Konverzační příručka

cs V bance   »   et Pangas

60 [šedesát]

V bance

V bance

60 [kuuskümmend]

Pangas

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. Ma--oo--ks--o--o- ava--. Ma sooviks kontot avada. M- s-o-i-s k-n-o- a-a-a- ------------------------ Ma sooviks kontot avada. 0
Tady je můj pas. S-in--n-m--p---. Siin on mu pass. S-i- o- m- p-s-. ---------------- Siin on mu pass. 0
A zde je moje adresa. Ja---in -n--- -ad-ess. Ja siin on mu aadress. J- s-i- o- m- a-d-e-s- ---------------------- Ja siin on mu aadress. 0
Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. Ma --o-i-s-----a ko--o-- -----kand-. Ma sooviksin oma kontole raha kanda. M- s-o-i-s-n o-a k-n-o-e r-h- k-n-a- ------------------------------------ Ma sooviksin oma kontole raha kanda. 0
Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. Ma --o-iksi---ma-k--tol--r-ha----t-. Ma sooviksin oma kontolt raha võtta. M- s-o-i-s-n o-a k-n-o-t r-h- v-t-a- ------------------------------------ Ma sooviksin oma kontolt raha võtta. 0
Chci si vyzvednout výpisy z účtu. Ma so-----in--ont-v-ljav-t--. Ma sooviksin kontoväljavõtet. M- s-o-i-s-n k-n-o-ä-j-v-t-t- ----------------------------- Ma sooviksin kontoväljavõtet. 0
Chtěl bych proplatit cestovní šek. Ma-s-ov-ks-- ----i-še-ki------- v----a--. Ma sooviksin reisitšekki rahaks vahetada. M- s-o-i-s-n r-i-i-š-k-i r-h-k- v-h-t-d-. ----------------------------------------- Ma sooviksin reisitšekki rahaks vahetada. 0
Jaký se platí poplatek? K---kõrg-- -n -a-u-? Kui kõrged on tasud? K-i k-r-e- o- t-s-d- -------------------- Kui kõrged on tasud? 0
Kde to mám podepsat? Ku----- a--a---r-u-a-a---an? Kuhu ma alla kirjutama pean? K-h- m- a-l- k-r-u-a-a p-a-? ---------------------------- Kuhu ma alla kirjutama pean? 0
Očekávám převod peněz z Německa. Ma-o---n pan-a--e----e- -a---m--l-. Ma ootan pangaülekannet Saksamaalt. M- o-t-n p-n-a-l-k-n-e- S-k-a-a-l-. ----------------------------------- Ma ootan pangaülekannet Saksamaalt. 0
Tady je číslo mého účtu. S--n-on--- -o-to--m-er. Siin on mu kontonumber. S-i- o- m- k-n-o-u-b-r- ----------------------- Siin on mu kontonumber. 0
Přišly ty peníze? Ka--raha-o- -a-bu-ud? Kas raha on saabunud? K-s r-h- o- s-a-u-u-? --------------------- Kas raha on saabunud? 0
Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. Ma--o----s s--le--aha----e----. Ma sooviks selle raha vahetada. M- s-o-i-s s-l-e r-h- v-h-t-d-. ------------------------------- Ma sooviks selle raha vahetada. 0
Potřebuji americké dolary. M-l on -aja --- d--lare-d. Mul on vaja USA dollareid. M-l o- v-j- U-A d-l-a-e-d- -------------------------- Mul on vaja USA dollareid. 0
Dejte mi, prosím, menší bankovky. Pa--n----ke--u----v-i--s-i--kup-ür-. Palun andke mulle väikeseid kupüüre. P-l-n a-d-e m-l-e v-i-e-e-d k-p-ü-e- ------------------------------------ Palun andke mulle väikeseid kupüüre. 0
Je tady bankovní automat? K-s-s-i-----s---r--aauto-a-t-? Kas siin on sularahaautomaati? K-s s-i- o- s-l-r-h-a-t-m-a-i- ------------------------------ Kas siin on sularahaautomaati? 0
Kolik peněz je možné najednou vybrat? K---palju --h- v----v-l----õ-ta? Kui palju raha võib välja võtta? K-i p-l-u r-h- v-i- v-l-a v-t-a- -------------------------------- Kui palju raha võib välja võtta? 0
Jaké kreditní karty je možné použít? M--l--ei- kre-i--ka---- saa- -i-n-k---t-d-? Milliseid krediitkaarte saab siin kasutada? M-l-i-e-d k-e-i-t-a-r-e s-a- s-i- k-s-t-d-? ------------------------------------------- Milliseid krediitkaarte saab siin kasutada? 0

Existuje univerzální gramatika?

Když se učíme nějaký jazyk, učíme se také jeho gramatiku. Když se děti učí svůj mateřský jazyk, děje se to zcela automaticky. Neuvědomují si, že se jejich mozek učí mnoha pravidlům. Přesto se svůj mateřský jazyk naučí od začátku správně. Protože existuje mnoho jazyků, existuje i mnoho gramatických systémů. Existuje také nějaká univerzální gramatika? Vědci se tím zabývají již dlouhou dobu. Odpovědět na tuto otázku by mohly nové studie. Vědci zkoumající lidský mozek učinili zajímavý objev. Několik lidí se muselo učit gramatická pravidla. Byli to studenti jazykových škol. Učili se japonsky nebo italsky. Polovina těchto gramatických pravidel byla zcela vymyšlená. O tom však studenti nevěděli. Poté jim byly přečteny různé věty. Studenti měli posoudit, zda jsou tyto věty gramaticky správné. Při tomto procesu byl monitorován jejich mozek. To znamená, že vědci měřili aktivitu jejich mozku. Mohli tak sledovat, jak jejich mozek na věty reaguje. A zdá se, že náš mozek gramatiku rozeznává! Při zpracování řeči jsou aktivní určité části mozku. Jednou z těchto oblastí je Brocovo centrum. Je umístěno v levém čelním laloku. Když studenti narazili na skutečná gramatická pravidla, byla tato oblast velmi aktivní. Aktivita naproti tomu značně klesla, když jim byla prezentována vymyšlená gramatika. Je tedy možné, že všechny gramatické systémy mají stejný základ. Všechny by se tak řídily stejnými pravidly. A tato pravidla by u nás byla vrozená…