من--ی-ه--ق---- -نوان--رس-ا- -ا-----ن--
من نیمه وقت به عنوان پرستار کار می-کنم.
-ن ن-م- و-ت ب- ع-و-ن پ-س-ا- ک-ر م--ن-.-
-----------------------------------------
من نیمه وقت به عنوان پرستار کار میکنم. 0 m-- -ime-va--t be------e ---a--â--kâ- -i-o-am.man nime vaght be onvâne parastâr kâr mikonam.m-n n-m- v-g-t b- o-v-n- p-r-s-â- k-r m-k-n-m-----------------------------------------------man nime vaght be onvâne parastâr kâr mikonam.
----ی--و-هم به دانش-ا-----م
من می-خواهم به دانشگاه بروم
-ن م--و-ه- ب- د-ن-گ-ه ب-و-
-----------------------------
من میخواهم به دانشگاه بروم 0 m-n--ik-â-a- d-r--ân-sh-g-h t---il-ko---.man mikhâham dar dânesh-gâh tahsil konam.m-n m-k-â-a- d-r d-n-s---â- t-h-i- k-n-m------------------------------------------man mikhâham dar dânesh-gâh tahsil konam.
---خ-----ز کشو--ک-ر-م-زی---ک-م.
من خارج از کشور کارآموزی می-کنم.
-ن خ-ر- ا- ک-و- ک-ر-م-ز- م--ن-.-
----------------------------------
من خارج از کشور کارآموزی میکنم. 0 ma--d-r k--r-j--z k---v-- kâr---z--m-k-na-.man dar khârej az keshvar kârâmuzi mikonam.m-n d-r k-â-e- a- k-s-v-r k-r-m-z- m-k-n-m--------------------------------------------man dar khârej az keshvar kârâmuzi mikonam.
-ی--رئی- م- اس-.
این رئیس من است.
-ی- ر-ی- م- ا-ت-
------------------
این رئیس من است. 0 i--r--i---man----.in ra-ise man ast.i- r---s- m-n a-t-------------------in ra-ise man ast.
یک-س-- اس- ک- --ک-رم.
یک سال است که بیکارم.
-ک س-ل ا-ت ک- ب-ک-ر-.-
-----------------------
یک سال است که بیکارم. 0 man--e- s-----t-k--b-k-r----t-m.man yek sâl ast ke bikâr hastam.m-n y-k s-l a-t k- b-k-r h-s-a-.--------------------------------man yek sâl ast ke bikâr hastam.
Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole.
Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje.
Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic.
Ale proč tomu tak je?
Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily?
Důvodem je náš vývoj.
Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu.
A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč.
To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil.
Vědci provedli s dětmi různé testy.
Učinili přitom zajímavý objev.
Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím.
Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti.
Děti se naučí mnohé během prvních tří let života.
Každým dnem zažívají něco nového.
Mají v tomto věku také důležité zkušenosti.
Přesto to všechno zmizí.
Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii.
Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat.
Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť.
Funguje jako deník.
Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě.
Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu.
Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka.
A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči.
Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny.
Jsou uloženy někde v našem mozku.
Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?