Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   sq tё dёshirosh diçka

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

70 [shtatёdhjetё]

tё dёshirosh diçka

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština albánština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? A-----i--ni tё---n--d-han? A dёshironi tё pini duhan? A d-s-i-o-i t- p-n- d-h-n- -------------------------- A dёshironi tё pini duhan? 0
Chcete si zatančit? A -----r--- -- k---e-i? A dёshironi tё kёrceni? A d-s-i-o-i t- k-r-e-i- ----------------------- A dёshironi tё kёrceni? 0
Chcete se projít? A-dё-hi-o-i ----i--i -hёt-t--? A dёshironi tё dilni shёtitje? A d-s-i-o-i t- d-l-i s-ё-i-j-? ------------------------------ A dёshironi tё dilni shёtitje? 0
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. D--hi-oj-tё--i---h--. Dёshiroj tё pi duhan. D-s-i-o- t- p- d-h-n- --------------------- Dёshiroj tё pi duhan. 0
Chceš cigaretu? A-d-sh--o- -----iga--? A dёshiron njё cigare? A d-s-i-o- n-ё c-g-r-? ---------------------- A dёshiron njё cigare? 0
Chce připálit. A-----h-ro- zj---. Ai dёshiron zjarr. A- d-s-i-o- z-a-r- ------------------ Ai dёshiron zjarr. 0
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. D-s-ir-- ----i--i-k-. Dёshiroj tё pi diçka. D-s-i-o- t- p- d-ç-a- --------------------- Dёshiroj tё pi diçka. 0
Něco bych snědl / snědla. Dё-hi-oj ---h- diçka. Dёshiroj tё ha diçka. D-s-i-o- t- h- d-ç-a- --------------------- Dёshiroj tё ha diçka. 0
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. Dёs--ro--t----sho- ---. Dёshiroj tё pushoj pak. D-s-i-o- t- p-s-o- p-k- ----------------------- Dёshiroj tё pushoj pak. 0
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. D--hir-- --ju-py-----r -i-ka. Dёshiroj t’ju pyes pёr diçka. D-s-i-o- t-j- p-e- p-r d-ç-a- ----------------------------- Dёshiroj t’ju pyes pёr diçka. 0
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. Dёsh---j -’-u---r-o- --ç-a. Dёshiroj t’ju kёrkoj diçka. D-s-i-o- t-j- k-r-o- d-ç-a- --------------------------- Dёshiroj t’ju kёrkoj diçka. 0
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. Dёs----j-t’-u --o--p-r dik-. Dёshiroj t’ju ftoj pёr diku. D-s-i-o- t-j- f-o- p-r d-k-. ---------------------------- Dёshiroj t’ju ftoj pёr diku. 0
Co si přejete, prosím? Ç-a-ё--ёs-iron---- -utem? Çfarё dёshironi ju lutem? Ç-a-ё d-s-i-o-i j- l-t-m- ------------------------- Çfarё dёshironi ju lutem? 0
Přejete si kávu? A ----ir--- --ё-ka-e? A dёshironi njё kafe? A d-s-i-o-i n-ё k-f-? --------------------- A dёshironi njё kafe? 0
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? Ap--ju -ё--------s-umё-n-- ç--? Apo ju pёlqen mё shumё njё çaj? A-o j- p-l-e- m- s-u-ё n-ё ç-j- ------------------------------- Apo ju pёlqen mё shumё njё çaj? 0
Chceme jet domů. D-sh-r-jm- tё -hkoj-ё--- -h--p-. Dёshirojmë tё shkojmё nё shtёpi. D-s-i-o-m- t- s-k-j-ё n- s-t-p-. -------------------------------- Dёshirojmë tё shkojmё nё shtёpi. 0
Chcete zavolat taxi? A---------i--jё ta-s-? A dёshironi njё taksi? A d-s-i-o-i n-ё t-k-i- ---------------------- A dёshironi njё taksi? 0
Chtějí telefonovat. At--dё-----jn- tё--el-fon-j--. Ata dёshirojnë tё telefonojnё. A-a d-s-i-o-n- t- t-l-f-n-j-ё- ------------------------------ Ata dёshirojnë tё telefonojnё. 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.