Konverzační příručka

cs mít něco rád   »   bn কিছু ভাল লাগা

70 [sedmdesát]

mít něco rád

mít něco rád

৭০ [সত্তর]

70 [Sattara]

কিছু ভাল লাগা

[kichu bhāla lāgā]

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština bengálština Poslouchat Více
Chcete si zakouřit? আপনি------মপা- করতে চান? আপন- ক- ধ-মপ-ন করত- চ-ন? আ-ন- ক- ধ-ম-া- ক-ত- চ-ন- ------------------------ আপনি কি ধূমপান করতে চান? 0
āp-n- ki -----pā-a k--atē-cān-? āpani ki dhūmapāna karatē cāna? ā-a-i k- d-ū-a-ā-a k-r-t- c-n-? ------------------------------- āpani ki dhūmapāna karatē cāna?
Chcete si zatančit? আপনি -ি--া-ত- ---? আপন- ক- ন-চত- চ-ন? আ-ন- ক- ন-চ-ে চ-ন- ------------------ আপনি কি নাচতে চান? 0
Ā-ani--- n---tē ----? Āpani ki nācatē cāna? Ā-a-i k- n-c-t- c-n-? --------------------- Āpani ki nācatē cāna?
Chcete se projít? আ-ন--ক--বেড়-ত------/-n--U‡Z -h----ান? আপন- ক- ব-ড--ত- চ-ন / nuvU‡Z †h‡Z চ-ন? আ-ন- ক- ব-ড-া-ে চ-ন / n-v-‡- †-‡- চ-ন- -------------------------------------- আপনি কি বেড়াতে চান / nuvU‡Z †h‡Z চান? 0
Āpan--k--b----ē----a - -------h‡- cān-? Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna? Ā-a-i k- b-ṛ-t- c-n- / n-v-‡-†-‡- c-n-? --------------------------------------- Āpani ki bēṛātē cāna / nuvU‡Z†h‡Z cāna?
Chtěl / chtěla bych si zakouřit. আ-- -ূ-পা------ --- ৷ আম- ধ-মপ-ন করত- চ-ই ৷ আ-ি ধ-ম-া- ক-ত- চ-ই ৷ --------------------- আমি ধূমপান করতে চাই ৷ 0
Ā-i--hūm--ān- ka-a-ē cā-i Āmi dhūmapāna karatē cā'i Ā-i d-ū-a-ā-a k-r-t- c-'- ------------------------- Āmi dhūmapāna karatē cā'i
Chceš cigaretu? ত---- কি---টা স-গ-র---চা-? ত-ম-র ক- একট- স-গ-র-ট চ-ই? ত-ম-র ক- এ-ট- স-গ-র-ট চ-ই- -------------------------- তোমার কি একটা সিগারেট চাই? 0
tōmā----i--k--ā-s-g-r-ṭ- cā'-? tōmāra ki ēkaṭā sigārēṭa cā'i? t-m-r- k- ē-a-ā s-g-r-ṭ- c-'-? ------------------------------ tōmāra ki ēkaṭā sigārēṭa cā'i?
Chce připálit. সে-আ----চ-য়-৷ স- আগ-ন চ-য় ৷ স- আ-ু- চ-য় ৷ ------------- সে আগুন চায় ৷ 0
S- ā--na -ā-a Sē āguna cāẏa S- ā-u-a c-ẏ- ------------- Sē āguna cāẏa
Rád / ráda bych se něčeho napil / napila. আমি --ছ---া- কর---চাই ৷ আম- ক-ছ- প-ন করত- চ-ই ৷ আ-ি ক-ছ- প-ন ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------- আমি কিছু পান করতে চাই ৷ 0
āmi-k-c-- -āna--ar-----ā-i āmi kichu pāna karatē cā'i ā-i k-c-u p-n- k-r-t- c-'- -------------------------- āmi kichu pāna karatē cā'i
Něco bych snědl / snědla. আমি ---ু--েতে--াই ৷ আম- ক-ছ- খ-ত- চ-ই ৷ আ-ি ক-ছ- খ-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমি কিছু খেতে চাই ৷ 0
āmi--i--u --ē----ā'i āmi kichu khētē cā'i ā-i k-c-u k-ē-ē c-'- -------------------- āmi kichu khētē cā'i
Chtěl / chtěla bych si trochu odpočinout. আম- এ-ট--আরাম-করত--চা- ৷ আম- একট- আর-ম করত- চ-ই ৷ আ-ি এ-ট- আ-া- ক-ত- চ-ই ৷ ------------------------ আমি একটু আরাম করতে চাই ৷ 0
ā----ka----rā-a k--a---cā'i āmi ēkaṭu ārāma karatē cā'i ā-i ē-a-u ā-ā-a k-r-t- c-'- --------------------------- āmi ēkaṭu ārāma karatē cā'i
Rád / ráda bych se Vás na něco zeptal / zeptala. আ---আপ-াকে-ক-ছ- জিজ---সা -র-- চ---৷ আম- আপন-ক- ক-ছ- জ-জ-ঞ-স- করত- চ-ই ৷ আ-ি আ-ন-ক- ক-ছ- জ-জ-ঞ-স- ক-ত- চ-ই ৷ ----------------------------------- আমি আপনাকে কিছু জিজ্ঞাসা করতে চাই ৷ 0
āmi-ā-a-ākē --c-u--i-ñāsā --rat---ā-i āmi āpanākē kichu jijñāsā karatē cā'i ā-i ā-a-ā-ē k-c-u j-j-ā-ā k-r-t- c-'- ------------------------------------- āmi āpanākē kichu jijñāsā karatē cā'i
Chtěl / chtěla bych Vás o něco poprosit. আ----পন---কা-- ---ু চাই-৷ আম- আপন-র ক-ছ- ক-ছ- চ-ই ৷ আ-ি আ-ন-র ক-ছ- ক-ছ- চ-ই ৷ ------------------------- আমি আপনার কাছে কিছু চাই ৷ 0
ā----p--ār--k---- --chu--ā'i āmi āpanāra kāchē kichu cā'i ā-i ā-a-ā-a k-c-ē k-c-u c-'- ---------------------------- āmi āpanāra kāchē kichu cā'i
Rád / ráda bych Vás někam pozval / pozvala. আ-- ---া-- -ি-ন----- -র-- -া-। আম- আপন-ক- ন-মন-ত-রণ করত- চ-ই। আ-ি আ-ন-ক- ন-ম-্-্-ণ ক-ত- চ-ই- ------------------------------ আমি আপনাকে নিমন্ত্রণ করতে চাই। 0
āmi ā--nākē -i-an-------a-a---c--i. āmi āpanākē nimantraṇa karatē cā'i. ā-i ā-a-ā-ē n-m-n-r-ṇ- k-r-t- c-'-. ----------------------------------- āmi āpanākē nimantraṇa karatē cā'i.
Co si přejete, prosím? আপ----ী-চ-ন? আপন- ক- চ-ন? আ-ন- ক- চ-ন- ------------ আপনি কী চান? 0
Ā---i-kī-c---? Āpani kī cāna? Ā-a-i k- c-n-? -------------- Āpani kī cāna?
Přejete si kávu? আপন- -ি--ফি-খ--- চান? আপন- ক- কফ- খ-ত- চ-ন? আ-ন- ক- ক-ি খ-ত- চ-ন- --------------------- আপনি কি কফি খেতে চান? 0
Āp-n- ki-k---i--hēt- c---? Āpani ki kaphi khētē cāna? Ā-a-i k- k-p-i k-ē-ē c-n-? -------------------------- Āpani ki kaphi khētē cāna?
Nebo byste raději chtěl / chtěla čaj? নাকি আ--- -া--ে-- --ন? ন-ক- আপন- চ- খ-ত- চ-ন? ন-ক- আ-ন- চ- খ-ত- চ-ন- ---------------------- নাকি আপনি চা খেতে চান? 0
N--i -pan- -- kh--- -ā-a? Nāki āpani cā khētē cāna? N-k- ā-a-i c- k-ē-ē c-n-? ------------------------- Nāki āpani cā khētē cāna?
Chceme jet domů. আ-র---রে-যে-ে-চ-ই ৷ আমর- ঘর- য-ত- চ-ই ৷ আ-র- ঘ-ে য-ত- চ-ই ৷ ------------------- আমরা ঘরে যেতে চাই ৷ 0
Āmar--gharē yēt- ---i Āmarā gharē yētē cā'i Ā-a-ā g-a-ē y-t- c-'- --------------------- Āmarā gharē yētē cā'i
Chcete zavolat taxi? ত--রা ক- --য----ি চাও? ত-মর- ক- ট-য-ক-স- চ-ও? ত-ম-া ক- ট-য-ক-স- চ-ও- ---------------------- তোমরা কি ট্যাক্সি চাও? 0
t---r--ki-ṭyāk---c--ō? tōmarā ki ṭyāksi cā'ō? t-m-r- k- ṭ-ā-s- c-'-? ---------------------- tōmarā ki ṭyāksi cā'ō?
Chtějí telefonovat. তার- / ওর- ---া ফ---কর-----ন---চায়৤ ত-র- / ওর- একট- ফ-ন করত- চ-ন / চ-য়৤ ত-র- / ও-া এ-ট- ফ-ন ক-ত- চ-ন / চ-য়- ----------------------------------- তারা / ওরা একটা ফোন করতে চান / চায়৤ 0
Tārā ---r- --aṭ- ph--a-ka-------n- /-c-ẏ-৤ Tārā / ōrā ēkaṭā phōna karatē cāna / cāẏa৤ T-r- / ō-ā ē-a-ā p-ō-a k-r-t- c-n- / c-ẏ-৤ ------------------------------------------ Tārā / ōrā ēkaṭā phōna karatē cāna / cāẏa৤

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Dva jazyky = dvě centra v mozku!

Našemu mozku nezáleží na tom, kdy se jazyk naučíme. To proto, že má různá úložiště pro různé jazyky. Ne všechny jazyky, které se učíme, se ukládají společně. Jazyky, které se naučíme jako dospělí, mají své vlastní úložiště. To znamená, že mozek zpracovává nová pravidla na jiném místě. Nejsou uložena společně s mateřským jazykem. Naopak lidé, kteří vyrostli v dvoujazyčném prostředí, používají pouze jednu část mozku. K tomuto závěru dospěly četné studie. Vědci zkoumali několik jedinců. Ti mluvili plynně dvěma jazyky. Část z nich však s oběma jazyky vyrůstala. Ti ostatní se druhý jazyk naučili až v průběhu života. Vědci potom během testů měřili jejich mozkovou aktivitu. Mohli tak zkoumat, které oblasti mozku byly během testů aktivní. A zjistili, že „pozdější” studenti mají dvě centra řeči! Že tomu tak je, se vědci domnívali již dlouho. U lidí s poraněním mozku se projevují různé symptomy. Poškození mozku tedy může vést také k problémům s řečí. Takto postižení lidé pak hůře vyslovují nebo rozumí. Oběti nehod mluvící dvěma jazyky však vykazují někdy zvláštní příznaky. Jejich problémy s řečí se ne vždy projeví u obou jazyků. Pokud je zasažena pouze jedna část mozku, může ta druhá nadále fungovat. Pacienti pak mluví jedním jazykem lépe než druhým. Opětovné učení těchto dvou jazyků pak také probíhá různou rychlostí. To dokazuje, že oba jazyky nejsou uloženy na stejném místě. Protože se neukládaly ve stejném čase, vytvořily se dvě různé oblasti. Stále není známo, jak přesně náš mozek zvládá více jazyků. Nové objevy ale mohou vést k novým učebním postupům.