өк п-яз-ұна- м-? Сізге де көк пияз ұнай ма? С-з-е д- к-к п-я- ұ-а- м-? -------------------------- Сізге де көк пияз ұнай ма? 0
S-----d- --- pï--z --ay --? Sizge de kök pïyaz unay ma? S-z-e d- k-k p-y-z u-a- m-? --------------------------- Sizge de kök pïyaz unay ma?
Máte také rád / ráda kyselé zelí? Сіз-е--- а-ы-ылғ-н қ-р-қ---а---н-й--а? Сізге де ашытылған қырыққабат ұнай ма? С-з-е д- а-ы-ы-ғ-н қ-р-қ-а-а- ұ-а- м-? -------------------------------------- Сізге де ашытылған қырыққабат ұнай ма? 0
Sizge -e a---ıl-a--qı--q--ba--un-- --? Sizge de aşıtılğan qırıqqabat unay ma? S-z-e d- a-ı-ı-ğ-n q-r-q-a-a- u-a- m-? -------------------------------------- Sizge de aşıtılğan qırıqqabat unay ma?
Máte také rád / ráda čočku? Сіз-- де-жасы--қ ұн-й-ма? Сізге де жасымық ұнай ма? С-з-е д- ж-с-м-қ ұ-а- м-? ------------------------- Сізге де жасымық ұнай ма? 0
S-zge-de-j-----q-u--y---? Sizge de jasımıq unay ma? S-z-e d- j-s-m-q u-a- m-? ------------------------- Sizge de jasımıq unay ma?
Máš také rád / ráda mrkev? Сен д- сәбізд-------сың б-? Сен де сәбізді ұнатасың ба? С-н д- с-б-з-і ұ-а-а-ы- б-? --------------------------- Сен де сәбізді ұнатасың ба? 0
S-- ---sä---di-un-t------a? Sen de säbizdi unatasıñ ba? S-n d- s-b-z-i u-a-a-ı- b-? --------------------------- Sen de säbizdi unatasıñ ba?
Máš také rád / ráda brokolici? С---д- -ро--о---і-ұ-а--сы- --? Сен де брокколиді ұнатасың ба? С-н д- б-о-к-л-д- ұ-а-а-ы- б-? ------------------------------ Сен де брокколиді ұнатасың ба? 0
Sen ---b--kkolïdi--n-t-s-ñ-ba? Sen de brokkolïdi unatasıñ ba? S-n d- b-o-k-l-d- u-a-a-ı- b-? ------------------------------ Sen de brokkolïdi unatasıñ ba?
Máš také rád / ráda papriku? С-н--- т---і -ұ--ш-ы--н-тасың-б-? Сен де тәтті бұрышты ұнатасың ба? С-н д- т-т-і б-р-ш-ы ұ-а-а-ы- б-? --------------------------------- Сен де тәтті бұрышты ұнатасың ба? 0
Se---e--ät-i----ı-t- un--a--ñ --? Sen de tätti burıştı unatasıñ ba? S-n d- t-t-i b-r-ş-ı u-a-a-ı- b-? --------------------------------- Sen de tätti burıştı unatasıñ ba?
Nemám rád cibuli. М-н пи-зды----тп-й--н. Мен пиязды ұнатпаймын. М-н п-я-д- ұ-а-п-й-ы-. ---------------------- Мен пиязды ұнатпаймын. 0
M-n--ïy---ı-u-at--ymı-. Men pïyazdı unatpaymın. M-n p-y-z-ı u-a-p-y-ı-. ----------------------- Men pïyazdı unatpaymın.
Nemám rád olivy. Мен-з-йт-н---ұн-тпа-мы-. Мен зәйтүнді ұнатпаймын. М-н з-й-ү-д- ұ-а-п-й-ы-. ------------------------ Мен зәйтүнді ұнатпаймын. 0
Men--ä--ü----u---pa---n. Men zäytündi unatpaymın. M-n z-y-ü-d- u-a-p-y-ı-. ------------------------ Men zäytündi unatpaymın.
Nemám rád houby. М-н саң-р-уқұл--т- --атп-йм--. Мен саңырауқұлақты ұнатпаймын. М-н с-ң-р-у-ұ-а-т- ұ-а-п-й-ы-. ------------------------------ Мен саңырауқұлақты ұнатпаймын. 0
Me-----ırawq---qtı -n----y--n. Men sañırawqulaqtı unatpaymın. M-n s-ñ-r-w-u-a-t- u-a-p-y-ı-. ------------------------------ Men sañırawqulaqtı unatpaymın.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Tónové jazyky

Většina jazyků, kterými se na světě mluví, jsou tónové. U tónových jazyků je rozhodující výška tónů. Ta určuje, jaký význam slova nebo slabiky mají. Tón je tedy pevně spojen se slovem. Většina jazyků, kterými se hovoří v Asii, jsou tónové. Patří k nim například čínština, thajština a vietnamština. Také v Africe je mnoho tónových jazyků. Mnohé domorodé jazyky Ameriky patří rovněž k tónovým jazykům. Indoevropské jazyky obsahují většinou jen tonální prvky. To se týká například i švédštiny nebo srbštiny. Počet tónových výšek se v jednotlivých jazycích liší. V čínštině existují čtyři různé tóny. Slabika ma může tak mít čtyři významy. Znamená matka, konopí, kůň a nadávat . Zajímavé je, že tónové jazyky mají vliv i na náš sluch. Ukázaly to studie týkající se absolutního sluchu. Absolutní sluch je schopnost přesně určit výšku tónu. V Evropě a Severní Americe se absolutní sluch vyskytuje jen zřídka. Má jej méně než 1 člověk z 10 000. U rodilých mluvčích čínštiny je tomu jinak. Zde má tuto zvláštní schopnost 9krát více lidí. Jako malé děti jsme měli absolutní sluch všichni. Potřebujeme jej totiž, abychom se naučili správně mluvit. Bohužel však jej většina lidí zase ztratí. Výška tónů je samozřejmě důležitá také v hudbě. To platí zejména pro kultury, které mluví tónovými jazyky. Ty musí melodii velmi přesně dodržovat. Jinak může být z krásné milostné písně nesmyslný zpěv!