Konverzační příručka

cs Práce   »   hr Raditi

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pedeset i pet]

Raditi

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Čím se živíte? Št- s-e--o-z-n-m--j-? Što ste po zanimanju? Š-o s-e p- z-n-m-n-u- --------------------- Što ste po zanimanju? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Moj-muž j- lije-ni- -o -ani-anj-. Moj muž je liječnik po zanimanju. M-j m-ž j- l-j-č-i- p- z-n-m-n-u- --------------------------------- Moj muž je liječnik po zanimanju. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. R--i---ol- r---o- --e-e-- -----edic--ska--e-t--. Radim pola radnog vremena kao medicinska sestra. R-d-m p-l- r-d-o- v-e-e-a k-o m-d-c-n-k- s-s-r-. ------------------------------------------------ Radim pola radnog vremena kao medicinska sestra. 0
Brzy půjdeme do důchodu. U-ko-o ---------t---ir----u. Uskoro ćemo dobiti mirovinu. U-k-r- ć-m- d-b-t- m-r-v-n-. ---------------------------- Uskoro ćemo dobiti mirovinu. 0
Ale daně jsou vysoké. A-- -or--- -u v----i. Ali porezi su visoki. A-i p-r-z- s- v-s-k-. --------------------- Ali porezi su visoki. 0
A zdravotní pojištění je drahé. I-z-r-v-t-e-- -siguran---j--s-u--. I zdravstveno osiguranje je skupo. I z-r-v-t-e-o o-i-u-a-j- j- s-u-o- ---------------------------------- I zdravstveno osiguranje je skupo. 0
Čím chceš jednou být? Št- --------dnom-p-s-a-i? Što želiš jednom postati? Š-o ž-l-š j-d-o- p-s-a-i- ------------------------- Što želiš jednom postati? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Žel-----t--i-ž-n-er. Želim biti inženjer. Ž-l-m b-t- i-ž-n-e-. -------------------- Želim biti inženjer. 0
Chci jít na univerzitu. Želi--st-di---- -- sv-učiliš--. Želim studirati na sveučilištu. Ž-l-m s-u-i-a-i n- s-e-č-l-š-u- ------------------------------- Želim studirati na sveučilištu. 0
Jsem na stáži. J- sam -r-pravnik. Ja sam pripravnik. J- s-m p-i-r-v-i-. ------------------ Ja sam pripravnik. 0
Nevydělávám moc. N--z-r-----m p--o. Ne zarađujem puno. N- z-r-đ-j-m p-n-. ------------------ Ne zarađujem puno. 0
Dělám stáž v zahraničí. O-r----em pri-ra---č----t-ž-u i-oze-stvu. Odrađujem pripravnički staž u inozemstvu. O-r-đ-j-m p-i-r-v-i-k- s-a- u i-o-e-s-v-. ----------------------------------------- Odrađujem pripravnički staž u inozemstvu. 0
To je můj šéf. O------m-j-š--. Ovo je moj šef. O-o j- m-j š-f- --------------- Ovo je moj šef. 0
Mám milé spolupracovníky. Ima- d-----ko-e-e. Imam drage kolege. I-a- d-a-e k-l-g-. ------------------ Imam drage kolege. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. U -o-ne u---ek -demo - ---t--u. U podne uvijek idemo u kantinu. U p-d-e u-i-e- i-e-o u k-n-i-u- ------------------------------- U podne uvijek idemo u kantinu. 0
Hledám práci. T-a-im ---no m-es-o. Tražim radno mjesto. T-a-i- r-d-o m-e-t-. -------------------- Tražim radno mjesto. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. J--s-m---ć -od----d----nezap---en /---. Ja sam već godinu dana nezaposlen / -a. J- s-m v-ć g-d-n- d-n- n-z-p-s-e- / --. --------------------------------------- Ja sam već godinu dana nezaposlen / -a. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. U---oj-ze---- --- --e---e nez-p--l-ni-. U ovoj zemlji ima previše nezaposlenih. U o-o- z-m-j- i-a p-e-i-e n-z-p-s-e-i-. --------------------------------------- U ovoj zemlji ima previše nezaposlenih. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?