Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   te ఇష్టపడటం

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [డెబ్బై]

70 [Ḍebbai]

ఇష్టపడటం

[Iṣṭapaḍaṭaṁ]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština telužština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? మ-కు పొగ--ర-గడ--ఇ--ట---ా? మ-క- ప-గత-ర-గడ- ఇష-టమ-న-? మ-క- ప-గ-్-ా-డ- ఇ-్-మ-న-? ------------------------- మీకు పొగత్రాగడం ఇష్టమేనా? 0
Mīk--po---r-gaḍ---iṣ--m--ā? Mīku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamēnā? M-k- p-g-t-ā-a-a- i-ṭ-m-n-? --------------------------- Mīku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chcete si zatančit? మీ-- డ్య-ంస్-చ--డ----్టమ-నా? మ-క- డ-య--స- చ-యడ- ఇష-టమ-న-? మ-క- డ-య-ం-్ చ-య-ం ఇ-్-మ-న-? ---------------------------- మీకు డ్యాంస్ చేయడం ఇష్టమేనా? 0
Mīk--ḍ-ā-s ----ḍa- i--am-n-? Mīku ḍyāns cēyaḍaṁ iṣṭamēnā? M-k- ḍ-ā-s c-y-ḍ-ṁ i-ṭ-m-n-? ---------------------------- Mīku ḍyāns cēyaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chcete se projít? మ-క-----ి--- -ి-వె----ం-ఇ-్-మ--ా? మ-క- వ-క--గ- క- వ-ళ-ళడ- ఇష-టమ-న-? మ-క- వ-క-ం-్ క- వ-ళ-ళ-ం ఇ-్-మ-న-? --------------------------------- మీకు వాకింగ్ కి వెళ్ళడం ఇష్టమేనా? 0
Mī-u -----g--- ve--a-aṁ-iṣṭa---ā? Mīku vākiṅg ki veḷḷaḍaṁ iṣṭamēnā? M-k- v-k-ṅ- k- v-ḷ-a-a- i-ṭ-m-n-? --------------------------------- Mīku vākiṅg ki veḷḷaḍaṁ iṣṭamēnā?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. నా-- --గత్----ం--ష--మే న-క- ప-గత-ర-గడ- ఇష-టమ- న-క- ప-గ-్-ా-డ- ఇ-్-మ- ---------------------- నాకు పొగత్రాగడం ఇష్టమే 0
Nā-u p-gatrā-aḍ-ṁ---ṭ--ē Nāku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamē N-k- p-g-t-ā-a-a- i-ṭ-m- ------------------------ Nāku pogatrāgaḍaṁ iṣṭamē
Chceš cigaretu? మీక- ఒక స-గరెట్ క-వ-లా? మ-క- ఒక స-గర-ట- క-వ-ల-? మ-క- ఒ- స-గ-ె-్ క-వ-ల-? ----------------------- మీకు ఒక సిగరెట్ కావాలా? 0
Mī---oka--iga--ṭ -āvā--? Mīku oka sigareṭ kāvālā? M-k- o-a s-g-r-ṭ k-v-l-? ------------------------ Mīku oka sigareṭ kāvālā?
Chce připálit. ఆయ--ి బత్-ీ-కా---ి ఆయనక- బత-త- క-వ-ల- ఆ-న-ి బ-్-ీ క-వ-ల- ------------------ ఆయనకి బత్తీ కావాలి 0
Ā----ki-----ī-----li Āyanaki battī kāvāli Ā-a-a-i b-t-ī k-v-l- -------------------- Āyanaki battī kāvāli
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. న-క- -ద- తాగ-----ఉ-ది న-క- ఎద- త-గ-లన- ఉ-ద- న-క- ఎ-ో త-గ-ల-ి ఉ-ద- --------------------- నాకు ఎదో తాగాలని ఉంది 0
N--u-ed--t----an--u-di Nāku edō tāgālani undi N-k- e-ō t-g-l-n- u-d- ---------------------- Nāku edō tāgālani undi
Něco bych snědl / snědla. న-----ద- త-న---ి---ది న-క- ఎద- త-న-లన- ఉ-ద- న-క- ఎ-ో త-న-ల-ి ఉ-ద- --------------------- నాకు ఎదో తినాలని ఉంది 0
N--- --ō-t--āl--i undi Nāku edō tinālani undi N-k- e-ō t-n-l-n- u-d- ---------------------- Nāku edō tinālani undi
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. నా-ు-కొంచ---ి---మించ-లని ఉ-ది న-క- క--చ- వ-శ-రమ--చ-లన- ఉ-ద- న-క- క-ం-ం వ-శ-ర-ి-చ-ల-ి ఉ-ద- ----------------------------- నాకు కొంచం విశ్రమించాలని ఉంది 0
Nāku----̄-aṁ----ra--n̄-ā-a-i-un-i Nāku kon-caṁ viśramin-cālani undi N-k- k-n-c-ṁ v-ś-a-i-̄-ā-a-i u-d- --------------------------------- Nāku kon̄caṁ viśramin̄cālani undi
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. నా-- మ-మ్మల్----దో -డగ-లని-ఉ-ది న-క- మ-మ-మల-న- ఎద- అడగ-లన- ఉ-ద- న-క- మ-మ-మ-్-ి ఎ-ో అ-గ-ల-ి ఉ-ద- ------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని ఎదో అడగాలని ఉంది 0
Nāk--m--'ma----e---a--gā-an- --di Nāku mim'malni edō aḍagālani undi N-k- m-m-m-l-i e-ō a-a-ā-a-i u-d- --------------------------------- Nāku mim'malni edō aḍagālani undi
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. న-కు-మ-------ి దేని-----గా-న---ంది న-క- మ-మ-మల-న- ద-న-క- అడగ-లన- ఉ-ద- న-క- మ-మ-మ-్-ి ద-న-క- అ-గ-ల-ి ఉ-ద- ---------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని దేనికో అడగాలని ఉంది 0
Nā----i-'m-lni--ē--k- -ḍ-gā-a-i-undi Nāku mim'malni dēnikō aḍagālani undi N-k- m-m-m-l-i d-n-k- a-a-ā-a-i u-d- ------------------------------------ Nāku mim'malni dēnikō aḍagālani undi
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. న-కు -ిమ్మ-్-ి దేన--- -హ--ాన-ం-ా-ని--ం-ి న-క- మ-మ-మల-న- ద-న-క- ఆహ-వ-న--చ-లన- ఉ-ద- న-క- మ-మ-మ-్-ి ద-న-క- ఆ-్-ా-ి-చ-ల-ి ఉ-ద- ---------------------------------------- నాకు మిమ్మల్ని దేనికో ఆహ్వానించాలని ఉంది 0
N--- --m'--ln- dēn-kō -hv----̄c---n--un-i Nāku mim'malni dēnikō āhvānin-cālani undi N-k- m-m-m-l-i d-n-k- ā-v-n-n-c-l-n- u-d- ----------------------------------------- Nāku mim'malni dēnikō āhvānin̄cālani undi
Co si přejete, prosím? మీక- -మి క--ాలి? మ-క- ఏమ- క-వ-ల-? మ-క- ఏ-ి క-వ-ల-? ---------------- మీకు ఏమి కావాలి? 0
M--u -m- ---ā-i? Mīku ēmi kāvāli? M-k- ē-i k-v-l-? ---------------- Mīku ēmi kāvāli?
Přejete si kávu? మ--- -ాఫ- కావ-లా? మ-క- క-ఫ- క-వ-ల-? మ-క- క-ఫ- క-వ-ల-? ----------------- మీకు కాఫీ కావాలా? 0
Mīk---ā-h---āv--ā? Mīku kāphī kāvālā? M-k- k-p-ī k-v-l-? ------------------ Mīku kāphī kāvālā?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? లేదా ట- ----ా-ి---ఇ-్-ప--ా--? ల-ద- ట- త-గట-న-క- ఇష-టపడత-ర-? ల-ద- ట- త-గ-ా-ి-ి ఇ-్-ప-త-ర-? ----------------------------- లేదా టీ తాగటానికి ఇష్టపడతారా? 0
Lēd- ṭī t-g-ṭāniki-i--a-aḍa-ā-ā? Lēdā ṭī tāgaṭāniki iṣṭapaḍatārā? L-d- ṭ- t-g-ṭ-n-k- i-ṭ-p-ḍ-t-r-? -------------------------------- Lēdā ṭī tāgaṭāniki iṣṭapaḍatārā?
Chceme jet domů. మ--ు -ం--క- -ెళ-ళ--న----ుకుం-ు--నాము మ-మ- ఇ-ట-క- వ-ళ-ళ-లన- అన-క--ట-న-న-మ- మ-మ- ఇ-ట-క- వ-ళ-ళ-ల-ి అ-ు-ు-ట-న-న-మ- ------------------------------------ మేము ఇంటికి వెళ్ళాలని అనుకుంటున్నాము 0
M--u-i----- --ḷ--l-ni anu---ṭ--nā-u Mēmu iṇṭiki veḷḷālani anukuṇṭunnāmu M-m- i-ṭ-k- v-ḷ-ā-a-i a-u-u-ṭ-n-ā-u ----------------------------------- Mēmu iṇṭiki veḷḷālani anukuṇṭunnāmu
Chcete zavolat taxi? మీ-ు---క్-ీ----ా-ా? మ-క- ట-క-స- క-వ-ల-? మ-క- ట-క-స- క-వ-ల-? ------------------- మీకు టాక్సీ కావాలా? 0
Mī-- ṭ--------ā--? Mīku ṭāksī kāvālā? M-k- ṭ-k-ī k-v-l-? ------------------ Mīku ṭāksī kāvālā?
Chtějí telefonovat. వ----- -క-కా----ేస-కోవ------ను--ంటున----ు వ-ళ-ళ- ఒక క-ల- చ-స-క-వ-లన- అన-క--ట-న-న-ర- వ-ళ-ళ- ఒ- క-ల- చ-స-క-వ-ల-ి అ-ు-ు-ట-న-న-ర- ----------------------------------------- వాళ్ళు ఒక కాల్ చేసుకోవాలని అనుకుంటున్నారు 0
V--ḷ---k--kāl--ēs---v-l----a------unn--u Vāḷḷu oka kāl cēsukōvālani anukuṇṭunnāru V-ḷ-u o-a k-l c-s-k-v-l-n- a-u-u-ṭ-n-ā-u ---------------------------------------- Vāḷḷu oka kāl cēsukōvālani anukuṇṭunnāru

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.