Konverzační příručka

cs Práce   »   pl Praca

55 [padesát pět]

Práce

Práce

55 [pięćdziesiąt pięć]

Praca

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština polština Poslouchat Více
Čím se živíte? C-y--s---pan-/ pani za--uje zawodo-o? Czym się pan / pani zajmuje zawodowo? C-y- s-ę p-n / p-n- z-j-u-e z-w-d-w-? ------------------------------------- Czym się pan / pani zajmuje zawodowo? 0
Můj manžel je povoláním lékař. Mó- mą-----t ----w--- l--a-z--. Mój mąż jest z zawodu lekarzem. M-j m-ż j-s- z z-w-d- l-k-r-e-. ------------------------------- Mój mąż jest z zawodu lekarzem. 0
Já pracuji jako zdravotní sestra na půl úvazku. Pracuję--a pół-et-tu-j--- p--lę-n--r-a. Pracuję na pół etatu jako pielęgniarka. P-a-u-ę n- p-ł e-a-u j-k- p-e-ę-n-a-k-. --------------------------------------- Pracuję na pół etatu jako pielęgniarka. 0
Brzy půjdeme do důchodu. W-rótc----j-ziemy-n-----r--u-ę. Wkrótce pójdziemy na emeryturę. W-r-t-e p-j-z-e-y n- e-e-y-u-ę- ------------------------------- Wkrótce pójdziemy na emeryturę. 0
Ale daně jsou vysoké. A-- ---atk- s----so-i-. Ale podatki są wysokie. A-e p-d-t-i s- w-s-k-e- ----------------------- Ale podatki są wysokie. 0
A zdravotní pojištění je drahé. I ube-p-ec-e-------o--tne---s- ----k-e. I ubezpieczenie zdrowotne jest wysokie. I u-e-p-e-z-n-e z-r-w-t-e j-s- w-s-k-e- --------------------------------------- I ubezpieczenie zdrowotne jest wysokie. 0
Čím chceš jednou být? K-m -----z----dy--z-stać? Kim chcesz kiedyś zostać? K-m c-c-s- k-e-y- z-s-a-? ------------------------- Kim chcesz kiedyś zostać? 0
Chtěl / chtěla bych být inženýrem / inženýrkou. Chci-ł----z---ać-in---i-re-. Chciałbym zostać inżynierem. C-c-a-b-m z-s-a- i-ż-n-e-e-. ---------------------------- Chciałbym zostać inżynierem. 0
Chci jít na univerzitu. Chcę s-udi--ać -a uni-ersy--c-e. Chcę studiować na uniwersytecie. C-c- s-u-i-w-ć n- u-i-e-s-t-c-e- -------------------------------- Chcę studiować na uniwersytecie. 0
Jsem na stáži. Je-t-----a-ty--nte-. Jestem praktykantem. J-s-e- p-a-t-k-n-e-. -------------------- Jestem praktykantem. 0
Nevydělávám moc. Ni- za---ia- --ż-. Nie zarabiam dużo. N-e z-r-b-a- d-ż-. ------------------ Nie zarabiam dużo. 0
Dělám stáž v zahraničí. Rob-ę-p---ty-i--a-g------. Robię praktyki za granicą. R-b-ę p-a-t-k- z- g-a-i-ą- -------------------------- Robię praktyki za granicą. 0
To je můj šéf. To j----m---sz-f. To jest mój szef. T- j-s- m-j s-e-. ----------------- To jest mój szef. 0
Mám milé spolupracovníky. Ma- -ił-ch-k-l-gów. Mam miłych kolegów. M-m m-ł-c- k-l-g-w- ------------------- Mam miłych kolegów. 0
V poledne jdeme vždy do kantýny. W połu---e--ho--im- --wsz---- -tołó--ę. W południe chodzimy zawsze na stołówkę. W p-ł-d-i- c-o-z-m- z-w-z- n- s-o-ó-k-. --------------------------------------- W południe chodzimy zawsze na stołówkę. 0
Hledám práci. S---am pr--y. Szukam pracy. S-u-a- p-a-y- ------------- Szukam pracy. 0
Už rok jsem nezaměstnaný / nezaměstnaná. Ju---d rok- ----e--b-zr----ny ---e--obo-n-. Już od roku jestem bezrobotny / bezrobotna. J-ż o- r-k- j-s-e- b-z-o-o-n- / b-z-o-o-n-. ------------------------------------------- Już od roku jestem bezrobotny / bezrobotna. 0
V této zemi je příliš mnoho nezaměstnaných. W t-m--r-j- ---t -a-d-------ro-otn--h. W tym kraju jest za dużo bezrobotnych. W t-m k-a-u j-s- z- d-ż- b-z-o-o-n-c-. -------------------------------------- W tym kraju jest za dużo bezrobotnych. 0

Paměť potřebuje řeč

Většina lidí si pamatuje svůj první den ve škole. Avšak den, který tomu předcházel, si už nevybavuje. Z prvních let našeho života si nepamatujeme téměř nic. Ale proč tomu tak je? Proč si nepamatujeme, co jsme jako malé děti zažily? Důvodem je náš vývoj. Řeč a paměť se vyvíjejí zhruba ve stejnou dobu. A proto, abychom si něco zapamatovali, potřebujeme řeč. To znamená, že člověk potřebuje mít slova k tomu, co prožil. Vědci provedli s dětmi různé testy. Učinili přitom zajímavý objev. Jakmile se děti naučí mluvit, zapomenou vše, co se stalo předtím. Počátek řeči je tedy zároveň počátkem paměti. Děti se naučí mnohé během prvních tří let života. Každým dnem zažívají něco nového. Mají v tomto věku také důležité zkušenosti. Přesto to všechno zmizí. Psychologové označují tento fenomén jako dětskou amnézii. Zůstanou pouze věci, které jsou děti schopné pojmenovat. Osobní zážitky uchovává autobiografická paměť. Funguje jako deník. Zaznamenává se do ní vše důležité v našem životě. Tím formuje autobiografická paměť také naši identitu. Její vývoj je však závislý na učení rodného jazyka. A svou paměť můžeme aktivovat pouze pomocí řeči. Věci, které jsme se jako děti naučili, nejsou pochopitelně ztraceny. Jsou uloženy někde v našem mozku. Už k nim však nemáme přístup… -- smůla, že?