Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   am የሆነ ነገር ለመወዳደር

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [ሰባ]

70 [seba]

የሆነ ነገር ለመወዳደር

[mewidedi]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština amharština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? ማ-ስ---ልጋ-? ማጨስ ይፈልጋሉ? ማ-ስ ይ-ል-ሉ- ---------- ማጨስ ይፈልጋሉ? 0
m--h-esi yi---ig-lu? mach’esi yifeligalu? m-c-’-s- y-f-l-g-l-? -------------------- mach’esi yifeligalu?
Chcete si zatančit? መደ-ስ -ፈልጋ-? መደነስ ይፈልጋሉ? መ-ነ- ይ-ል-ሉ- ----------- መደነስ ይፈልጋሉ? 0
m---ne-- y-f-li-al-? medenesi yifeligalu? m-d-n-s- y-f-l-g-l-? -------------------- medenesi yifeligalu?
Chcete se projít? የእ---ጉ---ድረ---ፈ--ሉ? የእግር ጉዞ ማድረግ ይፈልጋሉ? የ-ግ- ጉ- ማ-ረ- ይ-ል-ሉ- ------------------- የእግር ጉዞ ማድረግ ይፈልጋሉ? 0
ye----r--g-z- --d----i--i--li-alu? ye’igiri guzo madiregi yifeligalu? y-’-g-r- g-z- m-d-r-g- y-f-l-g-l-? ---------------------------------- ye’igiri guzo madiregi yifeligalu?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. ማ-- እ----ው ማጨስ እፈልጋለው ማ-ስ እ-ል-ለ- ---------- ማጨስ እፈልጋለው 0
ma---e---ife--galewi mach’esi ifeligalewi m-c-’-s- i-e-i-a-e-i -------------------- mach’esi ifeligalewi
Chceš cigaretu? ሲ-ራ ት--ጋ-ህ-ጊ--ሽ? ሲጋራ ትፈልጋለህ/ጊያለሽ? ሲ-ራ ት-ል-ለ-/-ያ-ሽ- ---------------- ሲጋራ ትፈልጋለህ/ጊያለሽ? 0
s-g-r- -ifelig-l----gī-a-e-hi? sīgara tifeligalehi/gīyaleshi? s-g-r- t-f-l-g-l-h-/-ī-a-e-h-? ------------------------------ sīgara tifeligalehi/gīyaleshi?
Chce připálit. እ---ይተ- -ፈ-ጋል እሱ ላይተር ይፈልጋል እ- ላ-ተ- ይ-ል-ል ------------- እሱ ላይተር ይፈልጋል 0
isu-l-yi---i--ifeli-ali isu layiteri yifeligali i-u l-y-t-r- y-f-l-g-l- ----------------------- isu layiteri yifeligali
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. ጥ-------መጠጣት --ል---። ጥቂት ነገር መጠጣት እፈልጋለው። ጥ-ት ነ-ር መ-ጣ- እ-ል-ለ-። -------------------- ጥቂት ነገር መጠጣት እፈልጋለው። 0
t’-k---i nege-i-m----t-a---ife---a-e--. t’ik’īti negeri met’et’ati ifeligalewi. t-i-’-t- n-g-r- m-t-e-’-t- i-e-i-a-e-i- --------------------------------------- t’ik’īti negeri met’et’ati ifeligalewi.
Něco bych snědl / snědla. ጥ-ት ነገር----- እ-----። ጥቂት ነገር መብላት እፈልጋለው። ጥ-ት ነ-ር መ-ላ- እ-ል-ለ-። -------------------- ጥቂት ነገር መብላት እፈልጋለው። 0
t--k’īt- -eger- meb--a---i------le-i. t’ik’īti negeri mebilati ifeligalewi. t-i-’-t- n-g-r- m-b-l-t- i-e-i-a-e-i- ------------------------------------- t’ik’īti negeri mebilati ifeligalewi.
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. ትንሽ--ረፍ እፈልጋለ-። ትንሽ ማረፍ እፈልጋለው። ት-ሽ ማ-ፍ እ-ል-ለ-። --------------- ትንሽ ማረፍ እፈልጋለው። 0
t--------a-ef- i---i-a---i. tinishi marefi ifeligalewi. t-n-s-i m-r-f- i-e-i-a-e-i- --------------------------- tinishi marefi ifeligalewi.
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. ጥ-- --ር----ቅ- እ----ው። ጥቂት ነገር ልጠይቅዎ እፈልጋለው። ጥ-ት ነ-ር ል-ይ-ዎ እ-ል-ለ-። --------------------- ጥቂት ነገር ልጠይቅዎ እፈልጋለው። 0
t-ik’īt---eg-ri l-t-----’iw--i--l-g-l-w-. t’ik’īti negeri lit’eyik’iwo ifeligalewi. t-i-’-t- n-g-r- l-t-e-i-’-w- i-e-i-a-e-i- ----------------------------------------- t’ik’īti negeri lit’eyik’iwo ifeligalewi.
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. ጥ-ት-ነ-ር እን-ሰ-ኝ----ቅ---ፈልጋ--። ጥቂት ነገር እንዲሰጡኝ ልጠይቅዎ እፈልጋለው። ጥ-ት ነ-ር እ-ዲ-ጡ- ል-ይ-ዎ እ-ል-ለ-። ---------------------------- ጥቂት ነገር እንዲሰጡኝ ልጠይቅዎ እፈልጋለው። 0
t-----ti ne-e-- ---d--et-u-y- --t’-y--’iw---fel--a-ew-. t’ik’īti negeri inidīset’unyi lit’eyik’iwo ifeligalewi. t-i-’-t- n-g-r- i-i-ī-e-’-n-i l-t-e-i-’-w- i-e-i-a-e-i- ------------------------------------------------------- t’ik’īti negeri inidīset’unyi lit’eyik’iwo ifeligalewi.
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. ልጋ-ዝዎ እ----ው። ልጋብዝዎ እፈልጋለው። ል-ብ-ዎ እ-ል-ለ-። ------------- ልጋብዝዎ እፈልጋለው። 0
l-ga-iz-wo--f---g---w-. ligabiziwo ifeligalewi. l-g-b-z-w- i-e-i-a-e-i- ----------------------- ligabiziwo ifeligalewi.
Co si přejete, prosím? ም- እንዳቀርብልዎ---ል--? ምን እንዳቀርብልዎ ይፈልጋሉ? ም- እ-ዳ-ር-ል- ይ-ል-ሉ- ------------------ ምን እንዳቀርብልዎ ይፈልጋሉ? 0
m-n---n-d-k’e-i---iw- yife-iga--? mini inidak’eribiliwo yifeligalu? m-n- i-i-a-’-r-b-l-w- y-f-l-g-l-? --------------------------------- mini inidak’eribiliwo yifeligalu?
Přejete si kávu? ቡና ---ጋ-? ቡና ይፈልጋሉ? ቡ- ይ-ል-ሉ- --------- ቡና ይፈልጋሉ? 0
buna y-f-lig---? buna yifeligalu? b-n- y-f-l-g-l-? ---------------- buna yifeligalu?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? ወ-ስ -- ይወዳሉ? ወይስ ሻይ ይወዳሉ? ወ-ስ ሻ- ይ-ዳ-? ------------ ወይስ ሻይ ይወዳሉ? 0
w--i-i----yi-y-we--l-? weyisi shayi yiwedalu? w-y-s- s-a-i y-w-d-l-? ---------------------- weyisi shayi yiwedalu?
Chceme jet domů. ወ---ት-መንዳት --ፈ--ለ-። ወደ ቤት መንዳት እንፈልጋለን። ወ- ቤ- መ-ዳ- እ-ፈ-ጋ-ን- ------------------- ወደ ቤት መንዳት እንፈልጋለን። 0
w-de bēti -en-da-- -ni---igaleni. wede bēti menidati inifeligaleni. w-d- b-t- m-n-d-t- i-i-e-i-a-e-i- --------------------------------- wede bēti menidati inifeligaleni.
Chcete zavolat taxi? ታክ- ---ጋሉ? ታክሲ ይፈልጋሉ? ታ-ሲ ይ-ል-ሉ- ---------- ታክሲ ይፈልጋሉ? 0
t----ī-y--e-i-a-u? takisī yifeligalu? t-k-s- y-f-l-g-l-? ------------------ takisī yifeligalu?
Chtějí telefonovat. ስል- መ-ወ--ይ---ሉ？ ስልክ መደወል ይፈልጋሉ？ ስ-ክ መ-ወ- ይ-ል-ሉ- --------------- ስልክ መደወል ይፈልጋሉ？ 0
s-l--i-------li---fel-galu？ siliki medeweli yifeligalu？ s-l-k- m-d-w-l- y-f-l-g-l-？ --------------------------- siliki medeweli yifeligalu？

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.