Konverzační příručka

cs Práce   »   ku Working

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pêncî û pênc]

Working

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština kurdština Poslouchat Více
Čím se živíte? Pîş------ ---y-? Pîşeyê we çi ye? P-ş-y- w- ç- y-? ---------------- Pîşeyê we çi ye? 0
Můj manžel je povoláním lékař. M--- min----î----. Mêrê min bijîşk e. M-r- m-n b-j-ş- e- ------------------ Mêrê min bijîşk e. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Ez----r-j--wek--hem---e-d---b-t--. Ez nîvrojê weke hemşîre dixebitim. E- n-v-o-ê w-k- h-m-î-e d-x-b-t-m- ---------------------------------- Ez nîvrojê weke hemşîre dixebitim. 0
Brzy půjdeme do důchodu. D--e-- -ê- -- ---ê -eq--îd -i--m. Demeke nêz de em ê teqewîd bibim. D-m-k- n-z d- e- ê t-q-w-d b-b-m- ---------------------------------- Demeke nêz de em ê teqewîd bibim. 0
Ale daně jsou vysoké. L-b-l---ac -ê-eye. Lêbelê bac zêdeye. L-b-l- b-c z-d-y-. ------------------ Lêbelê bac zêdeye. 0
A zdravotní pojištění je drahé. Û --so--ri-a ne----î-ê-z--e--e. Û misogeriya nexweşîyê zêde ye. Û m-s-g-r-y- n-x-e-î-ê z-d- y-. ------------------------------- Û misogeriya nexweşîyê zêde ye. 0
Čím chceš jednou být? Tû di-wa-- -i-- ç-? Tû dixwazî bibî çi? T- d-x-a-î b-b- ç-? ------------------- Tû dixwazî bibî çi? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Ez-di-wa--- --bim e--ez-ar. Ez dixwazim bibim endezyar. E- d-x-a-i- b-b-m e-d-z-a-. --------------------------- Ez dixwazim bibim endezyar. 0
Chci jít na univerzitu. Ez-d-x-a--m-z-nî--e-ê --xwînim. Ez dixwazim zanîngehê bixwînim. E- d-x-a-i- z-n-n-e-ê b-x-î-i-. ------------------------------- Ez dixwazim zanîngehê bixwînim. 0
Jsem na stáži. Ez st--y-r im. Ez stajyer im. E- s-a-y-r i-. -------------- Ez stajyer im. 0
Nevydělávám moc. Zê-- -ides--n--im. Zêde bidest naxim. Z-d- b-d-s- n-x-m- ------------------ Zêde bidest naxim. 0
Dělám stáž v zahraničí. Li -er-eyî --lê----a-- dik--. Li derveyî welêt stajê dikim. L- d-r-e-î w-l-t s-a-ê d-k-m- ----------------------------- Li derveyî welêt stajê dikim. 0
To je můj šéf. Ev --fê --n--. Ev şefê min e. E- ş-f- m-n e- -------------- Ev şefê min e. 0
Mám milé spolupracovníky. H----ên m-n e b-ş--ene. Hevalên min e baş hene. H-v-l-n m-n e b-ş h-n-. ----------------------- Hevalên min e baş hene. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. E- -i---vr-yan -e-t-m---çi- q-n-î--. Em di nîvroyan de tim diçin qantînê. E- d- n-v-o-a- d- t-m d-ç-n q-n-î-ê- ------------------------------------ Em di nîvroyan de tim diçin qantînê. 0
Hledám práci. Ez li-k----î--i--rim. Ez li karekî digerim. E- l- k-r-k- d-g-r-m- --------------------- Ez li karekî digerim. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Y------s-lek---- bêkar-im. Yez ji salekê ve bêkar im. Y-z j- s-l-k- v- b-k-r i-. -------------------------- Yez ji salekê ve bêkar im. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. L---- welat- --lek-k-sê b-ka- -ene. Li vî welatî gelek kesê bêkar hene. L- v- w-l-t- g-l-k k-s- b-k-r h-n-. ----------------------------------- Li vî welatî gelek kesê bêkar hene. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?