И----е л- д- -у-ит-?
Искате ли да пушите?
И-к-т- л- д- п-ш-т-?
--------------------
Искате ли да пушите? 0 I--a-e li--- -ushite?Iskate li da pushite?I-k-t- l- d- p-s-i-e----------------------Iskate li da pushite?
И-ка-- ли да--ан-у--т-?
Искате ли да танцувате?
И-к-т- л- д- т-н-у-а-е-
-----------------------
Искате ли да танцувате? 0 I-k-t- -i--- t-----v---?Iskate li da tantsuvate?I-k-t- l- d- t-n-s-v-t-?------------------------Iskate li da tantsuvate?
Иск--- ли-да-с- р-зход--е?
Искате ли да се разходите?
И-к-т- л- д- с- р-з-о-и-е-
--------------------------
Искате ли да се разходите? 0 Isk-te-li -a----raz-h-dite?Iskate li da se razkhodite?I-k-t- l- d- s- r-z-h-d-t-?---------------------------Iskate li da se razkhodite?
Ис--м--а--уша.
Искам да пуша.
И-к-м д- п-ш-.
--------------
Искам да пуша. 0 I-k----a-p-sha.Iskam da pusha.I-k-m d- p-s-a----------------Iskam da pusha.
Т-й--ска-огънче.
Той иска огънче.
Т-й и-к- о-ъ-ч-.
----------------
Той иска огънче. 0 T-y--ska-ogync-e.Toy iska ogynche.T-y i-k- o-y-c-e------------------Toy iska ogynche.
Ис-ам -а--и --д-х-а м-лко.
Искам да си отдъхна малко.
И-к-м д- с- о-д-х-а м-л-о-
--------------------------
Искам да си отдъхна малко. 0 Iskam da-s- ot----n--m-l--.Iskam da si otdykhna malko.I-k-m d- s- o-d-k-n- m-l-o----------------------------Iskam da si otdykhna malko.
Б-- --к--------а-а да--и----о-я за -е--.
Бих искал / искала да Ви помоля за нещо.
Б-х и-к-л / и-к-л- д- В- п-м-л- з- н-щ-.
----------------------------------------
Бих искал / искала да Ви помоля за нещо. 0 B--h is----/-iskal------i-p----y- -- neshcho.Bikh iskal / iskala da Vi pomolya za neshcho.B-k- i-k-l / i-k-l- d- V- p-m-l-a z- n-s-c-o----------------------------------------------Bikh iskal / iskala da Vi pomolya za neshcho.
Н-----ка-е да ---при-е-е--вкъщи.
Ние искаме да се приберем вкъщи.
Н-е и-к-м- д- с- п-и-е-е- в-ъ-и-
--------------------------------
Ние искаме да се приберем вкъщи. 0 N---i--a-- -a---------re--v----ch-.Nie iskame da se priberem vkyshchi.N-e i-k-m- d- s- p-i-e-e- v-y-h-h-.-----------------------------------Nie iskame da se priberem vkyshchi.
Т- иск-- -а--- -бадят-по-телеф-н-.
Те искат да се обадят по телефона.
Т- и-к-т д- с- о-а-я- п- т-л-ф-н-.
----------------------------------
Те искат да се обадят по телефона. 0 T- i---- d--se --ad-a-----t--e---a.Te iskat da se obadyat po telefona.T- i-k-t d- s- o-a-y-t p- t-l-f-n-.-----------------------------------Te iskat da se obadyat po telefona.
Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme.
To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky.
Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně.
Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště.
To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě.
Nejsou uložena společně s mateřským jazykem.
Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku.
K tomuto závěru dospěly četné studie.
Vědci zkoumali několik jedinců.
Ti mluvili plynně dvěma jazyky.
Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala.
Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života.
Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu.
Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní.
A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči!
Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho.
U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy.
Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí.
Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí.
Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky.
Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků.
Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat.
Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým.
Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí.
To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě.
Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti.
Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků.
Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.