Zbirka izraza

hr U banci   »   cs V bance

60 [šezdeset]

U banci

U banci

60 [šedesát]

V bance

Odaberite kako želite vidjeti prijevod:   
hrvatski češki igra Više
Želim otvoriti račun. C---- / -h-ěla b--- s--ot--řít ú--t. Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. C-t-l / c-t-l- b-c- s- o-e-ř-t ú-e-. ------------------------------------ Chtěl / chtěla bych si otevřít účet. 0
Tu je moja putovnica. T--------ů- --s. Tady je můj pas. T-d- j- m-j p-s- ---------------- Tady je můj pas. 0
A ovdje je moja adresa. A-z-e j- -oje adre--. A zde je moje adresa. A z-e j- m-j- a-r-s-. --------------------- A zde je moje adresa. 0
Želim uplatiti novac na moj račun. Chtě--/ -h-ěl--b--- s--n---v-j úč-t ---žit----íze. Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. C-t-l / c-t-l- b-c- s- n- s-ů- ú-e- u-o-i- p-n-z-. -------------------------------------------------- Chtěl / chtěla bych si na svůj účet uložit peníze. 0
Želim podići novac sa svojeg računa. Ch-ě----c--ěla----h-si -e--vé-o--č-- -y-r-- pe----. Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. C-t-l / c-t-l- b-c- s- z- s-é-o ú-t- v-b-a- p-n-z-. --------------------------------------------------- Chtěl / chtěla bych si ze svého účtu vybrat peníze. 0
Želim uzeti izvadak sa računa. C-c--si--yz-e---u- --p--- z---tu. Chci si vyzvednout výpisy z účtu. C-c- s- v-z-e-n-u- v-p-s- z ú-t-. --------------------------------- Chci si vyzvednout výpisy z účtu. 0
Želim unovčiti putnički ček. C-tě- -yc- ---p----t--e-t--ní --k. Chtěl bych proplatit cestovní šek. C-t-l b-c- p-o-l-t-t c-s-o-n- š-k- ---------------------------------- Chtěl bych proplatit cestovní šek. 0
Kolike su pristojbe? J-ký se-pla-í popl--ek? Jaký se platí poplatek? J-k- s- p-a-í p-p-a-e-? ----------------------- Jaký se platí poplatek? 0
Gdje moram potpisati? K-e-to--ám-pod-ps-t? Kde to mám podepsat? K-e t- m-m p-d-p-a-? -------------------- Kde to mám podepsat? 0
Očekujem doznaku iz Njemačke. Očeká--m---evod p---- ---ěm----. Očekávám převod peněz z Německa. O-e-á-á- p-e-o- p-n-z z N-m-c-a- -------------------------------- Očekávám převod peněz z Německa. 0
Tu je moj broj računa. T-d- j- číslo ---o úč-u. Tady je číslo mého účtu. T-d- j- č-s-o m-h- ú-t-. ------------------------ Tady je číslo mého účtu. 0
Je li novac stigao? Přiš-- -- pe-íz-? Přišly ty peníze? P-i-l- t- p-n-z-? ----------------- Přišly ty peníze? 0
Želim promijeniti ovaj novac. Ch-ě- -----ěla ---h vy-ěni- ---- p---z-. Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. C-t-l / c-t-l- b-c- v-m-n-t t-t- p-n-z-. ---------------------------------------- Chtěl / chtěla bych vyměnit tyto peníze. 0
Trebam američke dolare. Potř--uj- -me--c-é-d---r-. Potřebuji americké dolary. P-t-e-u-i a-e-i-k- d-l-r-. -------------------------- Potřebuji americké dolary. 0
Molim Vas, dajte mi sitne novčanice. D-j-- ----p---ím- ----- b--kov-y. Dejte mi, prosím, menší bankovky. D-j-e m-, p-o-í-, m-n-í b-n-o-k-. --------------------------------- Dejte mi, prosím, menší bankovky. 0
Postoji li ovdje bankomat? Je--a-y --nkovní ----mat? Je tady bankovní automat? J- t-d- b-n-o-n- a-t-m-t- ------------------------- Je tady bankovní automat? 0
Koliko se novca može podići? K---k p-ně- -- -ožné-----dno--vy-rat? Kolik peněz je možné najednou vybrat? K-l-k p-n-z j- m-ž-é n-j-d-o- v-b-a-? ------------------------------------- Kolik peněz je možné najednou vybrat? 0
Koje se kreditne kartice mogu koristiti? Ja----re-it-í -a--- -e--o-né p-u-ít? Jaké kreditní karty je možné použít? J-k- k-e-i-n- k-r-y j- m-ž-é p-u-í-? ------------------------------------ Jaké kreditní karty je možné použít? 0

Preuzimanje Datoteka MP3 (.zip datoteke)

Video nije pronađen!

Postoji li univerzalna gramatika?

Dok učimo jezik, učimo i njegovu gramatiku. Kod djece koja uče materinji jezik to se dešava automatski. Oni ne primjećuju da je njihov mozak naučio mnogo različitih pravila. No ipak od početka ispravno nauče svoj materinji jezik. Budući da postoji mnogo jezika, postoji i mnogo gramatika. Međutim, postoji li i univerzalna gramatika? Znanost se već dugo bavi tim pitanjem. Nova istraživanja bi mogla imati odgovor na njega. Istraživači mozga su došli do zanimljivog otkrića. Dali su ispitanicima da uče gramatička pravila. Ti ispitanici su bili učenici jezika. Učili su japanski i talijanski jezik. Polovica gramatičkih pravila bila je izmišljena. Međutim, ispitanici to nisu znali. Učenicima su nakon učenja prezentirane rečenice. Ispitanici su morali procijeniti da li su rečenice bile ispravne. Dok su rješavali zadatke, mozak im je bio podvrgnut analizi. To znači da su istraživači mjerili moždanu aktivnost. Tako su mogli ispitati kako je mozak reagirao na rečenice. I čini se da naš mozak prepoznaje gramatiku! Pri obradi jezika aktivna su određena područja mozga. Tu spada i Brocino područje. Nalazi se u lijevom velikom mozgu. Ono je bilo jako aktivno prilikom obrade stvarnih gramatička pravila. Aktivnost je znatno opala pri obradi izmišljenih pravila. Stoga može biti da svi gramatički sistemi imaju istu osnovu. Svi oni bi pratili iste principe. I ti principi bi nam bili urođeni...