Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   et midagi soovima

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [seitsekümmend]

midagi soovima

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština estonština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? K-s te-soov-----e --i-s---d-? Kas te sooviksite suitsetada? K-s t- s-o-i-s-t- s-i-s-t-d-? ----------------------------- Kas te sooviksite suitsetada? 0
Chcete si zatančit? Ka- -e s----ks--e-t-nts-da? Kas te sooviksite tantsida? K-s t- s-o-i-s-t- t-n-s-d-? --------------------------- Kas te sooviksite tantsida? 0
Chcete se projít? K-- t- -----k--te-j-lutama--in--? Kas te sooviksite jalutama minna? K-s t- s-o-i-s-t- j-l-t-m- m-n-a- --------------------------------- Kas te sooviksite jalutama minna? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. Ma -oov-ksin-suit---ada. Ma sooviksin suitsetada. M- s-o-i-s-n s-i-s-t-d-. ------------------------ Ma sooviksin suitsetada. 0
Chceš cigaretu? Soov-d sa-s-gar--ti? Soovid sa sigaretti? S-o-i- s- s-g-r-t-i- -------------------- Soovid sa sigaretti? 0
Chce připálit. Ta-----i--t-l-. Ta soovib tuld. T- s-o-i- t-l-. --------------- Ta soovib tuld. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. Ma----vik-i- mi---i -u--. Ma sooviksin midagi juua. M- s-o-i-s-n m-d-g- j-u-. ------------------------- Ma sooviksin midagi juua. 0
Něco bych snědl / snědla. Ma-soo-i-sin---dagi-----. Ma sooviksin midagi süüa. M- s-o-i-s-n m-d-g- s-ü-. ------------------------- Ma sooviksin midagi süüa. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. M---oo-ik--- v--d---uh---. Ma sooviksin veidi puhata. M- s-o-i-s-n v-i-i p-h-t-. -------------------------- Ma sooviksin veidi puhata. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. M- -oo-i-----te-lt-mi--g- k----a. Ma sooviksin teilt midagi küsida. M- s-o-i-s-n t-i-t m-d-g- k-s-d-. --------------------------------- Ma sooviksin teilt midagi küsida. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. M- s--vik-i- t--l----da-i -a-uda. Ma sooviksin teilt midagi paluda. M- s-o-i-s-n t-i-t m-d-g- p-l-d-. --------------------------------- Ma sooviksin teilt midagi paluda. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Ma soo---sin ---le -i-ag- --l-a -eh-. Ma sooviksin teile midagi välja teha. M- s-o-i-s-n t-i-e m-d-g- v-l-a t-h-. ------------------------------------- Ma sooviksin teile midagi välja teha. 0
Co si přejete, prosím? Mi-a-t--soo-i-e--palu-? Mida te soovite, palun? M-d- t- s-o-i-e- p-l-n- ----------------------- Mida te soovite, palun? 0
Přejete si kávu? So-vi-e-t------i? Soovite te kohvi? S-o-i-e t- k-h-i- ----------------- Soovite te kohvi? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Võ----o-----te-pi-e- --e-? Või soovite te pigem teed? V-i s-o-i-e t- p-g-m t-e-? -------------------------- Või soovite te pigem teed? 0
Chceme jet domů. Me-soovi-e-ko-- s-i--. Me soovime koju sõita. M- s-o-i-e k-j- s-i-a- ---------------------- Me soovime koju sõita. 0
Chcete zavolat taxi? Soo---- -- tak--t? Soovite te taksot? S-o-i-e t- t-k-o-? ------------------ Soovite te taksot? 0
Chtějí telefonovat. Nad-so-viva- --l-s-ad-. Nad soovivad helistada. N-d s-o-i-a- h-l-s-a-a- ----------------------- Nad soovivad helistada. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.