Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   ko 뭘 하고 싶어요

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [일흔]

70 [ilheun]

뭘 하고 싶어요

[mwol hago sip-eoyo]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština korejština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? 담배- ----싶어-? 담배를 피우고 싶어요? 담-를 피-고 싶-요- ------------ 담배를 피우고 싶어요? 0
d--------l--i--o ----eoy-? dambaeleul piugo sip-eoyo? d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-? -------------------------- dambaeleul piugo sip-eoyo?
Chcete si zatančit? 춤을-추---어요? 춤을 추고 싶어요? 춤- 추- 싶-요- ---------- 춤을 추고 싶어요? 0
chu----l-c--g- -----o--? chum-eul chugo sip-eoyo? c-u---u- c-u-o s-p-e-y-? ------------------------ chum-eul chugo sip-eoyo?
Chcete se projít? 산책을-하--싶어-? 산책을 하고 싶어요? 산-을 하- 싶-요- ----------- 산책을 하고 싶어요? 0
s------g-e----ag- -i--e---? sanchaeg-eul hago sip-eoyo? s-n-h-e---u- h-g- s-p-e-y-? --------------------------- sanchaeg-eul hago sip-eoyo?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. 저- 담-- --- -어-. 저는 담배를 피우고 싶어요. 저- 담-를 피-고 싶-요- --------------- 저는 담배를 피우고 싶어요. 0
jeone---d-m-a--eul-p-u-o---p---y-. jeoneun dambaeleul piugo sip-eoyo. j-o-e-n d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-. ---------------------------------- jeoneun dambaeleul piugo sip-eoyo.
Chceš cigaretu? 담-- --- 싶어요? 담배를 피우고 싶어요? 담-를 피-고 싶-요- ------------ 담배를 피우고 싶어요? 0
damb-e---- p--go-s-p-e---? dambaeleul piugo sip-eoyo? d-m-a-l-u- p-u-o s-p-e-y-? -------------------------- dambaeleul piugo sip-eoyo?
Chce připálit. 그- 불---해-. 그는 불을 원해요. 그- 불- 원-요- ---------- 그는 불을 원해요. 0
ge-ne-- -u----l-won--eyo. geuneun bul-eul wonhaeyo. g-u-e-n b-l-e-l w-n-a-y-. ------------------------- geuneun bul-eul wonhaeyo.
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. 저는 --마-- -어-. 저는 뭘 마시고 싶어요. 저- 뭘 마-고 싶-요- ------------- 저는 뭘 마시고 싶어요. 0
jeo-----m--- -as--o-s-p----o. jeoneun mwol masigo sip-eoyo. j-o-e-n m-o- m-s-g- s-p-e-y-. ----------------------------- jeoneun mwol masigo sip-eoyo.
Něco bych snědl / snědla. 저는 --먹- 싶어-. 저는 뭘 먹고 싶어요. 저- 뭘 먹- 싶-요- ------------ 저는 뭘 먹고 싶어요. 0
j--n-un-m---------o-si--eoyo. jeoneun mwol meoggo sip-eoyo. j-o-e-n m-o- m-o-g- s-p-e-y-. ----------------------------- jeoneun mwol meoggo sip-eoyo.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. 저는 조금 -- 싶-요. 저는 조금 쉬고 싶어요. 저- 조- 쉬- 싶-요- ------------- 저는 조금 쉬고 싶어요. 0
j-o-e-n jo-eu- swi-o -ip--oyo. jeoneun jogeum swigo sip-eoyo. j-o-e-n j-g-u- s-i-o s-p-e-y-. ------------------------------ jeoneun jogeum swigo sip-eoyo.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. 저는--신에게-----보---어요. 저는 당신에게 뭘 물어보고 싶어요. 저- 당-에- 뭘 물-보- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 물어보고 싶어요. 0
jeo--un ---gs-n-e---mwo---u----bo-o si--eo--. jeoneun dangsin-ege mwol mul-eobogo sip-eoyo. j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- m-l-e-b-g- s-p-e-y-. --------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol mul-eobogo sip-eoyo.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. 저는 당신에--- -탁---싶어요. 저는 당신에게 뭘 부탁하고 싶어요. 저- 당-에- 뭘 부-하- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 부탁하고 싶어요. 0
je--eun d-ngsin--ge ---l-but-gh--o-s-p--o-o. jeoneun dangsin-ege mwol butaghago sip-eoyo. j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- b-t-g-a-o s-p-e-y-. -------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol butaghago sip-eoyo.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. 저는-당신에게---대--- --요. 저는 당신에게 뭘 대접하고 싶어요. 저- 당-에- 뭘 대-하- 싶-요- ------------------- 저는 당신에게 뭘 대접하고 싶어요. 0
j---e-n-d-n-s-n---- -w-l-dae-e-bha-o sip----o. jeoneun dangsin-ege mwol daejeobhago sip-eoyo. j-o-e-n d-n-s-n-e-e m-o- d-e-e-b-a-o s-p-e-y-. ---------------------------------------------- jeoneun dangsin-ege mwol daejeobhago sip-eoyo.
Co si přejete, prosím? 뭘 --고-싶--? 뭘 마시고 싶어요? 뭘 마-고 싶-요- ---------- 뭘 마시고 싶어요? 0
mwol -asigo-----eo--? mwol masigo sip-eoyo? m-o- m-s-g- s-p-e-y-? --------------------- mwol masigo sip-eoyo?
Přejete si kávu? 커-를-----싶-요? 커피를 마시고 싶어요? 커-를 마-고 싶-요- ------------ 커피를 마시고 싶어요? 0
ke-p-le-l mas-g---i---oy-? keopileul masigo sip-eoyo? k-o-i-e-l m-s-g- s-p-e-y-? -------------------------- keopileul masigo sip-eoyo?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? 아-- 차가---좋아요? 아니면 차가 더 좋아요? 아-면 차- 더 좋-요- ------------- 아니면 차가 더 좋아요? 0
a----e----hag- --o jo--ayo? animyeon chaga deo joh-ayo? a-i-y-o- c-a-a d-o j-h-a-o- --------------------------- animyeon chaga deo joh-ayo?
Chceme jet domů. 우리---으로-가고--어요. 우리는 집으로 가고 싶어요. 우-는 집-로 가- 싶-요- --------------- 우리는 집으로 가고 싶어요. 0
ul-ne-n -ib-e----gago-s-p-e-y-. ulineun jib-eulo gago sip-eoyo. u-i-e-n j-b-e-l- g-g- s-p-e-y-. ------------------------------- ulineun jib-eulo gago sip-eoyo.
Chcete zavolat taxi? 택-를 ---? 택시를 원해요? 택-를 원-요- -------- 택시를 원해요? 0
t-eg-i--ul -o-hae-o? taegsileul wonhaeyo? t-e-s-l-u- w-n-a-y-? -------------------- taegsileul wonhaeyo?
Chtějí telefonovat. 그-은-----하- ---. 그들은 전화를 하고 싶어요. 그-은 전-를 하- 싶-요- --------------- 그들은 전화를 하고 싶어요. 0
g---eul-eu- -e---waleul--ag-------oyo. geudeul-eun jeonhwaleul hago sip-eoyo. g-u-e-l-e-n j-o-h-a-e-l h-g- s-p-e-y-. -------------------------------------- geudeul-eun jeonhwaleul hago sip-eoyo.

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.