Konverzační příručka

cs Na letišti   »   hr Na aerodromu

35 [třicet pět]

Na letišti

Na letišti

35 [trideset i pet]

Na aerodromu

Vyberte, jak chcete překlad zobrazit:   
čeština chorvatština Poslouchat Více
Chtěl / chtěla bych si zabukovat letenku do Atén. Ht------tj--- -ih----er-i---i let-za Atenu. Htio / Htjela bih rezervirati let za Atenu. H-i- / H-j-l- b-h r-z-r-i-a-i l-t z- A-e-u- ------------------------------------------- Htio / Htjela bih rezervirati let za Atenu. 0
Je to přímý let? Da--- j--t- i----an-le-? Da li je to izravan let? D- l- j- t- i-r-v-n l-t- ------------------------ Da li je to izravan let? 0
Sedadlo u okna v nekuřáckém oddělení, prosím. M-----mjes-o-d---roz-r-,-za--epu-a--. Molim mjesto do prozora, za nepušače. M-l-m m-e-t- d- p-o-o-a- z- n-p-š-č-. ------------------------------------- Molim mjesto do prozora, za nepušače. 0
Chtěl / chtěla bych potvrdit rezervaci. H-io---ht-e-a b-h-----r--ti sv--- r--ervac-ju. Htio / htjela bih potvrditi svoju rezervaciju. H-i- / h-j-l- b-h p-t-r-i-i s-o-u r-z-r-a-i-u- ---------------------------------------------- Htio / htjela bih potvrditi svoju rezervaciju. 0
Chtěl / chtěla bych zrušit rezervaci. Ht-o - -tjela -ih -t-rni--ti -voj- -eze--a----. Htio / htjela bih stornirati svoju rezervaciju. H-i- / h-j-l- b-h s-o-n-r-t- s-o-u r-z-r-a-i-u- ----------------------------------------------- Htio / htjela bih stornirati svoju rezervaciju. 0
Chtěl / chtěla bych změnit svou rezervaci. Hti------j--- --- p-om----i---svoju -ezerv-----. Htio / htjela bih promijeniti svoju rezervaciju. H-i- / h-j-l- b-h p-o-i-e-i-i s-o-u r-z-r-a-i-u- ------------------------------------------------ Htio / htjela bih promijeniti svoju rezervaciju. 0
Kdy letí příští letadlo do Říma? K-da--ol--------j-d--- zr-kopl-v z- Rim? Kada polijeće sljedeći zrakoplov za Rim? K-d- p-l-j-ć- s-j-d-ć- z-a-o-l-v z- R-m- ---------------------------------------- Kada polijeće sljedeći zrakoplov za Rim? 0
Jsou tam ještě dvě volná místa? J-su--i --o-o-na---- dv- m-est-? Jesu li slobodna još dva mjesta? J-s- l- s-o-o-n- j-š d-a m-e-t-? -------------------------------- Jesu li slobodna još dva mjesta? 0
Ne, už je tam jen jedno volné místo. Ne--ima---jo- -------d-o-slobod-- m--sto. Ne, imamo još samo jedno slobodno mjesto. N-, i-a-o j-š s-m- j-d-o s-o-o-n- m-e-t-. ----------------------------------------- Ne, imamo još samo jedno slobodno mjesto. 0
Kdy přistaneme? Ka---s-ijeć-mo? Kada slijećemo? K-d- s-i-e-e-o- --------------- Kada slijećemo? 0
Kdy tam budeme? Ka-a---o--am-? Kada smo tamo? K-d- s-o t-m-? -------------- Kada smo tamo? 0
Kdy jede autobus do centra? K--- vo-- autob--------t-- ---d-? Kada vozi autobus u centar grada? K-d- v-z- a-t-b-s u c-n-a- g-a-a- --------------------------------- Kada vozi autobus u centar grada? 0
Je to Váš kufr? D- -- -e-to-V-š k--er? Da li je to Vaš kofer? D- l- j- t- V-š k-f-r- ---------------------- Da li je to Vaš kofer? 0
Je to Vaše taška? Da -i-j--t- -a-a------? Da li je to Vaša torba? D- l- j- t- V-š- t-r-a- ----------------------- Da li je to Vaša torba? 0
Je to Vaše zavazadlo? D---- -e t---aša-p-t-jag-? Da li je to Vaša prtljaga? D- l- j- t- V-š- p-t-j-g-? -------------------------- Da li je to Vaša prtljaga? 0
Kolik si mohu vzít s sebou zavazadel? K-l----p-tlj-------u pon-j--i? Koliko prtljaga mogu ponijeti? K-l-k- p-t-j-g- m-g- p-n-j-t-? ------------------------------ Koliko prtljaga mogu ponijeti? 0
Dvacet kilo. D-ad-se- ki--. Dvadeset kila. D-a-e-e- k-l-. -------------- Dvadeset kila. 0
Cože, jen dvacet kilo? Š-o--s-mo -v-de--t----a? Što, samo dvadeset kila? Š-o- s-m- d-a-e-e- k-l-? ------------------------ Što, samo dvadeset kila? 0

Stažení MP3 (.zip soubory)

Nebylo nalezeno žádné video!

Učení mění mozek

Kdo hodně sportuje, formuje své tělo. Evidentně je však možné trénovat i mozek. To znamená, že kdo se chce dobře naučit jazyky, nepotřebuje jen talent. Stejně důležité je pravidelné procvičování. Neboť procvičování může pozitivně ovlivnit struktury v mozku. Zvláštní talent na jazyky je přirozeně většinou vrozený. Přesto může intenzívní trénink určité mozkové struktury změnit. Objem řečového centra se zvětší. U lidí, kteří hodně procvičují, dochází také ke změně nervových buněk. Dlouho se věřilo, že mozek se nemění. Platilo, že co se nenaučíš jako dítě, už se nenaučíš nikdy. Vědci zkoumající mozek však dospěli ke zcela jinému závěru. Dokázali, že náš mozek je tvárný po celý život. Lze říci, že funguje jako sval. Díky tomu může růst až do vysokého věku. Každý impuls je v mozku zpracováván. Je-li však mozek trénovaný, zpracovává impulsy mnohem lépe. To znamená, že pracuje rychleji a účinněji. Tento princip je stejný u mladých i starších lidí. Abychom trénovali mozek, nemusíme se nutně jen učit. Dobrým cvičením je i čtení. Zejména náročná literatura procvičuje naše centrum řeči. To znamená, že si rozšiřujeme naši slovní zásobu. Navíc si vylepšujeme cit pro jazyk. Zajímavé je, že jazyk je zpracováván nejen v řečovém centru. Nový obsah zpracovává také oblast, která kontroluje motoriku. Proto je důležité co možná nejčastěji stimulovat celý mozek. Takže cvičte své tělo A svůj mozek!